ČEZ získá dotaci 6,1 miliardy z Modernizačního fondu, dosud nejvyšší
Praha 18. srpna (ČTK) - Dosud nejvyšší dotaci z Modernizačního fondu, více než šest miliard korun, získá společnost ČEZ na výstavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v areálu středočeské Elektrárny Mělník. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové sice jde o nejvyšší schválenou podporu, pokrývá ale jen 46 procent z celkových uznatelných výdajů. V porovnání s obdobnými schválenými nadlimitními projekty z programu HEAT se tedy jedná o vůbec nejnižší podporu, běžně podle mluvčí pokrývá dotace okolo 50 procent způsobilých výdajů. Na dotaci upozornil již dříve Ekonomický deník.
Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku bylo vydáno v květnu letošního roku, přehled schválených dotací vydal Státní fond životního prostředí v červenci. ZEVO Mělník by mělo energeticky využívat odpad s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla a částečně by tak mělo nahradit výkon na uhelných blocích Elektrárny Mělník I.
"Díky tomu se přestane pálit velké množství uhlí, které nahradíme nerecyklovatelným odpadem. ZEVO Mělník plánuje kapacitu 320 000 tun odpadu ročně, takže nahradí přibližně 190.000 tun hnědého uhlí, což přispěje k ochraně klimatu a snížení emisí skleníkových plynů. Stejné množství odpadů díky tomu neskončí na skládkách, kde by stalo zdrojem metanu," uvedla Ješátková na dotaz ČTK.
Modernizační fond je podle mluvčí z velké části zaměřen na modernizaci energetických zdrojů plátců emisních povolenek z oblasti teplárenství a průmyslu. "Modernizace či náhrada těchto velkých zdrojů energie jsou investičně velmi náročné a podpora pro tento konkrétní projekt není nijak výjimečná," uvedla.
ZEVO bude využívat zbytkový nerecyklovatelný odpad primárně ze Středočeského kraje, "Lokalita je vhodná také z energetického hlediska, protože ZEVO bude umístěno v areálu energocentra, které je napojeno na soustavu zásobování teplem pro Prahu a Mělník. ZEVO nahradí současný neefektivní zdroj spalující hnědé uhlí, čímž dojde k významné úspoře emisí i primární neobnovitelné energie," uvedla Ješátková.
Modernizační fond zřídila Evropská komise, má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o finance z Evropské unie (EU) získané prodejem emisních povolenek. Cílem fondu je podpořit deset zemí EU s nižšími příjmy při přechodu na klimatickou neutralitu. Vedle Česka získávají podporu z fondu také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.
tej rot
Zásah blesku poničil barokní morový sloup na Malostranském náměstí
Praha 18. srpna (ČTK) - Silná bouřka, která se ve středu prohnala Prahou, poškodila sloup Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí. Blesk udeřil do Božího oka na vrcholu morového sloupu a poničil zejména sochu svatého Václava. Škody na této barokní památce se předběžně odhadují na desítky až stovky tisíc korun. Na webu Prahy 1 to uvedla vedoucí odboru kultury, sportu a zahraničních vztahů úřadu městské části Linda Klečková.
Okolí sloupu zabezpečila městská policie. "Upadlý zlatý meč českého národního světce i jiné fragmenty zajistil náš restaurátor," sdělila Klečková. O události byl podle ní informován Národní památkový ústav i pražský magistrát.
Památka zůstane zabezpečená, odborníci nyní vyčíslí škody a zkontrolují stav sloupu. Praha 1 začne jednat s pojišťovnou a povede další kroky nezbytné k renovaci památky, dodala Klečková.
Pražský deník ve čtvrtek na webu napsal, že úlomky sloupu, které se dostaly až do dvacetimetrové vzdálenosti, lehce pošramotily i několik zaparkovaných aut. Viditelně byla poškozena socha sv. Václava i část římsy. Sochy dalších českých světců a patronů - Jana Nepomuckého, Ludmily, Prokopa a Vojtěcha - zůstaly bez viditelné újmy. Také znázornění Nejsvětější Trojice nejeví známky poškození, stejně jako socha Panny Marie, uvedl list.
Velkolepý sloup v horní části Malostranského náměstí nechali vztyčit měšťané jako výraz díků za odeznění morové epidemie, která zasáhla Prahu. Základní kámen ke sloupu na Malostranském náměstí byl položen 2. listopadu 1713, o dva roky později byl dokončen. Autorem návrhu sloupu byl Giovanni Battista Alliprandi, sloup vytvořil kameník Herstorf. Po hladomoru v roce 1772 byly doplněny postavy andílků s kartušemi a vázami z dílny Ignáce Františka Platzera.
Dvacet metrů vysoký sloup s kašnou tvoří pískovcový jehlan vykládaný mramorem, na jehož vrcholu je umístěn symbol božího oka. Na jižní straně je oltářní stůl, ostatní tři strany zaujímají vodojemy symbolizující život, milost a spásu. Nad oltářním stolem stojí na hadu Panna Marie, níže jsou sochy českých patronů, nad nimi sochy Nejsvětější Trojice: Ježíše Krista, Boha-Otce a Ducha svatého v podobě holubice.
Prahou se ve středu k večeru přehnala intenzivní bouřka s přívalovým deštěm a kroupami. Voda mimo jiné zaplavila suterén Státní opery, kde způsobila škody za miliony korun.
abz rot
