Hrad Grabštejn představí návštěvníkům nové archeologické nálezy
Chotyně (Liberecko) 11. července (ČTK) - Nové archeologické nálezy uvidí od soboty návštěvníci hradu Grabštejn na Liberecku. Archeologická expozice tam vznikla v roce 2021, teď ale prošla modernizací a doplnily ji nálezy z poslední doby. K nezajímavějším novinkám patří pečetidlo knížete Boleslava z 12. století. Nejzajímavější na něm je, že má středový otvor, což je vlastně znehodnocení toho pečetidla, řekla dnes ČTK archeoložka z libereckého národního památkového ústavu Renata Tišerová.
Hrad Grabštejn stojí na skalnatém kopci nad obcí Chotyně v blízkosti hranic s Polskem a Německem. Poprvé byl zmíněn v listině z roku 1286, archeologický průzkum, který v posledních letech provázel obnovu hradu ale ukázal, že místo bylo osídlené mnohem dříve. Před výstavbou hradu tam bývalo raně středověké hradiště, nálezy kamenných nástrojů ale podle Tišerové dokazují, že lidé tam žili už v pravěku. Současnou renesanční podobu získal hrad po přestavbě v 16. století, kdy ho vlastnil Jiří Mehle ze Střelic.
Archeologickou expozici obohatily třeba mince, ale také předměty, které lidé v pozdním středověku používali každý den. 'Podařilo se nám na horním nádvoří odhalit několik velice zajímavých kusů šperků a ozdob oděvů, takže tady máme třeba přezky nebo opaskovou sponu se zbytky zlacení, můžeme tady vidět unikátní řetízky, které se dochovaly i pro nás v překvapivě dobrém stavu, rolničky nebo gombíky, které sloužily k okrášlení oděvů. Zajímavostí jsou i takové obyčejnější pletené prstýnky a zároveň se nám podařilo najít surovinu, ze které se vyráběly,' řekla archeoložka.
Expozice není podle Tišerové řazena chronologicky, ale tematicky, aby to pro návštěvníky bylo poutavější a zajímavější. 'Ve vitríně, která je věnovaná každodennosti, jsou i věci běžné denní potřeby jako ocílka, která se nosila za opaskem, přesleny, které sloužily ke spřádání nití, ale i potřeby pro šití. Našli jsme poměrně velké množství špendlíků, šicích jehel, náprstků, a tohle všechno nám přijde jako velmi zajímavé, protože díky tomu se můžeme seznámit nejen s tou reprezentativní části života na šlechtickém sídle, ale i běžnou každodenní činností,' dodala.
Archeologická expozice v nejstarší části hradu je součástí prohlídkového okruhu Grabštejnské poklady, který seznamuje návštěvníky s tím nejcennějším, co Grabštejn ve svých zdech skrývá. Pro návštěvníky ho otevřeli letos v červnu, od soboty 13. července bude doplněn o nově rozšířenou expozici archeologie.
ivc kš
Pardubické muzeum otevře v pátek výstavu prací sklářského výtvarníka Ilji Bílka
Pardubice 11. července (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích zpřístupní v pátek veřejnosti výstavu prací sklářského výtvarníka Ilji Bílka. Na pardubickém zámku sousedí se stálou expozicí moderního uměleckého skla nazvanou S.K.L.E.M. Návštěvníci uvidí desítku objektů vzniklých v posledních 15 letech. Sklo je proti klasickým sochařským materiálům povýšeno o optickou složku, řekl Bílek novinářům.
'Celá ta tvorba je založena na principu kontrastu, to znamená, aby se na plastice vyskytovala neprůhledná poloha s transparentní, nebarevná s barevnou nebo lineární s plošnou. Hledáme kontrastní principy, aby to diváky upoutalo, aby ho zaujalo zkoumat celou věc a měli touhu objevovat výtvarné principy, které ta věc má,' řekl Bílek.
Bílkova výstava je umístěna v jednom ze sálů zámku s fragmenty renesančních fresek. 'Zvolili jsme kompozici vystavovaných objektů tak, aby to respektovalo půdorys a dispozici zámeckého prostoru. Fresky nám vlastně ani tak moc nevadí, je to taková druhá poloha celé výstavy, proti sklářské technologické zdobený malovaný strop,' řekl Bílek. Výstava potrvá do 29. září.
Ilja Bílek se narodil 21. prosince 1948 v Liberci, většinu života prožil v severních Čechách. Po studiu na železnobrodské sklářské průmyslovce odešel do Prahy, kde vystudoval v ateliéru sklářské tvorby u Stanislava Libenského. Pracoval jako výtvarník podniku Železnobrodské sklo, je dlouholetým vedoucím ateliéru skla ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Vedle toho se věnoval i volné tvorbě, kterou od 70. let minulého století představil na desítkách výstav doma i v zahraničí.
Bílek uvedl, že se rozhodl nepodbízet trhu, nedělat dekorativní věci, ale navázat na sochařský princip, který se objevil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové za profesora Libenského. 'Myslím, že pro české umělecké sklo je velice charakteristické sochařské pojetí a respektování historických principů, který plastika má, to znamená pohled ze tří stran, jakási významná silueta věci a zároveň aby tam byl i detail, když se k dílu přichází,' řekl výtvarník.
dos