Národopisné muzeum ukáže romské výtvarné umění
Praha 2. června (ČTK) - Výtvarné sbírky brněnského muzea Romské kultury představí výstava Otevřená cesta, která bude od pátku přístupná v Národopisném muzeu Národního muzea v Kinského zahradě známém jako Musaion. Výstava připomene jak brněnské muzeum, tak připravované Centrum Romů a Sintů v Praze. To se připravuje v pražských Dejvicích a pro veřejnost by se mělo otevřít na podzim příštího roku.
Výstava v Národopisném muzeu kombinuje galerijní formát takzvaných velkých mistrů s konceptem otevřeného depozitáře. Mezi velké mistry kurátorky zařadily umělce s osobitým stylem a lidským příběhem, třeba Jána Berkyho, Rudolfa Dzurka, Daniela Kováče, Júlia Lakatoše nebo Markéty Šestákové. Sekce otevřeného depozitáře představuje činnost muzea a jeho sbírky i poslání.K vidění jsou například i malované talíře, dřevořezby, ručně vyráběné hudební nástroje či originální sošky vyrobené ze zátek od piva.
"Jedná se o jedinečnou příležitost nahlédnout do vzorku z obsáhlých výtvarných sbírek Muzea romské kultury, seznámit se s pozoruhodnými příběhy vesměs neškolených umělců, Romů a Romek, stejně jako představit jejich díla v kontextu současnosti," řekla o výstavě ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
V pátek 3. června od 17:00 bude komentovaná prohlídka výstavy pro veřejnost za účasti kurátorek. Komentovaná prohlídka je součástí programu Světového romského festivalu Khamoro. Výstava bude v Národopisném muzeu do 31. května 2024.
Muzeum romské kultury loni oslavilo 30 let činnosti. Začínalo od nuly jako nezisková iniciativa, nyní uchovává tisíce sbírkových předmětů a jako státní příspěvková organizace má kromě brněnských expozic na starost také budované památníky v Letech v okrese Písek a Hodoníně u Kunštátu, stejně jako chystané Centrum Romů a Sintů v Praze. Náklady na jeho vybudování dříve muzeum vyčíslilo na přibližně 45 milionů korun a pokrýt by je měly norské fondy.
Centrum se zaměří na dobu holokaustu Romů a Sintů, jejich hmotnou a duchovní kulturu minulou i současnou. Centrum si klade za cíl otevřít debatu o vzájemném soužití a pomoci zlepšení postavení Romů ve společnosti.
hrm jw
Přibyslav chce mít k 600. výročí úmrtí Jana Žižky restaurovanou jeho sochu
Přibyslav (Havlíčkobrodsko) 1. června (ČTK) - Přibyslav by chtěla do 600. výročí úmrtí Jana Žižky, které bude za dva roky, restaurovat jeho bronzovou jezdeckou sochu v parku u zámku. Vypadá to, že uvnitř některé kovové části korodují. Revitalizaci téměř dvouhektarového parku by měla firma pro město dokončit tento měsíc, tří roky se pak ještě bude starat o údržbu zeleně. ČTK to dnes řekl starosta Martin Kamarád (ODS). Husitský vojevůdce zemřel u Přibyslavi v říjnu 1424.
Žižkova socha v parku je od Bohumila Kafky. Podle památkového katalogu vznikla pravděpodobně jako jeden z menších zkušebních odlitků pro Žižkův pomník v Praze na Vítkově, blízko přibyslavského zámku stojí od roku 1957. "Komunikujeme s památkáři o možném restaurování sochy," řekl starosta. Dodal, že podle asi rok starého záměru by to mělo stát statisíce korun.
"Problém té sochy se nachází uvnitř, rezivění vychází zevnitř, zřejmě z nějakých železných částí, protože bronz nerezaví," řekl starosta. Jednou ze zvažovaných možností je přemístění jezdecké sochy kvůli restaurování do ateliéru. "Je tam potřeba prověřit víc možností," uvedl.
Přibyslavská radnice už také začíná chystat program k Žižkovu výročí. Uspořádat by chtěla víc menších akcí, které by měly vyvrcholit v říjnu. Mezi nimi by měla být například veřejná debata o Janu Žižkovi a husitství, připomínka někdejších Žižkových oslav s tábory lidu, středověký den nebo čtyřdenní pěší pochod z jihočeského Trocnova, kde se Žižka pravděpodobně kolem roku 1360 narodil. Cesta do Přibyslavi měří přes 160 kilometrů.
Revitalizace parku u zámku podle dřívějších údajů radnice stojí 2,9 milionu korun, město na ni dostalo evropskou dotaci. Přibyslav se stará také o park s mohylou u Žižkova pole. Tam byly úpravy udělané v minulých letech. Skoro 15 metrů vysoký monument byl postavený v roce 1874 v místech, kde husitský vojevůdce údajně zemřel. Odhalení mohyly konaného ke 450. výročí Žižkova úmrtí se zúčastnilo 20.000 lidí. U Žižkovy sochy v parku promluvil v roce 1994 prezident Václav Havel.
vst gcm
DALŠÍ ZPRÁVY
