Strana Marine Le Penové splatila úvěr, který si vzala u ruské firmy
Paříž 19. září (ČTK) - Francouzská strana Národní sdružení (RN) krajně pravicové političky a bývalé kandidátky na prezidenta Marine Le Penové zcela splatila dluh, který měla vůči ruské finanční firmě. Strana potvrdila v tiskovém prohlášení informaci, o které nejdříve napsal server deníku Le Figaro. Jednalo se o zbytek úvěru, jenž v roce 2014 straně, která se tehdy jmenovala Národní fronta, poskytla První česko-ruská banka. Le Penová tehdy čelila kritice, že se nechává financovat kapitálem z Ruska. Strana se hájila, že jí žádná důležitá evropská banka úvěr nechtěla poskytnout.
Tehdejší Národní fronta, kterou vedla právě Marine Le Penová, si u První česko-ruské banky půjčila 9,4 milionu eur, aby financovala své politické aktivity. Po zániku banky přešel v roce 2016 dluh na ruskou finanční společnost Aviazapčast. Právě té RN vyplatilo v jedné splátce zbylou část dluhu, a sice 6,1 milionu eur (149 milionů eur).
Strana tvrdí, že mohla předčasně splatit úvěr díky úsporám, kterých dosáhla ve svém fungování. "Je to úleva vzhledem k tomu, jaký se z této jednoduché půjčky stal politický argument," řekl deníku Le Figaro pokladník RN Kévin Pfeffer. Podle tisku RN použilo na splacení úvěru část státní podpory, kterou strana dostala za výsledky v parlamentních volbách v loňském roce. Tehdy se do dolní komory francouzského parlamentu dostalo rekordní množství poslanců v historii RN i jeho předchůdce Národní fronty.
Strana za půjčku od banky s ruským kapitálem čelila ve své době silné kritice za to, že se nechává financovat penězi z ciziny. Politici i komentátoři také poukazovali na to, že Le Penová měla tehdy blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. RN odsoudila útok na Ukrajině, strana však také kritizuje francouzské dodávky zbraní napadené zemi.
Na kritiku strana odpovídala, že jednala z nutnosti. Tvrdila, že jí úvěry odmítly poskytnout všechny větší francouzské i unijní banky. "Zhruba o deset let později tyto obtíže s financováním politických stran přetrvávají," uvedla RN v komuniké s tím, že zatím nedostala žádnou kladnou odpověď na žádost o úvěr pro financování kampaně ve volbách do Evropského parlamentu. Strana požaduje vznik veřejné banky, která by měla za úkol právě financování politických stran.
První česko-ruskou banku původně v roce 1996 založily skupina IPB a ruská banka Vozrožděnije. Po pádu IPB přešla do rukou ČSOB a následně České konsolidační agentury, od které ji koupili lidé podle analytiků napojení na ruský plynárenský kolos Gazprom.
jkh jd
Delegace Húsíů se vrátila do Jemenu z Rijádu, v jednáních se pokročilo
Rijád 19. září (ČTK) - Delegace tvořená jemenskými šíitskými povstalci známými jako Húsíové dnes po pětidenních jednáních se saúdskoarabskými představiteli v doprovodu ománských zprostředkovatelů opustila Rijád, píše agentura Reuters s odkazem na informované zdroje a média jemenských povstalců. V rozhovorech, jejichž cílem je ukončit osm let trvající konflikt v Jemenu, byl podle nich učiněn určitý pokrok a brzy se uskuteční další kolo jednání.
Pokrok podle Reuters nastal v zásadních otázkách, jako je harmonogram stažení zahraničních sil z Jemenu a systém vyplácení státních zaměstnanců. Další kolo jednání se očekává brzy. Jemenskými povstalci provozovaná televize Al-Masírá uvedla, že delegace Húsíů a ománských zprostředkovatelů po jednání v Saúdské Arábii dnes přistála v Saná. Rijád na žádost o komentář nereagoval.
Zástupci šíitských povstalců v jemenské občanské válce odcestovali z jemenského hlavního města Saná na jednání do saúdskoarabského Rijádu koncem minulého týdne. Šlo o první takovou veřejně oznámenou návštěvu od začátku konfliktu, v němž Saúdská Arábie stojí v čele mezinárodní koalice podporující jemenskou vládu v boji proti Húsíúm. Nynější jednání se podle Reuters soustředilo na úplné otevření přístavů a letiště v Saná, které kontrolují Húsíové, vyplácení mezd státním zaměstnancům, obnovu země a harmonogram odchodu zahraničních sil z Jemenu. Dohoda v těchto bodech by umožnila OSN obnovit širší politický mírový proces.
Válka v Jemenu, nejchudší zemi arabského světa, vypukla poté, co se Íránem podporovaní šíitští povstalci Húsíové v roce 2014 zmocnili hlavního města Saná, odkud vyhnali mezinárodně uznanou vládu prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího. Na straně vlády se o rok později do boje proti rebelům zapojila mezinárodní vojenská koalice pod vedením Saúdské Arábie. Konflikt si vyžádal přes 150.000 obětí a další desítky tisíc lidí zemřely hlady či na epidemie cholery. Podle OSN tak válka v Jemenu zapříčinila jednu z největších humanitárních katastrof na světě.
Spojené státy podle Reuters nyní vyvíjejí tlak na Saúdskou Arábii, aby válku v Jemenu ukončila, a podmiňují tím část vojenské pomoci království. První oficiální kolo Ománem zprostředkovaných rozhovorů mezi Rijádem a Saná se konalo v dubnu, kdy saúdskoarabští vyslanci navštívili jemenské hlavní město.
ngl hab
