Trump nehodlá obnovit mandát současného šéfa americké centrální banky
New York 2. února (ČTK) - Donald Trump, pokud bude znovu zvolen prezidentem Spojených států, nehodlá obnovit mandát současného šéfa americké centrální banky (Fed) Jeromea Powella. Zdůvodnil to tím, že hlava Fedu má podle něj příliš politický přístup k měnové politice a předpověděl, že předseda Rady guvernérů letos sníží úrokové sazby, prý aby pomohl demokratům. Trump přitom Powella, který je stejně jako on republikán, v roce 2018 do čela banky sám jmenoval.
Bývalý americký prezident, který má aktuálně velkou šanci stát se znovu kandidátem republikánů do Bílého domu, to podle deníku Financial Times (FT) uvedl v rozhovoru s televizí Fox Business Network, jenž bude odvysílán v neděli.
Trump byl vůči Powellovi v letech 2017 až 2021, kdy byl prezidentem, ostře kritický. Jeho poslední komentáře podle FT naznačují vážné třenice mezi Fedem a Bílým domem, které by mohly propuknout příští rok, pokud Trump v listopadu porazí Joea Bidena.
"Myslím, že udělá něco, co pravděpodobně pomůže demokratům," řekl Trump podle deníku televizi Fox Business Network. "Připadá mi, že se snaží snížit úrokové sazby kvůli tomu, aby mohli být lidé zvoleni, nevím," pokračoval a na otázku, zda by Powellovi v roce 2026 nabídl další čtyřleté funkční období, odpověděl: "To bych neudělal".
Trump činnost Fedu, když byl v prezidentské funkci, často a ostře kritizoval. Banku obviňoval, že v době obchodních válek s Čínou a Evropou udržuje úrokové sazby příliš vysoko. V srpnu 2019 napsal na twitter (nyní sociální síť X), že "jediná otázka je, kdo je náš největší nepřítel" zda Jerome Powell nebo čínský prezident Si Ťin-pching.
Powell svou funkci uhájil i poté, co do křesla v Bílém domě usedl demokrat Joe Biden. Ten ho na konci svého prvního roku v úřadu nominoval do čela Fedu znovu a druhé Powellovo funkční období pak začalo v květnu 2022.
Šéf Fedu může odsloužit více mandátů. Nejdéle stál v čele americké centrální banky William McChesney Martin, který ji vedl v letech 1951 až 1970.
vjn jd
Česká exportní banka loni zdvojnásobila zisk před zdaněním na jednu miliardu Kč
Praha 2. února (ČTK) - Česká exportní banka (ČEB) loni meziročně zdvojnásobila zisk před zdaněním z 530 milionů korun v roce 2022 na více než jednu miliardu korun. Je to nejvyšší zisk ČEB od jejího vzniku v roce 1995. Banka to dnes uvedla v tiskové zprávě. Podle předběžných výsledků poskytla loni vývozcům a investorům expandujícím do zahraničí úvěry a záruky v objemu 6,8 miliardy korun, což je meziroční růst o 40 procent.
K obchodnímu růstu pomohly podle banky i nové produkty pro exportně orientované podniky, které ČEB představila loni v březnu. Banka tak podporuje české firmy, u kterých export představuje alespoň čtvrtinu ročních tržeb. "Produktová nabídka ČEB je nyní obdobná jako nabídka zahraničních exportních bank a agentur, které podporují vývoz v konkurenčních ekonomikách. Nové produkty pro vývozně orientované podniky tvořily v roce 2023 téměř 40 procent nově uzavřených obchodů," uvedla v tiskové zprávě banka.
"Obchodně jsme tak zaznamenali nejlepší výsledek za posledních devět let," podotkl generální ředitel ČEB Daniel Krumpolc. Od jeho příchodu v březnu 2022 prošla ČEB personální a nákladovou restrukturalizací. Banka uvedla, že například v porovnání s předcovidovým rokem 2019 snížila počet zaměstnanců ze 140 na 118, přičemž svou obchodní činnost navýšila sedminásobně z přibližně jedné miliardy na sedm miliard.
Mezi priority banky patří podle Krumpolce podpora strategických sektorů ekonomiky, jako je například energetika, a to včetně jaderné, letectví nebo obranný a bezpečnostní průmysl. "Nejsme konkurencí komerčního bankovního sektoru, ten v řadě případů doplňujeme," dodal.
ČEB společně s Komerční bankou například financuje největší projekt českých firem v Africe za poslední desetiletí – rekonstrukci regionálních letišť v Senegalu společností Transcon Electronic Systems. Banka také spolufinancuje vývoz leteckých motorů společnosti GE Aviation Czech nebo zahraniční expanzi a akvizice předních českých firem v oblasti logistiky, energetiky, strojírenství, ale i IT.
Bance se loni také dařilo dále snižovat objem nevýkonných pohledávek (NPL) ve svém portfoliu, a to až na úroveň jednoho procenta. Ještě v roce 2019 přitom nevýkonné pohledávky činily více než třetinu jejího portfolia. "Nad očekávání se ČEB daří vymáhat pohledávky i v Ruské federaci. Od vpádu Ruska na Ukrajinu (24. února 2022) se podařilo zajistit úhradu splátek od dlužníků v objemu 2,8 miliardy korun," uvedla banka. Před začátkem války byla celková expozice ČEB v Rusku na úrovni přesahující čtyři miliardy korun, aktuálně činí 1,4 miliardy korun. Z šesti aktivních obchodních případu v Ruské federaci v roce 2022 zbývá exportní bance jeden.
ČEB vznikla v roce 1995 a je součástí systému státní proexportní politiky. Od té doby podpořila přes 1900 obchodních případů ve více než 94 zemích světa v objemu přesahujícím 390 miliard korun. Na svůj provoz nedostává banka od státu žádné dotace. Vláda loni v listopadu rozhodla o zahájení integračního procesu ČEB s Národní rozvojovou bankou (NRB). ČEB by se tak v horizontu 18 měsíců měla stát stoprocentní dceřinou společností NRB.
fsl mha