Elektřinu zatím v ČR sdílí přes 4000 výroben a 3500 odběrných míst
Praha 10. října (ČTK) - Elektřinu mezi sebou v Česku sdílí přes 4000 výroben a 3500 odběrných míst. V září mezi sebou sdílely více než 150 megawatthodin (MWh) elektřiny, což odpovídá měsíční spotřebě téměř 500 domácnost. Největší zájem o sdílení mají zákazníci v rámci jedné nebo více vlastních nemovitostí. ČTK o tom informovalo Elektroenergetické datové centrum (EDC). Zájemci o sdílení elektřiny se mohou registrovat u centra od srpna, reálné sdílení funguje od září.
EDC spustilo provoz začátkem srpna a za první měsíc se přihlásilo zhruba 8000 zájemců o sdílení. V září vzrostl počet žádostí o registraci na téměř 10.500 a počet výroben elektřiny překročil 8000. Centrum ovšem upozornilo, že zhruba polovina výroben je ještě v procesu schvalování, ke konci září tak mělo uzavřenou smlouvu s EDC 7062 účastníků.
Uzavřených smluv bude podle EDC přibývat i v dalších měsících. Vzhledem k podzimu a nižší výkonnosti fotovoltaických elektráren se však podle centra dá očekávat klesající podíl sdílené elektřiny. "Výraznější nárůst, stejně jako registrace energetických společenství, pak očekáváme s příchodem jara," uvedl šéf EDC Petr Kusý.
Do komunitní energetiky se mohou ve dvou režimech zapojit domácnosti, samosprávy a firmy. Jednodušší režim aktivního zákazníka umožní sdílení elektřiny mezi až 11 předávacími místy napříč ČR. Další možností jsou energetická společenství, ve kterých může být až 1000 předávacích míst na souvislém území správních obvodů nejvýše tří obcí s rozšířenou působností nebo v Praze. Obecnou podmínkou pro sdílení je osazení průběhových elektroměrů na všech odběrných místech.
Zájem o sdílení zaznamenali také distributoři. "Počet výjezdů techniků distribučních společností se oproti srpnu více než ztrojnásobil. Z celkových 2050 žádostí úspěšně zrealizovali 1346. Stále však platí, že přibližně ve třetině případů se setkali s překážkami, které instalaci chytrého elektroměru znemožnily," uvedl předseda Rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností Marian Rusko. Připomněl, že zájemci by si měli ověřit, zda splňují podmínky připojení.
Elektroenergetické datové centrum v současné době funguje v dočasném módu, který umožňuje sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky mezi aktivními zákazníky, výrobci elektřiny a v energetických společenstvích. S plným provozem, který bude zahrnovat také služby akumulace či agregace elektřiny, se počítá od poloviny roku 2026.
sip ktp
Hnutí Hizballáh se zmocnilo Libanonu, řekl BBC bývalý libanonský premiér Siniora
Bejrút 8. října (ČTK) - Hnutí Hizballáh se zmocnilo Libanonu a mezinárodní společenství ponechalo tuto zemi svému osudu, řekl bývalý libanonský premiér Fuád Siniora stanici BBC. Podle Siniory je nepřípustné nechat Libanon, aby se zhroutil.
"Libanon byl v podstatě unesen Hizballáhem, a za Hizballáhem stojí Írán," řekl Siniora a prohlásil, že Hizballáh se v íránských rukách stal zbraní namířenou proti Libanonu. Odmítl také slova íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, který příměří v Libanonu podmiňuje paralelním příměřím v Pásmu Gazy. Podle Siniory si Libanon nemůže dovolit takto se zaplést s tím, co se děje v Gaze. "V situaci, kdy je celá Gaza zničená a je tam 2,2 milionu lidí bez domova, není moudré, aby Libanon spojoval svůj osud s Gazou," řekl.
"Jsme nyní ve velmi složité situaci, která si vyžaduje snahu o řešení jak na místní úrovni, tak na úrovni arabské a mezinárodní," poznamenal Siniora s tím, že podle něj chybí jakákoliv snaha o zajištění míru.
Siniora byl libanonským premiérem v letech 2005 až 2009. V roce 2006 bojovníci libanonského militantního hnutí Hizballáh překročili libanonsko-izraelskou hranici a zaútočili na izraelské vojáky: tři zabili a dva unesli do Libanonu. Tímto útokem začala 34denní válka Izraele proti Hizballáhu, jehož vojenské křídlo považuje Evropská unie za teroristickou organizaci. Siniora tehdy vydal veřejné prohlášení, v němž se libanonská vláda od útoku distancovala.
Siniora vyčítá současnému vedení země, že neučinilo stejný krok, který by umožnil narýsovat jasnou hranici mezi libanonskou vládou a Libanonem na jedné straně a Hizballáhem na straně druhé.
V Libanonu od posledních voleb v roce 2022 vládne prozatímní vláda, která podle kritiků řádně nefunguje. Od roku 2022, kdy prezident Michel Aún zakončil svůj mandát, je země bez prezidenta, protože libanonští zákonodárci nebyli schopni shodnout se na jeho nástupci.
Izrael minulý týden zahájil pozemní vojenské operace v jižním Libanonu jako další fázi dlouhodobého konfliktu s Hizballáhem. Libanonské hnutí a izraelská armáda se ostřelovaly přes hranici prakticky každý den od loňského října, kdy Izrael zahájil v Pásmu Gazy válku proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho útok v jižním Izraeli.
Podle libanonského ministerstva zdravotnictví v konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem za poslední rok zemřelo 2083 lidí a 9869 jich bylo zraněno. V současné době je 1,2 milionu lidí v Libanonu mimo své domovy.
zdm ank
ZLATOVNA .CZ