ECB podle své šéfky ještě několik čtvrtletí nebude snižovat úroky
Frankfurt 10. listopadu (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) ještě přinejmenším několik čtvrtletí nebude snižovat úrokové sazby. Na konferenci pořádané britským listem Financial Times (FT) to dnes řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Upozornila přitom, že inflace v eurozóně by se v příštích měsících mohla zvýšit. Pokud však úrokové sazby zůstanou na nynější úrovni po dostatečně dlouhou dobu, inflace podle ní nakonec sestoupí zpět na dvouprocentní cíl centrální banky.
ECB v říjnu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Přerušila tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své pětadvacetileté historii. Banka zvyšování úroků zahájila loni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Ta se loni v eurozóně postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta.
Statistický úřad Eurostat minulý týden oznámil, že inflace v eurozóně v říjnu sestoupila na 2,9 procenta ze zářijových 4,3 procenta. Investoři nyní předpokládají, že dalším krokem ECB bude snížení úroků, které by podle nich mohlo přijít v dubnu, uvedla agentura Reuters.
Lagardeová nicméně varovala, že rychlý pokles inflace by mohl brzy skončit a že v blízké době by se inflace mohla naopak opět zvýšit, protože pomine příznivý vliv prudkého meziročního poklesu cen energií. "Pravděpodobně znovu přijdou vyšší čísla," uvedla. Naznačila nicméně, že další zvyšování úroků v takovém případě nebude zapotřebí. "Nacházíme se na úrovni, o níž jsme přesvědčeni, že pokud ji budeme držet dost dlouho, dostaneme se k dvouprocentnímu cíli," prohlásila.
Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell ve čtvrtek signalizoval možnost dalšího zvýšení úroků ve Spojených státech. Fed si podle něj stále není jist, že úrokové sazby jsou dostatečně vysoko k úspěšnému završení boje s nadměrnou inflací. "Pokud bude vhodné měnovou politiku opět zpřísnit, nebudeme váhat," prohlásil Powell.
Fed zahájil zvyšování úroků loni v březnu, jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů a nyní se nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Naposledy Fed úroky zvýšil na červencovém zasedání.
Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Od té doby už sice výrazně klesla, nadále se však nachází nad dvouprocentním cílem Fedu. V září se spotřebitelské ceny v USA meziročně zvýšily o 3,7 procenta, což bylo stejným tempem jako v srpnu. Údaje o říjnovém vývoji inflace zveřejní americká vláda příští týden.
pmh spr
Inflace v říjnu vzrostla na 8,5 pct., podle expertů ale inflační tlaky slábnou
Praha 10. listopadu (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává. Ředitel sekce měnové ČNB Petr Král očekává, že v lednu se inflace skokově sníží ke dvěma procentům.
"Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 procenta bylo způsobeno především loňským promítnutím úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny zboží v říjnu stouply oproti loňsku o 10,1 procenta. U služeb zaznamenali statistici meziroční nárůst o 6,1 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 procenta.
Vzhledem ke statistickému ovlivnění výše inflace si Česko pohoršilo v evropském srovnání. V analýze investiční platformy Portu, která sleduje 41 evropských zemí, mělo pátou nejvyšší inflaci, zatímco v září bylo na 13. místě. Pokud by aktuální údaje nezahrnovaly loňský úsporný tarif, bylo by Česko šestnácté. Nejvyšší inflaci v EU má Maďarsko s 12,2 procenta, nejnižší Nizozemsko s minus 0,4 procenta. Na Slovensku je inflace 8,2 procenta, v Polsku 6,5 procenta, Rakousku 5,4 procenta a Německu 3,8 procenta.
Podle analytiků bylo zvýšení inflace jen technického charakteru. "Nepatrný meziměsíční růst inflace a meziroční zpomalení růstu cen valné většiny položek ve spotřebním koši svědčí o tom, že inflace je po odhlédnutí o mimořádné vlivy nadále na ústupu," řekl ČTK analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Shodný názor má i ČNB. Král upozornil, že pokračuje postupné snižování jádrové inflace, která zahrnuje komodity, co nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům. V říjnu byla 4,2 procenta po zářijových pěti procentech. "O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně října. Dezinflační trend je patrný zejména v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách," uvedl Král.
Zásadní bude, zda se opětovné zrychlení inflace promítne do inflačních očekávání, nebo domácnosti i firmy pochopí 'technický' charakter dočasného zrychlení inflace v závěru roku, upozornil analytik Deloitte David Marek. Klíčovým okamžikem pro další vývoj inflace bude podle něj lednové přeceňování zboží a služeb. To určí, jak rychle se dokáže česká ekonomika vrátit k nízké a stabilní inflaci.
Podle dnešní prognózy ministerstva financí klesne příští rok průměrná inflace na 3,3 procenta z letošních 10,8 procenta. ČNB je ve své prognóze zveřejněné minulý týden optimističtější, čeká příští rok průměrnou inflaci 2,6 procenta. Obě instituce do svých predikcí zahrnuly očekávané zvýení regulované složky cen energií, které koncem října avizoval Energetický regulační úřad (ERÚ).
str mha
