Dušan Samuel Jurkovič ( 60. let od jeho úmrtí ) - stříbro Proof

Muzeum v Polné ukazuje portréty zachycené v 19. století na postříbřených deskách

Polná (Jihlavsko) 2. října (ČTK) - Muzeum v Polné na Jihlavsku ode dneška vystavuje 19 snímků pořízených technikou daugerrotypie. Šest portrétů polenských osobností, které zachytil v polovině 19. století místní všeuměl Liberát Kundt, se dochovalo díky potomkům portrétovaných. Další snímky muzeu daroval polenský rodák Rudolf Gilbert. Výstava s názvem Nebude nic! v prostorách hradu potrvá do konce tohoto měsíce. ČTK to řekla ředitelka muzea Alena Vyskočilová. Jeden z portrétů je pozdějšího starosty Antonína Pittnera. "Což byl kupec, člověk, který tady organizoval národně obrozeneckou skupinu. U něho se konaly České besedy, na které chodila i Božena Němcová s manželem v době svého polenského pobytu," uvedla ředitelka. Název výstavy odkazuje na křehkost těchto snímků pořízených technikou, která jako podklad využívala vyleštěnou postříbřenou měděnou desku namísto papíru či skla. Prodloužit životnost snímků pomohou restaurátorské práce uskutečňované díky spolupráci muzea a Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Cílem tříletého projektu je kromě restaurování výzkum a uchování nejstarších polenských snímků. "Když je o ně dobře postaráno, tak tady mohou být klidně ještě sto let," řekla ČTK Petra Trnková z Ústavu dějin umění. Uvedla, že polenská sbírka je v městských muzeích výjimečná, i tím, že část daugerrotypií pochází od tamního fotografa. Zbývajících 13 snímků dostalo muzeum v 60. letech minulého století na jednom ze sedmi velkých tabel od Rudolfa Gilberta, profesora na grafické škole v Praze. "Kde jsou představeny různé fotografické techniky a materiály, které se používaly v průběhu 19. století," uvedla Trnková k souboru tabel. V muzeu si návštěvníci mohou pomocí replik a maket vyzkoušet i postupy v daugerrotypii. "Umožní jim to pochopit, že ta kamera je poměrně jednoduché zařízení. Je to vlastně krabička s otvorem, kde je nějaká deska, na kterou se promítá obraz zvenku," uvedl historik umění Patrik Pařízek. V počátcích daugerrotypie museli portrétovaní vydržet i minutu dvě bez hnutí. Technickým zlepšením se pak doba zkrátila. Potřeba také bylo poměrně silné světlo. "Většinou se portrétovalo venku, pokud neměli speciální ateliér se skleněným stropem nebo velkými okny," uvedl Pařízek. Ze získaného obrázku nebylo možné dělat kopie. vst kš