Slovenské hnutí OLaNO nadále odmítá odchod svého šéfa Matoviče z vlády
Bratislava 7. července (zpravodaj ČTK) - Nejsilnější slovenské vládní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) odmítlo středeční ultimátum menší vládní strany Svoboda a solidarita (SaS), aby šéf OLaNO a ministr financí Igor Matovič odešel z kabinetu. Novinářům to dnes řekl člen vedení OLaNO a ministr obrany Jaroslav Naď, podle kterého SaS ministra hospodářství Richarda Sulíka pouze hledá záminku pro opuštění čtyřčlenné koalice. OLaNO ale podle Nadě hodlá vyčkat na ohlášené písemné sdělení SaS ohledně jejích podmínek a vybídlo k jednáním.
SaS po opakovaných konfliktech s Matovičem z uplynulých týdnů podmínila své setrvání ve čtyřčlenné koalici hlavně tím, že Matovič již nebude členem vlády. Strana kvůli tomu vypověděla koaliční smlouvu a pro případ nedohody na novém uspořádání vztahů ve čtyřčlenné koalici do konce srpna by její čtyři ministři měli podat demisi. OLaNO se Matoviče veřejně zastalo i před zmíněným oznámením SaS. Bez hlasů poslanců SaS zbylé tři vládní strany nemají potřebnou většinu ve sněmovně.
"Nebudeme akceptovat, aby někdo, kdo získal šest procent ve volbách, požadoval odchod předsedy strany, která získala 25 procent hlasů ve volbách. Je to zásadní porušení koaliční smlouvy. Myslím, že oni se nechtějí dohodnout, je to jen zástupné téma, aby mohli odejít z vlády," řekl Naď k požadavkům SaS.
Zástupci SaS se už v červnu přestali účastnit jednání lídrů koaličních stran, což zdůvodnili pokračujícími slovními výpady Matoviče vůči SaS. Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu při řešení různých témat; naposledy se jejich vztahy vyhrotily kvůli vyšší finanční podpoře rodin, kterou Matovič prosadil ve sněmovně bez podpory SaS i díky hlasům krajní pravice. Naopak zvýšení platů ve školství Matovič podmínil zvýšením některých daní, které SaS dlouhodobě odmítá.
Během loňské vládní krize si SaS a nejmenší vládní strana Za lidi vymohly odchod Matoviče z funkce premiéra, kterým se pak stal jeho stranický kolega Eduard Heger. SaS tehdy opakovala, že Matovič není osobnostně, komunikačně ani manažersky s to vést zemi. Popularita OLaNO od voleb konaných v únoru 2020 výrazně klesla a Matovič se zařadil mezi nejvíce nedůvěryhodné politiky země. V žebříčku popularity předběhla OLaNO také SaS, která je nejoblíbenější z vládních stran.
Adrian Bobok lep
V Česku si dnes lidé připomenou výročí upálení mistra Jana Husa
Praha 6. července (ČTK) - V Česku si dnes lidé připomenou výročí smrti církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 607 lety na koncilu v německé Kostnici. Lidé mohou jeho památku uctít na bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze či v Husově rodišti - Husinci u Prachatic. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka.
V Betlémské kapli začne tradiční bohoslužba v 15:00 a povede ji patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Marikou Zvardoň a biskupem pražským Davidem Tonzarem. Organizátoři plánují při bohoslužbě připomenout i letošní 430. výročí narození učitele, filozofa a spisovatele Jana Amose Komenského. Bohoslužbu budou živě přenášet ČT2 a Český rozhlas Vltava.
V jihočeském Husinci dnes vyvrcholí Husovy oslavy, které začaly v pondělí. Ekumenická bohoslužba se uskuteční od 10:00 a od 16:00 mohou lidé přijít na bohoslužbu do Husovy kaple. Otevřen bude také Husův rodný dům. V dolním parku obec připravila doprovodný program s koncerty, divadlem a trhy. Bližší informace najdou zájemci na webu obce.
Jan Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci, během které husité v letech 1420 až 1431 porazili několik křížových výprav a jejich víra v zemi pevně zakořenila. Husův odkaz zůstával živý i později, kdy po roce 1620 nastala vlna často násilné rekatolizace. V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu.
Husovy názory stály pět staletí po jeho smrti u základů samostatného československého státu, k odkazu husitů se hlásily československé legie. Komunisté zase v Husovi hledali sociálního revolucionáře, evangelíci v něm nacházeli kořeny české reformace, pro katolíky byl ale dlouho kacířem. Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.
Státním svátkem je 6. červenec v českém kalendáři od roku 1990. Není ale svátkem, během nichž musejí mít velké obchody podle zákona zavřeno.
sdv mha
DALŠÍ ZPRÁVY
