ČBA: Realitní trh v ČR ožil, prodeje bytů stouply během loňska o desítky procent
Praha 21. února (ČTK) - Realitní trh v ČR zažívá od loňského jara z pohledu počtu transakcí růst u všech typů nemovitostí. Prodeje u novostaveb v posledním čtvrtletí roku 2023 meziročně vzrostly téměř dvojnásobně, u starších bytů to bylo o 49 procent a rodinných domů o 45 procent. Ve druhé polovině roku 2022 ale trh skokově propadl. Vyplývá to z dat, která dnes novinářům představily Česká bankovní asociace a společnost Dataligence.
'Trh byl zejména ve druhé polovině roku 2023 již mnohem aktivnější než v předešlých čtyřech čtvrtletích. Postupně se tak blížíme k normálnímu chování mezi nabídkou a poptávkou, které zde bylo před válkou a před přehnaným boomem roku 2021,' uvedl ředitel Dataligence Milan Roček. Nyní je totiž meziroční porovnání se čtvrtletími, ve kterých se prodalo nejméně bytů za 20 let, upozornil. Lépe tak podle něj situaci vystihuje hodnocení, že v závěru roku 2023 byla obdobná aktivita jako na konci roku 2020.
Vývoj cen je třeba podle asociace hodnotit v kontextu různorodého vývoje v jednotlivých čtvrtletích posledních dvou let, kdy ceny klesaly zejména mezi třetím čtvrtletím 2022 až druhým čtvrtletím 2023 a naopak od třetího čtvrtletí 2023 již stagnovaly nebo mírně rostly. Ceny starších bytů se tak v loňském čtvrtém čtvrtletí proti poslednímu čtvrtletí roku 2022 snížily jen o 4,4 procenta, v průměru vycházel metr čtvereční na 60.000 korun.
Cihlové domy si proti panelovým domům držely výrazně vyšší cenu, vyplývá z dat. Výraznější pokles cen u starších bytů byl podle nich v Praze, kde se propad pohyboval okolo 6,8 procenta, podobné to bylo i u novostaveb v hlavním městě. Naopak na celorepublikové úrovni se ceny novostaveb během roku 2023 snížily pouze o 0,1 procenta. Za rodinné domy lidé zaplatili o 5,5 procenta méně, v Praze ale o 0,5 procenta zdražily.
Rozdíl mezi příjmy domácností a cenami nemovitostí se podle analytika bankovní asociace Jakuba Seidlera snížil. Česko si v mezinárodním srovnání mírně polepšilo, nicméně nerovnováha mezi cenami nemovitostí a příjmy domácností přetrvává. Z pohledu vývoje cen nemovitostí v EU patří Česko z dlouhodobějšího pohledu mezi země s nejvyšší dynamikou růstu, a to i přes mírné zlevnění v loňském roce. Za posledních deset let stouply ceny nemovitostí v tuzemsku o 125 procent, unijní průměr přitom byl 55 procent.
Trh s bydlením by měl podle expertů směřovat k dalšímu oživení. U novostaveb Seidler předpokládá, že pokud dojde k růstu poptávky, dá se očekávat omezení marketingových pobídek ze strany developerů, které primárně stály za mírným snížením cen novostaveb v první polovině loňského roku. U starších bytů očekává, že stejně jako v minulosti vývoj cen starších bytů ovlivní vývoj cen novostaveb, a trendem roku 2024 na trhu starších bytů bude mírný růst cen.
fd rdo
Registry: Zadlužení Čechů loni stouplo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu Kč
Praha 21. února (ČTK) - Zadlužení obyvatel Česka v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. Objem dluhu ohroženého nesplácením se zvýšil o 6,2 procenta na 29,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
Objem úvěrů na bydlení se podle nich zvýšil o 4,4 procenta na 2,73 bilionu Kč, což je výrazně méně než v předchozích letech. Například na konci roku 2021 šlo o 17procentní růst. Zároveň klesl počet klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, a to o 2,1 procenta na 1,06 milionu.
"Konec loňského roku na jednu stranu naznačuje mírné oživení hypotečního trhu. Na druhou stranu se dlouhodobě snižuje počet klientů s úvěry na bydlení a zvyšuje se částka na jednoho klienta. Zdánlivé oživení je tedy způsobeno spíše rostoucími cenami nemovitostí," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Výrazně ubývá zejména mladších lidí, kteří si berou úvěry na bydlení.
Objem krátkodobého dluhu ke konci loňského roku podle dat činil 579,4 miliardy korun, meziročně narostl o 8,9 procenta. Nejvíce jeho objem narostl v posledním čtvrtletí minulého roku, a to téměř o 14 miliard. Objem dluhu na spotřebu se proti konci roku 2022 zvýšil ve všech krajích. Nejrychleji v Praze, kde meziročně vzrostl o 10,7 procenta na 65,4 miliardy korun. Nejnižší dynamiku měl na Vysočině, kde stoupl o 6,4 procenta na 22,9 miliardy.
Počet klientů s krátkodobým úvěrem se v roce 2023 proti předchozímu roku zvýšil o dvě procenta na 2,33 milionu. Vzrostla také průměrná částka na klienta, a to zhruba o 15.000 Kč na 248.000 korun.
Podíl na nárůstu nespláceného dluhu mají hlavně úvěry na spotřebu, u nichž nesplácený objem rostl postupně ve všech čtvrtletích uplynulého roku. Platební morálka u úvěrů na bydlení se proti tomu stále zlepšuje. Meziročně se nesplácená částka z úvěrů na bydlení snížila o téměř deset procent.
Ke konci roku 2023 objem nesplácených úvěrů na bydlení dosahoval 4,4 miliardy korun. U nesplácených krátkodobých úvěrů se objem zvýšil meziročně o 9,5 procenta na 25 miliard korun. Zvýšil se také počet klientů, kteří mají problém se splácením, a to o 1,1 procenta na 174.000 lidí.
"Největší vykřičník vidíme u mladších třicátníků, u kterých se objem nesplácené částky dluhu na spotřebu zvýšil meziročně o pětinu na čtyři miliardy korun a jejichž počet se zvýšil meziročně o devět procent na 26.000 lidí. Ve věkové skupině 35 až 44 let stoupl nesplácený krátkodobý dluh o 13 procent na 6,3 miliardy korun a počet lidí o 4,4 procenta na 40.000. Dlužníci v těchto věkových skupinách mají nejvyšší zadlužení hypotékami a nyní rychlým tempem zvyšují své zadlužení i krátkodobými úvěry, což u některých může postupně vyvolat dluhovou spirálu," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
fd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
