Na opravu vzácných varhan v Lysé nad Labem darovali lidé dosud přes 800.000 Kč
Lysá nad Labem (Nymbursko) 5. dubna (ČTK) - Na opravu vzácných varhan v barokním kostele Narození sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem darovali lidé dosud přes 800.000 korun. S generální opravou, která vyjde zhruba na 6,8 milionu korun, začalo sdružení Kotva Lysá nad Labem v roce 2020. Práce postupují po částech, podle peněz, které se podaří získat. Nyní jsou varhanáři zhruba ve čtvrtině, dokončení se odhaduje na rok 2026. Na záchranu nástroje přispívají lidé například loni spuštěnou adopcí píšťal. Sdružení získalo rovněž dotaci přes tři miliony korun ze Středočeského kraje, přispělo i město Lysá nad Labem, řekl ČTK za sdružení Jan Mikušek.
Největší škodu způsobil u památkově chráněných varhan červotoč, zničil zejména vzdušnice a píšťaly. Nástroj, který se musí postupně celý rozebrat, opravují v dílně Varhanářství Vorlíček v Domažlicích. "Momentálně se dokončuje oprava pozitivu a letos by se mělo pokročit k opravě hlavního stroje, část prací se dá udělat na místě, ale co se dá odmontovat, vozí se do dílny," řekl Mikušek. Původně odhadovaná cena za opravu podle něj kvůli inflaci stoupla zhruba o 20 procent, stále je potřeba asi 2,7 milionu korun.
Varhany sestavené v roce 1856 varhanářem Josefem Predigerem se zachovaly téměř v původním stavu. Jde o největší dochované Predigerovy varhany v Česku. V přední části mají 134 ozdobných píšťal, mezi nimi i píšťaly z roku 1776. Hrajících píšťal je 1130, celkem je to 836 tónů. Dvoumanuálové varhany jsou umístěny v barokní skříni původních Sträusselových varhan z roku 1774 a mají 20 rejstříků. Varhanáře podle Mikuška při opravách překvapila precizně provedená původní truhlářská práce také na skrytých místech. "Je zajímavé, že Predinger ji využil i tam, kde ji nikdo nikdy neuvidí. Dnes by už asi nikoho nenapadlo udělat krásně i skryté detaily," řekl Mikušek.
Kromě darů na transparentní účet mohou lidé přispívat na benefičních koncertech. Na opravy jde například výtěžek jednoho z květnových koncertů z festivalu vážné hudby Lissa Classica. Průběh a plán oprav zveřejňuje sdružení také na webu. Vlastní web, který přehrává zvuky píšťal, má rovněž adopce.
dkl dr
Veřejnost může poprvé vidět část hřebu nalezeného v milevském klášteře
Písek 4. dubna (ČTK) - Veřejnost může poprvé vidět část hřebu nalezeného v milevském klášteře. Hřeb s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže. Lidé jej mohou vidět na mimořádné krátké výstavě v píseckém Prácheňském muzeu, která začne v pátek. Novinářům to dnes řekli zástupci Jihočeského kraje, strahovských premonstrátů a Západočeského muzea.
"Jde o unikátní archeologický objev a jsme opravdu rádi, že můžeme právě na Velký pátek zahájit tuto výstavu. Symbolicky v den, kdy probíhají největší křesťanské svátky," uvedl náměstek jihočeského hejtmana Pavel Hroch (Jihočeši 2012). Na Pravém kříži zemřel Ježíš Kristus.
Archeologové předloni objevili v milevském klášteře skrýše uvnitř středověkého trezoru. Následně z nich vyzvedli trosky dřevěných schránek zdobených zlatem a stříbrem. "Vedle většího množství ozdob ze zlatého a stříbrného plechu byl mezi troskami identifikován železný hřeb označený zlatým křížkem. Podařilo se tedy vyzvednout historický artefakt, který středověká společnost považovala za jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií na světě – část hřebu ze Svatého Kříže,“ řekl archeolog Pavel Břicháček.
Schránka, v níž byla uschována odseknutá část hřebu, má původ v Byzantské říši. Pochází ze čtvrtého až pátého století a byla nabarvena vzácnou ultramarínovou modří. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. Podle odborníků lze písmena v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král.
Hodnotu hřebu nelze přesně vyčíslit. Milevský klášter patřil ve středověku mezi jednu z nejbohatších institucí na území dnešního Česka. Proto je podle vědců reálné, že skutečně vlastnil hřeb z Pravého kříže. Tehdejší představitelé kláštera vzácnost pečlivě schovali při nástupu husitství. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.
Výstava v Prácheňském muzeu potrvá do 16. dubna. "Byli bychom rádi, kdyby se co nejdříve podařilo vybudovat muzeum, jehož dominantou bude právě tento hřeb," uvedl Hroch.
rek kš