Codex Gigas - sada zlatých medailí - b.k.

Výstava v Technickém muzeu Brno odhaluje tajemství zlatnického řemesla

Brno 23. května (ČTK) - Tajemství dávných zlatníků a kovotepců odhaluje nová výstava Zlaté řemeslo v Technickém muzeu Brno. Na přípravě se podíleli restaurátoři, kteří se snaží popsat a uchovat metody používané v minulosti při zpracování zlata, stříbra a dalších kovů. Součástí expozice, která se návštěvníkům otevře v úterý, jsou šperky, mince i ukázky vybavení zlatnické dílny. "S výrobními a výzdobnými technikami seznámíme návštěvníky výstavy formou videozáznamů, ale i širokého spektra nářadí, pomůcek i strojů, kovových materiálů a samotných replik historických artefaktů," uvedla spoluautorka výstavy Alena Selucká. Příkladem je ukázka ruční ražby repliky pražského groše. Odborníci rekonstruovali celý proces od přípravy stříbrné slitiny a polotovarů přes výrobu nástrojů pro zhotovení razidel a středověké razicí stolice až po finální ražbu. Do prostředí historické dílny se návštěvníci přenesou díky autentickému mobiliáři a vybavení, které Technické muzeum v Brně získalo od brněnského zlatnického mistra Jiřího Drlíka. Výstava prezentuje Drlíkovu zlatnickou práci také prostřednictvím šperků. Rozmanitost zlatnické produkce a její proměny mohou návštěvníci obdivovat v trezorové expozici. "Příchozí nepochybně zaujmou filigránem a granulací zdobené zlaté šperky z doby Velké Moravy, unikáty z Karlštejnského pokladu, zlatá, bohatě zdobená výbava z hrobového nálezu germánského velmože z lokality Cézavy-Blučina či přenosný relikviářový oltářík z karlovského období," vyjmenovala kurátorka Pavla Stöhrová. "Chceme našim návštěvníkům představit co nejširší spektrum zlatnické práce: ozdoby těla a oděvu, luxusní předměty osobní potřeby jako neceséry, hodinky i rozměrnější díla pro reprezentativní účely. Své místo zde najdou i šperky považované za typicky 'české', tedy s českým granátem, vltavíny a perličkami z českých řek, ale i díla z litiny nebo moderních materiálů," doplnila Stöhrová. Výstava potrvá do 18. září. tmd kš

Zámek Bečov oslaví 20 let od návratu zrestaurovaného relikviáře do Bečova

Bečov nad Teplou (Karlovarsko) 21. května (ČTK) - Zámek a hrad Bečov nad Teplou oslaví o víkendu 20 let od opětovného umístění relikviáře svatého Maura na bečovském zámku. Jedna z nejcennějších movitých památek v Česku byla v areálu bečovského zámku a hradu nalezena v roce 1985 a na zámek se vrátila před 20 lety po restaurování. Od té doby je to jedno z hlavních lákadel hradu a zámku, města Bečov i Karlovarského kraje. Státní hrad a zámek Bečov si výročí připomene formou komentovaných prohlídek s pamětníky a přímými účastníky nalezení relikviáře. Lidé se tak budou moci potkat například s Jiřím Míkou, spolupracovníkem a následovníkem kriminalisty Františka Maryšky, který se významně podílel na objevení relikviáře. Zúčastní se i Oĺga Haláková (KDU-ČSL), bývalá starostka Bečova nad Teplou a nynější krajská radní pro oblast kultury. Překvapení si na odpoledne připravili studenti oboru Edukace a interpretace v oblasti kulturního dědictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kteří si připravili dramatické pásmo. Relikviář sv. Maura patří mezi takzvané domečkové relikviáře. Pochází z první čtvrtiny 13. století. Vyroben byl na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes v dnešní Belgii. Po Francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen a relikviář přesunut do spřáteleného farního kostela, kde byl uložen mezi starým nábytkem. Od církevní rady jej značně poškozený odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Když ale majitelé zámku museli na konci druhé světové války opustit republiku, relikviář na zámku ukryli, a to na dalších 40. let. Teprve když se o koupi neupřesněné památky začal v roce 1984 zajímat americký obchodník, začali po památce pátrat i policisté. Stopy je přivedly až do bečovského zámku. Po důkladném propátrání nakonec relikviář 5. listopadu 1985 našli v zásypu hradní kaple. Když se před 20. lety vzácné zlatnické dílo na Bečov vrátilo, dostalo vlastní expozici a vysoce zabezpečený prostor. Od loňského roku se pak relikviář přestěhoval do Pluhovských domů v areálu hradu a zámku, kde jej střeží jeden z nejmodernějších zabezpečovacích systémů v Česku. I nadále zůstává unikátní památka lákadlem pro desítky tisíc turistů, kteří se na hrad a zámek Bečov ročně přijedou podívat. pnp hj