Analytici: HDP brzdí spotřeba domácností, firmy udržují stále vyšší ziskovost
Praha 5. ledna (ČTK) - Spotřeba domácností se v loňském třetím čtvrtletí navzdory očekávání neoživila, což je hlavním důvodem propadu hrubého domácího produktu (HDP). Shodují se na tom analytici při hodnocení aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle nichž ekonomika meziročně klesla o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Upozorňují také na to, že se firmám i přes hospodářské oslabení dařilo zachovat vyšší ziskovost než před pandemií covidu-19, což naznačuje, že firmy přenášely zvýšené náklady na spotřebitele.
Zpřesněná data ČSÚ podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče ukazují, že spotřeba domácností klesla víc, než se původně očekávalo. "Ačkoliv inflace klesá, což by mělo mít na spotřebu domácností příznivý vliv, tak data o spotřebě domácností za loňské třetí čtvrtletí ukazují, že převládly obavy a nejistoty ohledně dalšího vývoje cen a finanční situace domácností," uvedl Jáč.
Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí podle Jáče předznamenává, že za celý loňský rok se česká ekonomika nevyhne poklesu. Snížení HDP odhaduje na 0,4 procenta. "Celoročnímu poklesu se HDP nevyhne ani v situaci, kdy se naplní scénář, v němž by samotné závěrečné čtvrtletí 2023 mohlo být ve znamení celkem solidního mezikvartálního růstu HDP a možná i mírného přírůstku v meziročním vyjádření," podotkl. Návrat k růstu očekává v letošním roce, kdy by se měla po opadnutí inflační vlny oživit spotřeba domácností.
Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové je podmínkou pro výraznější ekonomické oživení, aby domácnosti začaly rozpouštět své úspory. Steckerová upozornila, že míra úspor mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procentního bodu na 18,7 procenta. "Stále se tak drží výrazně nad předpandemickými úrovněmi, kdy se pohybovala kolem deseti procent. To se pak odráží ve skomírající spotřebě domácností," uvedla Steckerová.
"Česká ekonomika se sice ve třetím čtvrtletí nevyhnula propadu, firmám se však i v této situaci dařilo udržet si nadprůměrnou ziskovost a byly ochotné i více investovat," hodnotí aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Celkově míra zisku jako poměru zisků k přidané hodnotě dosáhla 48,5 procenta, zatímco ještě v posledním předcovidovém roce činila v průměru 'jen' zhruba 45 procent," doplnil.
Na stejný údaj upozornila i Steckerová. Všímá si také toho, že podíl mzdových nákladů firem na hrubé přidané hodnotě je 52,2 procenta, zatímco v minulosti se pohyboval kolem 56 procent. "Nadále tudíž platí, že firmy byly doposud schopny přenášet zvýšené náklady na spotřebitele, a domácnosti tak byly hlavním nositelem inflační zátěže. S klesající poptávkou lze však očekávat, že v následujících měsících bude pro firmy stále těžší ceny dále zvyšovat," uvedla.
str rot
Bankovní rada ČNB se rozchází v názoru na další snižování sazeb
Praha 5. ledna (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozchází v názoru na další snižování úrokových sazeb. Zatímco viceguvernér ČNB Jan Frait je pro pomalejší postup, než by doporučovala prognóza centrální banky, člen rady Tomáš Holub by byl pro razantnější pokles, pokud by se makroekonomická prognóza naplňovala. Plyne to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila.Centrální banka v prosinci snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta, byla to první změna sazeb od června 2022.
Bankovní rada se podle záznamu na jednání shodla, že nastal čas začít s pozvolným snižováním sazeb vzhledem k tomu, že se letos očekává výrazný pokles inflace. Snížení sazeb o čtvrt procentního bodu podpořilo všech sedm členů rady.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla jsou úrokové sazby bezpečně vysoko nad jejich rovnovážnou úrovní, což umožní na následujících jednáních kdykoliv zastavit či přerušit jejich pokles, pokud se naplní rizika působící ve směru vyšší inflace. Frait v této souvislosti uvedl, že proces snižování sazeb bude zřejmě pomalejší, než by doporučovala prognóza centrální banky. Naopak Holub byl názoru, že už v prosinci mohla ČNB sazby snížit o víc než čtvrt procentního bodu a že v budoucnu by pokles měl být v razantnějších krocích.
Podle Holuba také optimální okamžik pro začátek snižování sazeb nastal už dříve než v prosinci. Holub společně s Fraitem hlasoval pro pokles úrokové sazby už v listopadu, ostatních pět členů bankovní rady to ale tehdy odmítlo.
Část bankovní rady označila za riziko působící ve směru vyšší inflace vládní rozpočtovou politiku. Podle viceguvernérky Evy Zamrazilové představují české veřejné finance dlouhodobé proinflační riziko, které je relevantní pro budoucí vývoj úrokových sazeb a pro konečnou hladinu, na které se ustálí. Naopak riziko mzdověinflační spirály, kterého se bankovní rada v minulosti obávala, se podle Zamrazilové a Holuba pro nejbližší období snížilo. Bankovní rada se také shodovala, že pravděpodobnost výrazného lednového zvýšení cen je poměrně malá kvůli slabé poptávce.
str rot
