Dvě výstavy děl Alfonse Muchy viděly desítky tisíc lidí
Praha 15. listopadu (ČTK) - Umění Alfonse Muchy je stále lákadlem pro široké publikum ať už ve své tradiční podobě nebo v prezentaci za pomoci digitálních a audiovizuálních technologií. Dvě výstavy, které se konaly v Praze od léta do podzimu, navštívily desítky tisíc lidí. Pořadatelé se pro velký úspěch jednu z nich rozhodli prodloužit. ČTK to řekli jejich organizátoři.
Od 15. července představuje Výstava s názvem Mucha, rodinná sbírka ve Valdštejnské jízdárně ucelenou přehlídku díla Alfonse Muchy. Výstava pořádaná Nadací Mucha a Senátem, jejíž architekturu navrhla Eva Jiřičná, návštěvníkům přibližuje nejdůležitější etapy Muchova života, které zásadním způsobem formovaly jeho tvorbu i myšlení. Rodinná sbírka čítá přes 3000 uměleckých děl a zhruba 4000 fotografií. "Návštěvnost do dnešních dnů činí 55.000 diváků," řekl ČTK Jan Večerek z Muchovy nadace. Výstava měla trvat do konce října, potrvá ale až do konce roku.
Výstava je rozdělena do šesti ucelených částí s názvy Bohém a Čech v Paříži, Tvůrce pro lidi, Kosmopolita, Mystik, Vlastenec a Umělec a filozof. Veškeré informace o výstavě je možné získat na webu www.mucha.eu.
Současně se v červenci, srpnu a září konala druhá výstava. Nadační fond Richarda Fuxy v Jízdárně Pražského hradu zpřístupnil výstavu velkoplošných projekcí Muchových děl. Jmenovala se Alphonse Mucha eMotion a stejně jako předtím uvedená scénická show a výstava v Obecním domě vycházela především z Muchových plakátů ze sbírky podnikatele Fuxy.
"Za dobu trvání výstavy Alphonse Mucha eMotion v Jízdárně Pražského hradu, tedy od 29. června do 28. září, ji navštívilo přibližně 60.000 návštěvníků, tedy přepočteno na dny více než 650 návštěvníků denně," řekla ČTK za pořadatele Pavlína Stránská. Program výstavy pořadatelé ve zmenšené podobě přenesou do prostor výstavy v Obecním domě.
hrm rot
Napětí mezi Srbskem a Kosovem je největší za poslední dekádu, varoval Borrell
Brusel 14. listopadu (ČTK) - Napětí vyvolané sporem o registrační značky aut způsobilo "největší a nejnebezpečnější krizi" ve vztazích mezi Srbskem a Kosovem za posledních deset let. Podle světových agentur to dnes na jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Bělehrad a Prištinu varoval před návratem do minulosti.
Kosovští Srbové začátkem listopadu opustili místa v kosovských státních institucích - včetně vlády, parlamentu, policie či soudů - na protest proti nařízení vlády v Prištině, aby používali výhradně kosovské registrační značky na svých automobilech. Od 21. listopadu chce kosovská vláda začít vydávat pokuty řidičům vozidel se značkami vydanými srbskými úřady pro kosovské okresy, po 21. dubnu 2023 má být jízda s těmito značkami nezákonná.
Borrell řekl, že odchod Srbů z kosovských institucí vytvořil vakuum, v němž "může dojít k nejhoršímu". Obě strany by podle něj měly "projevit více flexibility" a za pomoci jednání vyřešit své rozepře, uvedla agentura Reuters. Pokud Srbsko a Kosovo do 21. listopadu nedosáhnou dohody, "budeme na okraji nebezpečné situace", dodal podle agentury AP šéf unijní diplomacie.
Snaha Prištiny zavést nová pravidla pro srbské registrační značky vyvolala značné napětí mezi Kosovem a Srbskem již na přelomu července a srpna. Úmysl kosovské vlády tehdy zhatila blokáda silnic a masové demonstrace, které v severním Kosovu zorganizovali tamní Srbové. Vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho proto tehdy odložila vymáhání opatření, které je ve své podstatě snahou o prosazení kosovských zákonů i v severním Kosovu, kde žijí z většiny Srbové a kde má Priština jen omezený vliv.
Srbsko i Kosovo shodně deklarují za cíl vstoupit do EU, předtím ale musí normalizovat vzájemné vztahy. Rozhovory zprostředkované EU uvázly na mrtvém bodě. "Nyní se (Srbsko a Kosovo) nacházejí na křižovatce. Musí se rozhodnout, kterou cestou se chtějí vydat. Směrem k Evropské unii, nebo k minulosti," řekl podle AP Borrell.
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za nedílnou součást svého území. Válka mezi jednotkami srbské armády a kosovskoalbánskými povstalci si vyžádala asi 10.000 obětí.
abl jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
