Palestinec z Pásma Gazy našel při sázení olivovníku dobře zachovalou mozaiku
Gaza 16. září (ČTK) - Palestinec z Pásma Gazy našel při sázení olivovníku velmi zachovalou mozaiku pocházející z období 5. až 7. století. O významném nálezu dnes informovalo ministerstvo památek v Pásmu Gazy, jemuž vládne radikální Hamás.
Pozůstatky podlahy vykládané drobnými kachlíky byly na pozemcích tábora Búrajdž, zhruba kilometr od izraelské hranice, píše izraelský deník Haarec.
Místní muž se vydal před několika měsíci zasadit olivovník a rýčem narazil na tvrdý předmět. Pokračoval v kopání se synem a po třech měsících odkryli mozaiku.
Podle archeologů jde o dosud nejvýznamnější nález v Pásmu Gazy. "Z hlediska bohatosti námětu a složitosti vzoru je to nejúžasnější mozaiková podlaha, jaká byla kdy v Gaze nalezena," sdělil René Elter z francouzské školy biblického a archeologické výzkumu, která působí v Jeruzalému.
Na fotografiích je vidět dobře zachovalé ptačí motivy. Některé části jsou poškozeny pravděpodobně kořeny olivovníků, které na místě rostly v minulosti. Nálezce mozaiku přikryl a nechtěl, aby se zveřejnilo jeho jméno, dokud nebude objev oficiálně představen veřejnosti. V rozhovoru s agenturou AP přiznal, že doufá ve finanční odměnu.
Podle Haarecu nález poukázal na složitou situaci vykopávek v hustě obydleném Pásmu Gazy, poznamenaném konfliktem s Izraelem. Památky jsou tam v ohrožení jednak kvůli finanční situaci vlády, jednak kvůli nedostatku podrobných znalostí a povědomí o možných památkách.
V některých případech úřady ničení památek podporují. Haarec píše, že v roce 2017 lidé z Hamásu zničili velkou část zbytků města Tall as-Sakan z doby bronzové, aby získali pozemky pro novou výstavbu. V době, kdy měl Pásmo Gazy pod kontrolou Izrael, zkonfiskovali Izraelci množství artefaktů. Podle Haarecu tím byl známý někdejší ministr obrany Moše Dajan.
Nynější Pásmo Gazy bývalo v minulosti důležitou křižovatkou obchodních tras spojujících Levantu s Afrikou a Asií. Je tam mnoho archeologických cenností z období dlouhého 5000 let - od doby bronzové a doby chalífátu, přes osmanskou říši po britský mandát ve 20. století. Roku 1999 byly asi deset kilometrů jižně od města Gaza objeveny zbytky kláštera svatého Hilariona, který v těchto místech žil ve 4. století.
sva nja
Kostel sv. Ludmily v Praze je bazilikou, slavnostní mši sloužil arcibiskup
Praha 16. září (ČTK) - Pražský arcibiskup Jan Graubner dnes sloužil mši při příležitosti vyhlášení kostela sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze bazilikou. Čestný titul basilica minor udělil kostelu papež František v červenci. Graubner v kázání připomněl roli světice jako patronky vzdělávání a výchovy. Výchova podle něho doplňuje vědění a jedno bez druhého vede k nesvobodě. Sv. Ludmila je pátou bazilikou v Praze.
Titul tzv. menší baziliky propůjčuje papež významným kostelům, v Praze jej dosud držely kostely svatého Jakuba Staršího na Starém Městě, Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, svaté Markéty v Břevnově a svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Kostelů nesoucích titul basilica minor jsou stovky, nejvíce jich je v Itálii. Vyšší titul je basilica maior, je vyhrazen šesti nejvýše postaveným římskokatolickým kostelům.
Dnešní slavnostní mše se konala při příležitosti povýšení kostela a svátku sv. Ludmily. Povýšení pražského kostela na baziliku s sebou podle arcibiskupa Graubnera nese povinnosti, jako je zvlášť pečlivé slavení vybraných svátků, ale i privilegia, jako je možnost vydávat tzv. plnomocné odpustky. "Můžeme říci, že jsme mimořádně spojení s papežem. V tomto kostele máme konat vzorovou liturgii, máme být příklad pro ostatní," řekl Graubner.
Arcibiskup v kázání připomněl, že sv. Ludmila je patronkou církevních škol na paměť toho, že vychovala později svatořečeného knížete Václava. Výchova a vzdělání jde podle něj ruku v ruce, stejně jako vědění a jednání. "Ke správnému jednání nestačí vědět, ale je nutná vůle a vypěstované ctnosti, abychom byli schopni usilovat o to, co jsme poznali. A to je právě úkolem výchovy, a pak sebevýchovy," řekl.
Základní kámen ke stavbě chrámu sv. Ludmily byl položen 25. listopadu 1888. Slavnostní vysvěcení kostela se konalo 8. října 1893. Kostel je jednou z dominant Vinohrad, je postaven z režných cihel a s břidlicovou střechou ve stylu severoněmecké cihlové gotiky. Jeho tvůrcem je architekt Josef Mocker (1835 až 1899) a chrám vznikl jako potvrzení významu tehdy samostatného města Královské Vinohrady, které vzniklo v druhé polovině 19. století za pražskými hradbami.
Při pohledu zvenčí vytváří architektura kostela dojem gotické katedrály s věncem chórových kaplí. Průčelí stavby dominuje schodiště oblíbené třeba při četných svatbách. Vstupní tympanon představující žehnajícího Krista se sv. Ludmilou a sv. Václavem je dílem Josefa Václava Myslbeka. Interiér zdobí ornamentálně-figurální výmalba v takzvaném nazarénském stylu.
psc rot
DALŠÍ ZPRÁVY
