Klenotnice Velké Moravy v Modré by se měla otevřít příští rok v červnu
Modrá (Uherskohradišťsko) 2. srpna (ČTK) - Nová Klenotnice Velké Moravy v Modré na Uherskohradišťsku by měla být postavena do konce letošního roku, veřejnosti se otevře 20. června příštího roku. Základnímu kameni, který bude vsazený do zdiva, požehnal velehradský kaplan. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila zástupkyně Centrály cestovního ruchu Východní Moravy. Klenotnice představí návštěvníkům nálezy velkomoravských šperků.
Odborným garantem je Moravské zemské muzeum v Brně, v jehož prostorách je uložena většina nálezů z území dnešní Moravy. Do expozice zapůjčí sbírku nejcennějších šperků a umožní i výrobu takzvaných vědeckých kopií. "V současné době na celém území Moravy není výstavní objekt, který by splňoval bezpečnostní opatření pro vystavení velmi cenných historických exponátů, což náš 'trezor' umožní. Jedná se totiž o podzemní monolitický objekt ve tvaru pantheonu s veškerým zabezpečením proti krádeži i poškození, samozřejmostí je i bezbariérový přístup," uvedl starosta Modré Miroslav Kovářík (za Pro Modrou společně).
"Nová expozice nabídne nejen velkomoravské šperky, ostruhy či meče, ale i rekonstruované tváře lidí, kteří v této oblasti žili a jejichž kosterní pozůstatky zde byly objeveny," uvedl odborný garant a vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea Luděk Galuška.
Klenotnice rozšíří a naváže na expozice v Archeoskanzenu Modrá, který je v sousedství poutního místa Velehrad v místě původního velkomoravského osídlení. Napodobuje slovanské opevněné sídliště z doby Velké Moravy. "Cyrilometodějská stezka získá otevřením Klenotnice v Modré další atraktivní expozici na svém území v těsné blízkosti Velehradu. Právě tady ústí všechny značené pěší cyrilometodějské trasy, které sem vedou z pěti směrů a čítají v Česku asi 900 km," uvedl předseda sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje a náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub (ODS).
jmk kš
Rakouská Raiffeisen Bank plánuje odštěpit do konce roku své ruské podnikání
Vídeň/Moskva 1. srpna (ČTK) - Rakouská Raiffeisen Bank Internatinal (RBI) plánuje oddělit do konce letošního roku své ruské podnikání. Podle agentury Reuters to řekl šéf RBI Johann Strobl. Firma je největší západní bankou, která v Rusku působí i po vojenské invazi Moskvy na Ukrajinu, a Evropská centrální banka (ECB ) na ni naléhá, aby vysoce ziskové podnikání v zemi ukončila.
RBI podle Strobla plánuje spin-off, tedy oddělení ruského podnikání od mateřské firmy. Vznikl by tak nezávislý podnik s vlastní právní subjektivitou.
Strobl dnes řekl, že na stole je stále i varianta prodeje. RBI ale usiluje o rozdělení a je v kontaktu s regulačními orgány. Varianta prodeje je podle Strobla přesto "o něco dál" než odštěpení, které je složitější. Firma je ale odhodlaná situaci vyřešit, dodal.
Ruské podnikání RBI v první polovině roku 2023 vykázalo růst zisku o devět procent, v samotném prvním čtvrtletí se zisk meziročně dokonce více než ztrojnásobil. Zisk širší skupiny v prvních šesti měsících naopak o 24 procent klesl.
Přestože se ruské podnikání významně podílí na zisku celé skupiny, příjmy z Ruska zůstávají zablokovány v místní dceřiné společnosti kvůli sankcím uvaleným na Moskvu za její invazi na Ukrajinu v únoru loňského roku. RBI dnes také uvedla, že v první polovině letošního roku se v Rusku zvýšil počet zaměstnanců i zákazníků.
Kritici pokračování činnosti západních společností v Rusku tvrdí, že daně odváděné do ruského rozpočtu přímo přispívají k válečnému tažení Moskvy. Rusko plánuje uvalit na velké podniky jednorázovou mimořádnou daň, která by měla přinést 300 miliard rublů (bezmála 71 miliard Kč) a zaměřit se na nadměrné zisky. Společnost Raiffeisen uvedla, že očekává, že na dodatečné dani zaplatí až 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč).
Banka působí na řadě trhů ve střední a východní Evropě. Je většinovým vlastníkem českého finančního ústavu Raiffeisenbank, který v České republice poskytuje bankovní služby od roku 1993.
vjn nob
DALŠÍ ZPRÁVY
