Armáda dnes na Vítkově ocenila vojáky nasazené v silách rychlé reakce NATO
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com Kredit:Eminaldo
Praha 17. října (ČTK) - Vojáci a vojenští policisté nasazení v letech 2022 až 2024 v rámci sil rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO) dnes převzali ocenění na pražském Vítkově. Česko se zapojilo především pozemními jednotkami, v uskupení vedeném Německem působili mimo jiné vojáci ze 42. mechanizovaného praporu Tábor a 102. průzkumného praporu Prostějov. Celkem česká armáda v tomto období pro síly rychlé reakce vyčlenila 341 lidí.
Síly rychlé reakce NATO vytvořila aliance v roce 2002 s cílem posílit svou schopnost reagovat na krize a bezpečnostní hrozby. Jejich součástí byly pozemní, vzdušné, námořní a speciální jednotky. ČR se do sil rychlé reakce zapojovala od roku 2004, čeští vojáci se pravidelně účastnili rotací v různých typech jednotek. Letos ke konci června ukončily všechny jednotky sil rychlé reakce pohotovost, nahradil je nový model sil NATO.
Část vojáků dnes na slavnostním nástupu na čestném dvoře Národního památníku na Vítkově převzala čestné odznaky Za zásluhy a věcné dary. Zástupce velitele velitelství pro operace Josef Trojánek vojákům poděkoval za jejich práci. Za 20 let, kdy Češi v systému působili, podle něj dokázali mimo jiné identifikovat požadavky na výstavbu úkolových uskupení ale i nedostatky. "Bude teď velkou výzvou, jestli na tyto nedostatky dokážeme reagovat a dokážeme se z nich poučit," řekl.
Všechny jednotky sil rychlé reakce ukončily pohotovost letos ke konci června, nahradil je nový model sil NATO. Aliance v něm navýšila počet jednotek, které budou k dispozici pro okamžitou reakci. Reaguje tak podle české armády na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině. "Síly rychlé reakce byly klíčovým prvkem vojenské připravenosti NATO, ale jejich složení a velikost již neodpovídala novým potřebám, například hybridním hrozbám, kybernetickým útokům nebo nečekaným krizím na hranicích NATO," uvedla armáda.
Čeští vojáci se mezi lety 2022 a 2024 zapojovali do pravidelných cvičení sil rychlé reakce. V roce 2023 se jednotky zúčastnily zahraničního cvičení Wettiner Schwert 2023, celá mezinárodní jednotka při něm mimo jiné překonávala řeku Labe. Průzkumná rota 102. průzkumného praporu Prostějov se při mezinárodním cvičení zapojila do výsadkového výcviku na Sardinii. Na začátku letošního roku se čeští vojáci účastnili cvičení Briliant Jump, které bylo součástí největšího aliančního cvičení Steadfast Defender 2024.
sou rdo - sdílejte článek
Následuje: Svrhnout úspěšnou vládu by bylo pošetilé, řekl německý ministr financí Lindner
Berlín 17. října (zpravodaj ČTK) - Svrhnout vládu, která dosahuje pokroku a plní požadavky občanů, by bylo pošetilé. V rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na spekulace, že by jeho Svobodná demokratická strana (FDP) mohla do konce roku opustit koaliční vládu kancléře Olafa Scholza a vyvolat předčasné volby. Po neúspěchu FDP v několika zářijových zemských volbách Lindner avizoval "podzim velkých rozhodnutí". V rozhovoru ovšem řekl, že to nesouviselo s budoucností vlády, ale s řadou těžkých kompromisů, které bude muset kabinet v příštích týden učinit, především v oblasti migrace a hospodářského rozvoje. "Když se vládě daří věcně dosahovat pokroku, když se jí daří plnit požadavky občanek a občanů, bylo by pošetilé v ní nepokračovat," řekl Lindner, který je předsedou nejmenší vládní strany. FDP je od roku 2021 členem takzvané semaforové koalice - spojenectví se zelenými a sociálními demokraty kancléře Scholze. V Německu se tradičně koalicím přiřazují názvy podle barev v jejich logu. U současné vlády je to červená, žlutá a zelená. O konci Scholzovy vlády před termínem řádných voleb, který je stanoven na 28. září příštího roku, se začalo spekulovat po trojici zářijových voleb ve východoněmeckých spolkových zemích: Sasku, Durynsku a Braniborsku. Lindnerova liberální FDP byla připravena na to, že v nich neuspěje. Její baštou jsou především bohatší spolkové země na západě Německa. Trojice hlasování ale skončila pro stranu tak velkým debaklem, že vyvolala debatu o budoucnosti. V Durynsku získala FDP jen 1,1 procenta, v Sasku 0,9 a v Braniborsku dokonce 0,8 procenta hlasů. Lindner pak na konci září oznámil, že "v příštích týdnech" se bude muset koaliční vláda dohodnout na zásadních sporných otázkách, jako jsou migrace, podpora hospodářského růstu a rozpočet, a avizoval "podzim velkých rozhodnutí". Některá německá média to interpretovala jako ultimátum, že by FDP mohla do konce roku z vlády odejít a v parlamentu pak s opozicí hlasovat pro vyslovení nedůvěry Scholzovu kabinetu. (pokračování...)
Berlín 17. října (zpravodaj ČTK) - Svrhnout vládu, která dosahuje pokroku a plní požadavky občanů, by bylo pošetilé. V rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na spekulace, že by jeho Svobodná demokratická strana (FDP) mohla do konce roku opustit koaliční vládu kancléře Olafa Scholza a vyvolat předčasné volby. Po neúspěchu FDP v několika zářijových zemských volbách Lindner avizoval "podzim velkých rozhodnutí". V rozhovoru ovšem řekl, že to nesouviselo s budoucností vlády, ale s řadou těžkých kompromisů, které bude muset kabinet v příštích týden učinit, především v oblasti migrace a hospodářského rozvoje. "Když se vládě daří věcně dosahovat pokroku, když se jí daří plnit požadavky občanek a občanů, bylo by pošetilé v ní nepokračovat," řekl Lindner, který je předsedou nejmenší vládní strany. FDP je od roku 2021 členem takzvané semaforové koalice - spojenectví se zelenými a sociálními demokraty kancléře Scholze. V Německu se tradičně koalicím přiřazují názvy podle barev v jejich logu. U současné vlády je to červená, žlutá a zelená. O konci Scholzovy vlády před termínem řádných voleb, který je stanoven na 28. září příštího roku, se začalo spekulovat po trojici zářijových voleb ve východoněmeckých spolkových zemích: Sasku, Durynsku a Braniborsku. Lindnerova liberální FDP byla připravena na to, že v nich neuspěje. Její baštou jsou především bohatší spolkové země na západě Německa. Trojice hlasování ale skončila pro stranu tak velkým debaklem, že vyvolala debatu o budoucnosti. V Durynsku získala FDP jen 1,1 procenta, v Sasku 0,9 a v Braniborsku dokonce 0,8 procenta hlasů. Lindner pak na konci září oznámil, že "v příštích týdnech" se bude muset koaliční vláda dohodnout na zásadních sporných otázkách, jako jsou migrace, podpora hospodářského růstu a rozpočet, a avizoval "podzim velkých rozhodnutí". Některá německá média to interpretovala jako ultimátum, že by FDP mohla do konce roku z vlády odejít a v parlamentu pak s opozicí hlasovat pro vyslovení nedůvěry Scholzovu kabinetu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Armáda dnes na Vítkově ocenila vojáky nasazené v silách rychlé reakce NATO' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024101702563|511874. Vydána 17.10.2024 13:22:56. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Armáda dnes na Vítkově ocenila vojáky nasazené v silách rychlé reakce NATO' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024101702563|511874. Vydána 17.10.2024 13:22:56. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
