Nikaragujská policie podle advokáta zadržela biskupa kritického k vládě
Managua 19. srpna (ČTK) - Nikaragujská policie dnes vnikla sídla biskupství v Matagalpě, kde se v tu dobu nacházel biskup Rolando Álvarez, výrazný kritik vlády prezidenta Daniela Ortegy. Podle Pabla Cuevase, advokáta, který se angažuje v ochraně lidských práv, policie duchovního zadržela, uvedla agentura AP. Od začátku srpna policie Álvarezovi bránila opustit jeho sídlo.
Biskupství dnes brzy ráno místního času informovalo, že policisté vnikli do budovy. Neupřesnilo ale, zda někoho zadrželi. "To, co se zjevně plánovalo, se stalo - nelegální a svévolné zadržení monsignora Álvareze," uvedl advokát Cuevas.
Álvarez se od začátku srpna nacházel v sídle biskupství s dalšími kněžími a věřícími. Policie mu bránila budovu opustit, aniž by mu oficiálně sdělila důvod. Biskup považoval opatření za domácí vězení.
Úřady již dříve uvedly, že církevního hodnostáře podezřívají z organizování násilnických skupin, vyvolávání nenávisti a pokusů o destabilizaci nikaragujského státu. Není ale jasné, zda z některých těchto činů byl Álvarez formálně obviněn.
Omezení biskupovy svobody pohybu vyvolalo velkou odezvu ve Střední Americe a solidaritu mu vyjádřilo mnoho biskupů i věřících. Tento týden skupiny nikaragujské opozice a několik desítek bývalých premiérů a prezidentů španělsky mluvících zemí vyzvaly papeže Františka, aby se k situaci v zemi vyjádřil. Hlava katolické církve to zatím neučinila, byť vatikánská média o situaci v Nikaragui informují.
Vztahy mezi katolickou církví a nikaragujskou vládou se zkomplikovaly v roce 2018, kdy v zemi propukly masové protivládní protesty. Církev se sice snažila vystupovat jako prostředník mezi vládou a demonstranty, řada významných katolíků ale protesty přímo či nepřímo podpořila. Ortegova vláda v posledních měsících tlak na katolickou církev stupňuje. Na jaře musel odjet ze země apoštolský nuncius Waldemar Sommertag, opustit Nikaraguu musely i některé církevní organizace či řády a úřady zastavily vysílání několika katolických rozhlasových stanic.
jkh jrm
Německý diplomat vzbudil v Bosně pozdvižení komentářem o místních politicích
Sarajevo 18. srpna (ČTK) - Německý diplomat Christian Schmidt, který je vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu, vzbudil v Bosně pozdvižení svým komentářem o místních politicích. Ostrým tónem uvedl, že lidé v Bosně si zaslouží politiky, kteří pracují, a ne se jen hádají. Schmidt odpovídal na otázku ohledně změny komplikovaných volebních pravidel, kterou navzájem blokují představitelé tří největších etnických skupin v zemi. Uvedla to dnes agentura AP.
Své středeční výroky Schmidt pronesl na tiskové konferenci v menším městě Goražde. Tam se ho novináři zeptali na jednání o změně volebních pravidel.
"Jsou to nesmysly, naprosté nesmysly, mám toho dost," uvedl Schmidt ostrým tónem. "Lidé tady si zaslouží zvolené politiky, kteří pracují, a ne si jen stěžují," dodal diplomat, který dříve působil jako ministr zemědělství. Jedním z rysů místní politické reprezentace je podle něj přehazovat si navzájem vinu za problémy. Bosenské politiky vyzval, aby byli konstruktivní.
Schmidt je v úřadu teprve rok, v Bosně však panuje obtížná atmosféra. Zástupci tří hlavních etnických skupin, a sice Bosňáků, Chorvatů a Srbů, nejsou schopni se dohodnout na volební reformě. Schmidt jim pohrozil, že by reformu mohl napsat a vydat sám, což mu umožňují takzvané daytonské dohody. Ty definují podmínky uspořádání v Bosně a Hercegovině po válce v 90. letech.
Všeobecné volby v Bosně jsou naplánovány na 2. října. Lidé v nich vyberou členy tříčlenného předsednictva, které je kolektivní hlavou bosenského státu a v němž mají Chorvaté, Bosňáci a Srbové po jednom zástupci. Obyvatelé mají také rozhodnout o složení celostátního sněmu i regionálních parlamentů.
Bosna prožívá nejhorší politickou krizi od konce války v 90. letech. Bosenští Srbové v rámci své dlouhodobé snahy o odtržení zpochybňují státní instituce a bosenští Chorvaté naznačují bojkot voleb, jestliže se hlasování uskuteční podle současného volebního zákona. Domnívají se, že ten stávající je znevýhodňuje.
Zástupci nejpočetnějších Bosňáků usilují o co největší posílení centrálních orgánů a Chorvaty prosazovanou volební reformu odmítají.
jkh spr
DALŠÍ ZPRÁVY
