Studie CRIF: V červenci bylo vyhlášeno 333 bankrotů podnikatelů, letos nejméně
Praha 4. srpna (ČTK) - V červenci bylo vyhlášeno 333 bankrotů podnikatelů, o 162 méně než v předchozím měsíci a nejméně v tomto roce. Rovněž bylo vyhlášeno 50 bankrotů společností, což bylo o tři více než v červnu. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK. Zároveň klesl počet návrhů na bankrot firem o 33 na 76 a počet návrhů na bankrot podnikatelů o 133 na 352.
"Červenec bychom mohli nazvat obdobím bankrotových prázdnin. V kategorii jde zatím o nejnižší počet bankrotů v porovnání s ostatními měsíci tohoto roku. Výrazně nízký byl také počet návrhů na bankrot společností. Nižší počty jsou dány převážně letním obdobím, kdy bývá omezená pracovní doba na úřadech a běžných pracovních dnů je i díky svátkům méně,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Podle obratu je největší společností s vyhlášeným bankrotem v červenci Urban Survival. Této firmě v roce 2020 a 2021 sice rostly tržby, ale zejména rok 2021 skončil hlubokou ztrátou, kvůli čemuž měla záporný vlastní kapitál. Největší objem závazků měla společnost ke společníkům. Mezi největší společnosti, u kterých byl v červenci podán insolvenční návrh, patří výrobce průmyslových armatur MSA nebo Premiot Group podnikající s nemovitostmi.
Nejvíce firemních bankrotů bylo v červenci vyhlášeno v Praze (22) a v Jihomoravském kraji (pět). Naopak žádný firemní bankrot nebyl vyhlášen v Jihočeském kraji. Na 10.000 aktivních firem připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v Ústeckém a Pardubickém kraji (shodně dvacet).
V rámci odvětví bylo v červenci nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (16), profesních vědeckých a technických činnostech a stavebnictví (shodně osm). Nejvíce bankrotů na 10.000 tisíc aktivních firem v posledních 12 měsících připadlo na odvětví dopravy a skladování (29) a ubytování a stravování (22).
Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů zaznamenal Moravskoslezský kraj (46), Praha (40) a Středočeský kraj (33). Nejvíce bankrotů na 10.000 podnikatelů v posledních 12 měsících bylo vyhlášeno v Ústeckém (87) a Karlovarském kraji (79). Nejvíce bankrotů podnikatelů zaznamenalo stavebnictví (126), obchod (88) a zpracovatelský průmysl (62). V posledních 12 měsících na 10.000 aktivních podnikatelů jich zbankrotovalo nejvíce v dopravě a skladování (55) a stavebnictví (42).
fd rot
ČNB mírně zlepšila odhad schodku veřejných financí na 3,8 procenta HDP
Praha 4. srpna (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V květnu předpokládala, že dosáhne 3,9 procenta HDP. Loni skončil veřejný sektor ve schodku 3,6 procenta HDP. V dalších letech odhaduje ČNB zlepšení salda veřejných financí, schodek by se měl příští rok snížit na 1,7 procenta HDP a v roce 2025 na 0,7 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 11. srpna.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
ČNB zároveň mírně zhoršila odhad celkového zadlužení vládního sektoru pro letošní rok na 44,1 procenta HDP, když v květnu předpokládala 44 procent. Loni bylo zadlužení 44,2 procenta HDP. V příštím roce se podle prognózy centrální banky zadlužení mírně sníží na 44 procent HDP, v roce 2025 dále klesne na 42,7 procenta HDP.
Centrální banka ve své predikci také předpokládá, že růst nominálních mezd letos zrychlí na 8,7 procenta z loňských 5,7 procenta. V reálném vyjádření ale mzdy poklesnou o dvě procenta, protože nominální růst nepřekoná inflaci. Bude to druhý pokles v řadě po loňském propadu reálných mezd o 8,4 procenta. K růstu se reálné mzdy vrátí v příštím roce, kdy by se měly zvýšit o 5,6 procenta. V nominálním vyjádření by měly růst o 7,8 procenta.
"Stále nízká nezaměstnanost bude do budoucna podporovat vyjednávací sílu zaměstnanců, kteří budou usilovat o obnovení svého podílu na příjmech v rámci celé ekonomiky. Rychlý růst mezd proto bude odeznívat jen pozvolna, avšak dezinflační proces to již nezlomí," konstatovala ČNB v úvodní kapitole zprávy o měnové politice.
Podíl nezaměstnaných podle metodiky Úřadu práce ČR by měl letos vzrůst na 3,6 procenta z loňských 3,4 procenta, uvádí prognóza ČNB. Nezaměstnanost by se měla mírně zvyšovat i v dalších dvou letech, když v roce 2024 by měla dosáhnout 3,9 procenta a o rok později čtyř procent.
str rot
DALŠÍ ZPRÁVY
