Itálie uzavřela dohody o plynu v Angole a Kongu, aby přerušila vazby na Rusko
Řím 21. dubna (ČTK) - Itálie uzavřela nové dohody o zvýšení dovozu zemního plynu z Angoly a Konga, napsala dnes agentura Bloomberg. Vláda Maria Draghiho se snaží snížit energetickou závislost na Rusku. Řím nedávno obdobné dohody uzavřel s Alžírskem a Egyptem. Evropské země se kvůli invazi Ruska na Ukrajinu snaží zajistit si alternativní zdroje. Afrika je pro Itálii atraktivní možností, neboť italský energetický gigant Eni na tomto kontinentě působí ve více než desítce zemí. Italští vyjednávači by nyní mohli pokračovat do Mosambiku.
S Angolou se Itálie vedle zvýšení odběru plynu dohodla na podpoře společných projektů, které budou zahrnovat obnovitelné zdroje energie a zkapalněný zemní plyn (LNG), uvádí se v prohlášení. Do jihoafrické země místo premiéra, který měl počátkem tohoto týdne pozitivní test na koronavirus, odcestoval ministr zahraničí Luigi Di Maio a ministr energetiky Roberto Cingolani.
Společnost Eni se podle prohlášení následně dohodla na zvýšení těžby plynu v Kongu a na rozvoji projektu LNG s kapacitou více než 4,5 miliardy metrů krychlových ročně.
Itálie v současné době odebírá přibližně 40 procent plynu z Ruska. Draghi od zahájení ruské invaze jednal rychle a snažil se tyto dodávky nahradit toky odjinud, napsala agentura Bloomberg.
Společnost Eni minulý týden podepsala významnou dohodu s Alžírskem, podle níž bude severoafrická země do let 2023 až 2024 dodávat dalších devět miliard metrů krychlových plynu ročně. Potenciálně se tak stane hlavním italským dodavatelem. Energetický gigant rovněž uzavřel dohodu s Egyptem o zvýšení dodávek LNG do Itálie.
Italská delegace by nyní mohla zamířit na jednání do Mosambiku, i když podle obeznámených zdrojů nebyl zatím tento plán potvrzen.
Di Maio v polovině března uvedl, že Itálie do dvou měsíců sníží svou závislost na ruském plynu na polovinu. Zastavení dovozu plynu z Ruska je "etickou povinností", kterou by bylo možné splnit přibližně za 18 měsíců, řekl Cingolani listu La Stampa. "Diverzifikace je možná a proveditelná relativně rychle - za kratší dobu, než jsme si ještě před měsícem představovali," řekl Draghi v nedělním rozhovoru s deníkem Corriere della Sera.
lsk jrm
Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
Oslo 21. dubna (ČTK) - Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.
Fond spravuje aktiva v hodnotě 1,3 bilionu USD (29,1 bilionu Kč). Návratnost investic za leden až březen činila minus 4,9 procenta.
"První čtvrtletí se vyznačovalo geopolitickými turbulencemi, které také ovlivnily trhy," řekl náměstek ředitele správcovské společnosti Norges Bank Investment Management Trond Grande. "Výnos byl záporný u akcií i u cenných papírů s pevným výnosem, ale kladný u realitních fondů neobchodovaných na burze," dodal.
Kromě ruské invaze na Ukrajinu globální trhy také zasáhl nárůst počtu nakažených covidem-19, hlavně kvůli variantě omikron, a prudký nárůst inflace, který snížil hodnotu státních dluhopisů.
Zhruba 70,9 procenta aktiv fondu bylo na konci března investováno do akcií, 26,3 procenta do cenných papírů s pevným příjmem, 2,7 procenta do realitních fondů neobchodovaných na burze a 0,1 procenta do infrastruktury obnovitelných zdrojů energie.
Norsko se 27. února rozhodlo, že se investiční fond zbaví všech aktivit v Rusku, a to právě kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Má však problém s realizací svého rozhodnutí, protože Rusko zakázalo cizincům obchody na svých akciových trzích. Fond tehdy uvedl, že má podíly ve 47 firmách a vládní dluhopisy v hodnotě zhruba 25 miliard norských korun.
Fond byl založen v roce 1996 a investuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu. Drží podíly ve zhruba 9300 společnostech po celém světě a vlastní asi 1,3 procenta všech akcií obchodovaných na burzách. Cílem fondu je zajistit, aby mělo Norsko dostatek peněz i v době, kdy éra fosilních paliv skončí. Peníze fond investuje výhradně mimo Norsko, aby nepřehříval norskou ekonomiku. Na každého občana Norska nyní připadá z fondu zhruba 240.000 USD (5,4 milionu Kč).
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
