CNN: USA počítaly s reálnou možností ruského jaderného útoku na Ukrajinu
Washington 9. března (ČTK) - USA se připravovaly na reálnou možnost, že Rusko provede na konci roku 2022 jaderný útok na Ukrajinu, tvrdí americká stanice CNN, která se odvolává na dva nejmenované vysoce postavené představitele americké prezidentské administrativy. Obavy z rizika jaderného útoku se podle těchto zdrojů nezakládaly pouze na hypotetických scénářích, ale vznikly na základě souboru několika událostí, analýz a poznatků rozvědek.
'Museli jsme vytvořit plán, abychom byli v nejlepší možné pozici, kdyby se tato dříve nemyslitelná událost skutečně stala,' řekl stanici jeden její zdroj.
V závěru roku 2022 se ruská armáda ocitla na Ukrajině v nezáviděníhodné situaci, připomněla CNN. Ukrajinské síly postupovaly na Cherson na jihu země, jedno z největších měst, které se ruské armádě od začátku ofenzivy v únoru 2022 podařilo ovládnout. Celým ruským jednotkám hrozilo obklíčení. Americká administrativa se domnívala, že takováto velká ztráta by mohla být potenciálním spouštěčem pro použití jaderných zbraní, sdělily CNN její zdroje. K obavám přispívalo i to, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašoval Cherson za součást ruského území a mohl by tedy jeho ztrátu označit za hrozbu pro Rusko.
K obavám z možného jaderného útoku na Ukrajinu přispělo tehdy i to, že Rusko několikrát obvinilo ukrajinské síly, že se připravují na použití takzvané špinavé bomby, která po výbuchu zamoří okolí radioaktivním materiálem pomocí exploze konvenční výbušniny. Podle zdrojů CNN toto falešné obvinění vyvolalo podezření Washingtonu, že Rusové si buď připravují 'záminku, aby udělali sami něco šíleného, nebo chtějí zakrýt něco, co se sami chystají udělat'.
Obavy Washingtonu pak vystupňovala především informace západních rozvědek, že ruští představitelé mezi sebou o jaderném útoku otevřeně diskutují. Tyto rozhovory se podle zdrojů CNN odehrávaly minimálně v 'nižších patrech ruského systému'.
USA se proto zaměřily na sledování přesunů ruských jaderných sil. O hrozbě jaderného útoku také v tichosti jednaly s hlavními spojenci a snažily se přimět i ostatní země, především Čínu a Indii, aby Rusko od podobného útoku odradily. Právě zapojení Indie a Číny a dalších zemí mohlo podle jednoho ze zdrojů stanice nakonec pozitivně ovlivnit způsob, jakým Rusové o jaderných zbraních uvažovali.
agl jrm
Aktivistka pořezala obraz britského autora prohlášení o židovské domovině
Londýn 8. března (ČTK) - Propalestinská aktivistka dnes na Cambridgeské univerzitě pořezala obraz britského ministra zahraničí Arthura Balfoura z počátku 20. století. Podle agentury Reuters tak učinila jako projev nesouhlasu s Balfourovou deklarací, ve které Británie před více než sto lety slíbila sionistům zřízení národní domoviny pro židovský lid v Palestině.
Video zveřejněné na sociálních sítích protestním hnutím Palestine Action ukazuje ženu, která portrét v životní velikosti postříkala červenou barvou a poté jej opakovaně rozřízla nožem. Cambridgeská univerzita uvedla, že lituje způsobené škody, a dodala, že členům koleje je k dispozici podpora.
Balfourova deklarace je dopis podepsaný Balfourem, který byl v roce 1917 odeslán lordu Lionelu Walteru Rothschildovi, předsedovi britské sionistické organizace. Dokument uváděl, že britská vláda pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny pro židovský lid v Palestině a že učiní vše pro to, aby tohoto cíle bylo dosaženo. Dokument zároveň přislíbil, že nebude učiněno nic, co by mohlo poškodit občanská a náboženská práva existujících nežidovských komunit v Palestině.
Palestinci již dlouho požadují, aby se Británie za toto prohlášení obsahující 67 slov omluvila.
Britský dohled nad Palestinou skončil traumaticky v letech 1947-48 válkou mezi Židy a Araby, vyhlášením státu Izrael a exodem přibližně 750.000 Palestinců, kteří byli vyhnáni nebo uprchli, poznamenala agentura Reuters.
"Balfourova deklarace zahájila etnickou čistku Palestiny tím, že zemi přislíbila - na což Britové nikdy neměli právo," uvedlo hnutí Palestine Action v textu, který klip doprovází.
Minulý týden vyzval premiér Rishi Sunak k přísnějšímu dohledu nad protesty s ohledem na nárůst nenávistných projevů. Jeho vláda tvrdí, že někteří účastníci vlny demonstrací proti tisícům mrtvých a humanitární krizi způsobené izraelskými operacemi v Pásmu Gazy se chovají výhružně.
Sunak řekl, že lidé mají právo protestovat. Nemohou ale podle něj využívat podporu Palestinců v Gaze k ospravedlnění Hamásu, ozbrojeného hnutí, které vládne úzkému pobřežnímu pásmu vládne, a které Británie, stejně jako Spojené státy či Evropská unie, považuje za teroristickou organizaci.
Od 7. října, kdy palestinští ozbrojenci zabili na jihu Izraele 1200 lidí a 253 jich unesli, zahynulo při izraelských úderech více než 30.000 Palestinců, uvádí úřady v Gaze spravované Hamásem.
ban ank
