EK představila úpravu metodiky kontrol systému satelitního monitorování
Brusel/Praha 26. února (ČTK) - Evropská komise v reakci na požadavek České republiky představila úpravu metodiky kontrol systému satelitního monitorování zemědělských ploch (AMS), která by měla snížit počet kontrol u zemědělců minimálně o 50 procent, tedy zpět na úroveň roku 2022. Informovalo o tom dnes české ministerstvo zemědělství. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je ale třeba počet kontrol snížit ještě výrazněji.
Evropská komise podle ministerstva rovněž zahájila hloubkovou analýzu administrativní zátěže zemědělců. Její výsledek určí oblasti, ve kterých bude potřeba administrativu zjednodušit. Komise podle ministerstva představila také další krátkodobá a střednědobá opatření, která by mohla přinést určitou úlevu jak zemědělcům, tak vnitrostátním správním orgánům.
'Jsem přesvědčen, že podstatné snížení administrativní zátěže a rovnováha mezi environmentálními ambicemi a konkurenceschopností je odpovědí nejen na současné protesty, ale i zásadním faktorem pro budoucnost celého odvětví. Pro lepší fungování evropského zemědělství je potřeba méně regulace a více motivace,' uvedl ministr v tiskové zprávě.
Česká republika podle ministerstva nezpochybňuje cíle unijní Zelené dohody pro Evropu, která se v poslední době stala terčem protestů ze strany zemědělců. 'Je však potřeba zaměřit se na způsob jejich naplňování,' uvedlo ministerstvo. Dodalo, že je zapotřebí dostatečný časový prostor pro přizpůsobení se změnám.
'Zachování konkurenceschopnosti a udržitelnosti nesmí být v protikladu k environmentální ambici. Zemědělci sami vědí, jak důležité je zachování úrodné půdy pro další generace. Musíme ale usilovat o přiměřenost a rovnováhu těchto zájmů. Zásadním požadavkem protestů v Česku je řešení přemíry byrokracie,' uvedl Výborný. 'Evropa musí zásadně snížit množství monitoringu, kontrol a výkazů, kterými zemědělce zahlcuje tak, že už skoro nemají čas vyjet na pole,' dodal. Požadavky Zelené dohody podle něj nesmí ohrožovat konkurenceschopnost a udržitelnost zemědělství.
pmh ank
EU musí investovat alespoň 500 miliard eur ročně, aby dohnala USA, řekl Draghi
Brusel 25. února (ČTK) - Evropská unie musí proinvestovat obrovské množství peněz v relativně krátkém čase, aby srovnala krok se Spojenými státy. Na víkendovém neformálním zasedání ministrů financí v Gentu to řekl bývalý italský premiér a guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi, kterého Evropská komise pověřila přípravou zprávy o unijní konkurenceschopnosti. Draghi objem financí odhadl na 500 miliard eur (12,7 bilionu korun) ročně, píší server Politico a agentura ANSA. Podle Draghiho se také otřásly hlavní mezinárodní pilíře, na kterých EU postavila v uplynulých letech svou prosperitu.
Podle Draghiho Evropská unie zaostává vůči USA a svým dalším konkurentům v produktivitě i ekonomickém růstu. 'Rozdíl mezi EU a USA se zvětšuje, a to hlavně po roce 2010,' řekl Draghi. Aby EU srovnala krok se Spojenými státy, tak by evropské investice musely vzrůst na 500 miliard eur. To je v přepočtu 12,7 bilionu korun a odpovídá to zhruba šestinásobku výdajů českého státního rozpočtu za rok 2023.
Na 500 miliard eur ročně bývalý šéf ECB odhaduje i náklady na digitální a ekologický přechod, který si EU stanovila. 'V Evropě bude nutné proinvestovat v relativně krátké době obrovské množství peněz,' řekl Draghi. Podle něj se však nemá jednat pouze o veřejné prostředky. Bývalý italský premiér se domnívá, že je nutné diskutovat o tom, jak do investic zapojit i soukromé úspory 've výrazně větší míře než v minulosti'. Vedle státních a soukromých zdrojů by členské země mohly zvážit vytvoření nových unijních programů, jak se stalo po pandemii covidu-19.
Podle Draghiho se v posledních letech staly výrazné změny v globálním hospodářském uspořádání. Mezinárodní pilíře, na kterých EU stavěla svou prosperitu, už nejsou tak stabilní. Za tyto pilíře Draghi označil dodávky energií z Ruska, obchod s Čínou a americký vojenský aparát.
Bývalý šéf ECB by měl předat svou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie na konci června, píše agentura AFP. Víkendové jednání s ministry financí bylo jednou z prvních příležitostí pro výměnu názorů na toto téma. Podle belgického ministra financí Vincenta Van Peteghema, který zasedání předsedal, se jednalo o 'intenzivní debatu bez tabu'.
jkh kpc
DALŠÍ ZPRÁVY
