Ruská centrální banka zastavila zvyšování úroků, základní sazba činí 16 procent
Moskva 16. února (ČTK) - Ruská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 16 procentech. Současné inflační tlaky se podle ní ve srovnání s podzimními měsíci zmírnily, stále však zůstávají vysoké. Domácí poptávka také stále převyšuje základní kapacity, uvedla ve svém sdělení banka. Ta od loňského léta základní sazbu pětkrát za sebou zvýšila.
'Návrat inflace k cíli v roce 2024 a její další stabilizace poblíž čtyř procent předpokládá, že přísné měnové podmínky v ekonomice budou zachovány po dlouhou dobu,' uvedla centrální banka. Míra inflace se podle její prognózy letos sníží na čtyři až 4,5 procenta, zatímco v období od prosince do ledna očištěný meziroční růst cen zpomalil na 6,6 procenta z 11,5 procenta v podzimních měsících.
Rozhodnutí bylo v souladu s průzkumem agentury Reuters mezi analytiky. Ti také očekávají, že sazby začnou ještě letos klesat. Až do roku 2025 však podle nich zůstanou nad deseti procenty.
'Zvažovali jsme dvě rozhodnutí - sazbu ponechat, anebo ji zvýšit. Argumenty uvedeme ve shrnutí jednání, které zveřejníme za týden. Nakonec se ale vytvořila shoda kolem rozhodnutí sazbu ponechat,' řekla na tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.
Banka ve svém prohlášení zvýšila prognózu průměrného rozpětí hlavní sazby na 13,5 procenta až 15,5 procenta z dosavadního pásma 12,5 procenta až 14,5 procenta. To naznačuje, že snížení nákladů na půjčky potrvá déle, než se předpokládalo.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS doufá, že vysoké úrokové sazby jsou jen dočasným opatřením centrální banky a že se budou společně s inflací snižovat. Podle Nabiullinové prostor ke snížení sazeb existuje, ale stane se tak postupně a plynule. 'S kolegy jsme diskutovali o tom, kdy by mohlo nastat první snížení hlavní sazby. Rozpětí názorů bylo poměrně široké, ale většina se domnívá, že to bude spíše ve druhé polovině letošního roku,' řekla guvernérka.
Cyklus zpřísňování měnové politiky zahájila ruská centrální banka loni v létě, kdy se k inflačním tlakům způsobeným napjatým trhem práce, silnou spotřebitelskou poptávkou a deficitem státního rozpočtu přidal klesající rubl. Od loňského července zvýšila banka základní úrok o 8,5 procentního bodu, včetně neplánovaného mimořádného zvýšení v srpnu, kdy po propadu rublu vyzval ke zpřísnění měnové politiky i Kreml. V poslední době však centrální banka signalizovala, že úroky už zvyšovat nebude.
Centrální banka dnes také mírně zlepšila prognózu růstu ekonomiky na letošní rok na jedno až dvě procenta z 0,5 až 1,5 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že ruská ekonomika letos vykáže růst o 2,6 procenta, ale varoval, že ji čekají těžké časy. Analytici upozorňují, že ekonomický růst země je do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice a maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně obyvatel.
'Je velice optimistické zlepšovat odhad hrubého domácího produktu (HDP) za takto přísné měnové politiky,' uvedl Jevgenij Kogan z moskevské Vysoké ekonomické školy. 'Neuvidíme žádné další zvyšování úroků, plánují však držet sazbu na 16 procentech po dlouhou dobu,' dodal.
Nabiullinová také na tiskové konferenci prohlásila, že případná konfiskace ruských aktiv západními vládami by byla silně negativním signálem pro další centrální banky a postupně by podkopala mezinárodní finance. Dodala, že Rusko bude hájit své zájmy.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem předloňského února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila odliv zahraničního kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.
Centrální banka letos v lednu uvedla, že přestane zveřejňovat podrobné informace, které se týkají její měnové politiky. Oznámení o změnách základní úrokové sazby tak mají být nově pouze stručná. Zatímco loni centrální banka po každém zvýšení úrokových sazeb bezprostředně zveřejnila vysvětlení, proč se pro něj rozhodla, nyní je bude publikovat 'šestý pracovní den po rozhodnutí v této věci'.
Banka také rozhodla, že tiskové zprávy o základní úrokové sazbě budou kratší. Po klíčových zasedáních bankovní rady ale bude instituce nadále zveřejňovat svou střednědobou makroekonomickou prognózu.
pmh irl spr - sdílejte článek
Následuje: Čaputová podepsala změny v trestním právu, nechá je přezkoumat ústavním soudem
Bratislava 16. února (zpravodaj ČTK) - Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně novinářům dnes řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti. Premiér Fico v reakci označil Čaputovou za opoziční atrapu a hračku v rukou médií a nevládních organizací, vládní strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) postup hlavy státu kritizovala. Opozice ho naopak uvítala. Nevyužití práva veta, k jehož prolomení má vládní koalice ve sněmovně dostatek hlasů, Čaputová zdůvodnila tím, že ústavní soud bude mít více času na prozkoumaní novely. Ta počítá až na výjimky se snížením trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu a se zkrácením promlčecích lhůt trestných činů, a to už od poloviny března. O pět dnů později by pak měl být zrušen elitní útvar prokuratury ÚSP, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz, mimo jiné z doby dřívějšího vládnutí strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) nynějšího premiéra Roberta Fica. Pokud schválená novela trestního zákoníku a souvisejících zákonů nabude právní moci, budou se například nižší tresty vztahovat také na kauzy, které soudy dosud nestihly pravomocně uzavřít. To platí i pro případ, že by až později byla ustanovení schváleného zákona zrušena či zpřísněna nebo jejich platnost pozastavena. "Napadáme tu novelu jako celek z procesních důvodů. Jsem přesvědčena, že nebyly přítomné důvody ke zkrácenému legislativnímu řízení. Zároveň v podání k ústavnímu soudu ovšem upozorňuji na konkrétní nedostatky, kde protiústavnost dosahuje značné intenzity," řekla Čaputová. Už po schválení zákona ve sněmovně uvedla, že udělá všechno proto, aby nenabyl právní moci; dříve zase řekla, že je připravena novelu vetovat. Čaputová při dnešním zdůvodnění svého postupu řekla, že ve sporu o nabytí právní moci změn v trestním právu se hraje o čas. Dodala, že k posouzení dostala zákon nestandardně až po šesti dnech od jeho schválení. Zákon bude po prezidentčině podpisu odeslán ke zveřejnění ve Sbírce zákonů, což má na starosti ministerstvo spravedlnosti. V případě, že ústavní soud vyhoví návrhu Čaputové na pozastavení právních účinků změn v trestním právu, bude toto rozhodnutí závazné až po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Po dřívější kritice opozice i odborníků, že obecné zkrácení promlčecích lhůt se bude vztahovat také na trestný čin znásilnění, Fico dopisem vyzval Čaputovou, aby zákon vetovala, a zároveň hlavě státu předložil úpravy ohledně nového nastavení promlčeních lhůt u násilné kriminality. "Udělala jen to, co ji jako opozičnímu maskotovi bylo přikázáno. Prezidentka dostala rozkaz udělat všechno pro to, aby zabránila změnám," reagoval nyní Fico na postup Čaputové, které pětiletý prezidentský mandát skončí v červnu. (pokračování...)
Bratislava 16. února (zpravodaj ČTK) - Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně novinářům dnes řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti. Premiér Fico v reakci označil Čaputovou za opoziční atrapu a hračku v rukou médií a nevládních organizací, vládní strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) postup hlavy státu kritizovala. Opozice ho naopak uvítala. Nevyužití práva veta, k jehož prolomení má vládní koalice ve sněmovně dostatek hlasů, Čaputová zdůvodnila tím, že ústavní soud bude mít více času na prozkoumaní novely. Ta počítá až na výjimky se snížením trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu a se zkrácením promlčecích lhůt trestných činů, a to už od poloviny března. O pět dnů později by pak měl být zrušen elitní útvar prokuratury ÚSP, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz, mimo jiné z doby dřívějšího vládnutí strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) nynějšího premiéra Roberta Fica. Pokud schválená novela trestního zákoníku a souvisejících zákonů nabude právní moci, budou se například nižší tresty vztahovat také na kauzy, které soudy dosud nestihly pravomocně uzavřít. To platí i pro případ, že by až později byla ustanovení schváleného zákona zrušena či zpřísněna nebo jejich platnost pozastavena. "Napadáme tu novelu jako celek z procesních důvodů. Jsem přesvědčena, že nebyly přítomné důvody ke zkrácenému legislativnímu řízení. Zároveň v podání k ústavnímu soudu ovšem upozorňuji na konkrétní nedostatky, kde protiústavnost dosahuje značné intenzity," řekla Čaputová. Už po schválení zákona ve sněmovně uvedla, že udělá všechno proto, aby nenabyl právní moci; dříve zase řekla, že je připravena novelu vetovat. Čaputová při dnešním zdůvodnění svého postupu řekla, že ve sporu o nabytí právní moci změn v trestním právu se hraje o čas. Dodala, že k posouzení dostala zákon nestandardně až po šesti dnech od jeho schválení. Zákon bude po prezidentčině podpisu odeslán ke zveřejnění ve Sbírce zákonů, což má na starosti ministerstvo spravedlnosti. V případě, že ústavní soud vyhoví návrhu Čaputové na pozastavení právních účinků změn v trestním právu, bude toto rozhodnutí závazné až po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Po dřívější kritice opozice i odborníků, že obecné zkrácení promlčecích lhůt se bude vztahovat také na trestný čin znásilnění, Fico dopisem vyzval Čaputovou, aby zákon vetovala, a zároveň hlavě státu předložil úpravy ohledně nového nastavení promlčeních lhůt u násilné kriminality. "Udělala jen to, co ji jako opozičnímu maskotovi bylo přikázáno. Prezidentka dostala rozkaz udělat všechno pro to, aby zabránila změnám," reagoval nyní Fico na postup Čaputové, které pětiletý prezidentský mandát skončí v červnu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruská centrální banka zastavila zvyšování úroků, základní sazba činí 16 procent' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024021606147|508954. Vydána 16.02.2024 15:57:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruská centrální banka zastavila zvyšování úroků, základní sazba činí 16 procent' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024021606147|508954. Vydána 16.02.2024 15:57:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.