Stát za pololetí vybral na daních 644,3 mld. Kč, o 12,5 pct. víc než loni
Praha 4. července (ČTK) - Stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Proti stejnému období loni se daňové inkaso zvýšilo o 12,5 procenta. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně se naopak snížil výběr spotřebních daní a silniční daně, což do značné míry ovlivňují legislativní změny přijaté v minulém roce. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za pololetí.
Hlavním daňovým příjmem státu byla daň z přidané hodnoty (DPH), za pololetí se na ní vybralo 267,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji než celkové daňové příjmy, meziročně se zvýšilo o 6,1 procenta.
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Stát na ní za první pololetí vybral 104,1 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Jen mírně pomalejší byl nárůst inkasa daně z příjmu právnických osob, na níž se vybralo 156,7 miliardy korun, meziročně o 22,4 procenta víc. Do inkasa daně z příjmu právnických osob nejsou zahrnuty daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) ani odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.
Nejhlubší meziroční pokles zaznamenalo inkaso silniční daně, snížilo se o 72,9 procenta na 460 milionů korun. Důvodem je loňské rozhodnutí státu o vyjmutí části vozidel z povinnosti silniční daň platit, což byla reakce na hospodářské dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Meziročně se snížil i výnos spotřební daně, klesl o 7,5 procenta na 71,4 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to způsobeno snížením spotřební daně z nafty, odklonem spotřebitelů od tradičních tabákových výrobků a poklesem spotřeby alkoholických nápojů, což ministerstvo dává do souvislosti s omezováním zbytných výdajů v době poklesu reálných příjmů.
Státní rozpočet získal v pololetí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 436,8 miliardy korun, o 13,3 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu v pololetí činil 215,4 miliardy korun, byl druhý nejvyšší v historii Česka po roce 2021. Loni v pololetí byl rozpočtový schodek 183 miliard korun.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.
Celostátní daňové příjmy za první pololetí 2022 a 2023 (v mld. Kč) - výběr:
Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) DPH Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou Daň z příjmu fyzických osob placená plátci Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky Spotřební daně
2022 572,6 252,1 128 13,5 65,1 4,6 77,3
2023 644,3 267,5 156,7 19,5 81 3,6 71,4
Zdroj: Ministerstvo financí
str snm
Analýza: Komoditní index v pololetí klesl o desetinu, výjimkou jsou cukr a zlato
Praha 2. července (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích v prvním letošním pololetí klesly, největší zlevnění zaznamenaly energie a průmyslové kovy. Naopak zdražilo zlato či cukr. ČTK to řekl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg ztratil od počátku roku deset procent.
"Komodity v průběhu posledních týdnů korigovaly ztráty trhu od počátku roku. Červen byl pro tuto skupinu aktiv prvním růstovým měsícem v tomto roce. Bloomberg komoditní index vzrostl o téměř tři procenta," řekl Tyleček.
Energie v tomto roce podle něj zlevňují. Cena severomořské ropy Brent klesla od počátku roku o 13 procent, americký benchmark WTI o 12,6 procenta. Cena ropy se částečně propsala do cen paliv v Česku. Průměrná cena nafty na čerpacích stanicích se ve srovnání s počátkem roku snížila o 5,30 Kč za litr. Naopak průměrná cena benzínu je vyšší o 1,22 Kč za litr.
Cena plynu od počátku roku výrazně klesla, i když v posledních týdnech část ztrát smazala. Cena měsíčního kontraktu v Rotterdamu se snížila od začátku roku o 58 procent. Elektřina také v červnu korigovala předchozí poklesy. Cena ročního kontraktu letos zatím ztratila 42,5 procenta. Kontrakt v Rotterdamu klesl od počátku roku o 49,8 procenta.
Podle dat společnosti URS také letos mírně klesají ceny stavebních materiálů. Drží se na úrovni 140 procent cenové hladiny zaznamenané na začátku roku 2021. V tomto roce se výrazně snížily ceny hlavně výrobků z oceli a tepelných izolací. Zároveň se na trhu také projevuje uklidňování situace s palivovým dřevem. Od začátku roku 2023 klesla cena palivového dřeva přibližně o čtvrtinu a v posledních týdnech je stabilní.
Ceny průmyslových kovů začaly v posledních týdnech víc klesat kvůli nevýraznému výkonu čínské ekonomiky. Cena mědi se snížila v tomto roce dosud o 2,3 procenta. Cena hliníku ztratila 9,2 procenta. Do záporných hodnot se hlouběji dostalo také stříbro, které zlevnilo o 6,3 procenta.
Naopak cena zlata v prvním pololetí stoupla o 4,6 procenta. "V posledním měsíci žlutý kov zažil mírnou korekci na nejnižší hodnotu za poslední tři měsíce," řekl ČTK ředitel obchodníka Gold.plus Martin Stránský. Cena palladia se za prvních šest měsíců roku propadla o přibližně 32 procent. Podobně i další cenný průmyslový kov, a to platina, která ztratila 16,7 procenta své hodnoty, podotkl Stránský
Co se týká zemědělských komodit, tak nejvyššího růstu dosahuje podle Tylečka stále cukr, i když jeho vysoký růst z počátku roku se postupně snižuje. Cena cukru v New Yorku letos přidala 12,1 procenta. "Podobný vývoj jsme v letošním roce viděli u kávy. Tady jsou však už předcházející zisky kompletně pryč. Káva v New Yorku klesá o 0,9 procenta," upozornil Tyleček.
Ceny obilovin za sebou mají v posledních týdnech výraznou rozkolísanost, ale začaly opět prudce klesat. Nejvíce ztrátová je letos pšenice. Cena kontraktu na chicagské burze klesla o 16,8 procenta. Cena kukuřice ztratila 13,5 procenta, uzavřel Tyleček.
fd ptd
ZLATOVNA .CZ