Pardubické muzeum otevře v pátek výstavu prací sklářského výtvarníka Ilji Bílka
Pardubice 11. července (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích zpřístupní v pátek veřejnosti výstavu prací sklářského výtvarníka Ilji Bílka. Na pardubickém zámku sousedí se stálou expozicí moderního uměleckého skla nazvanou S.K.L.E.M. Návštěvníci uvidí desítku objektů vzniklých v posledních 15 letech. Sklo je proti klasickým sochařským materiálům povýšeno o optickou složku, řekl Bílek novinářům.
'Celá ta tvorba je založena na principu kontrastu, to znamená, aby se na plastice vyskytovala neprůhledná poloha s transparentní, nebarevná s barevnou nebo lineární s plošnou. Hledáme kontrastní principy, aby to diváky upoutalo, aby ho zaujalo zkoumat celou věc a měli touhu objevovat výtvarné principy, které ta věc má,' řekl Bílek.
Bílkova výstava je umístěna v jednom ze sálů zámku s fragmenty renesančních fresek. 'Zvolili jsme kompozici vystavovaných objektů tak, aby to respektovalo půdorys a dispozici zámeckého prostoru. Fresky nám vlastně ani tak moc nevadí, je to taková druhá poloha celé výstavy, proti sklářské technologické zdobený malovaný strop,' řekl Bílek. Výstava potrvá do 29. září.
Ilja Bílek se narodil 21. prosince 1948 v Liberci, většinu života prožil v severních Čechách. Po studiu na železnobrodské sklářské průmyslovce odešel do Prahy, kde vystudoval v ateliéru sklářské tvorby u Stanislava Libenského. Pracoval jako výtvarník podniku Železnobrodské sklo, je dlouholetým vedoucím ateliéru skla ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Vedle toho se věnoval i volné tvorbě, kterou od 70. let minulého století představil na desítkách výstav doma i v zahraničí.
Bílek uvedl, že se rozhodl nepodbízet trhu, nedělat dekorativní věci, ale navázat na sochařský princip, který se objevil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové za profesora Libenského. 'Myslím, že pro české umělecké sklo je velice charakteristické sochařské pojetí a respektování historických principů, který plastika má, to znamená pohled ze tří stran, jakási významná silueta věci a zároveň aby tam byl i detail, když se k dílu přichází,' řekl výtvarník.
dos
Ruští zákonodárci schválili zvýšení daní pro nejbohatší
Moskva 10. července (ČTK) - Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.
Podle návrhu se nově zavádí několik progresivních sazeb daně z příjmu. Lidé s ročními příjmy do 2,4 milionu rublů (637.000 Kč) z nich budou nadále platit 13procentní daň. Příjmy nad tuto částku se budou nově danit stále vyšší sazbou, přičemž maximální sazba u Rusů s ročními příjmy nad 50 milionů rublů (13,3 milionu Kč) bude činit 22 procent. Dosud v Rusku platily jen dvě sazby z příjmu – 13procentní do příjmu pět milionů rublů ročně a 15procentní nad tuto částku.
Daň z příjmu právnických osob stoupne z 20 na 25 procent a více peněz budou státu odvádět i těžaři nerostných surovin.
Dodatečné příjmy by měly ruské státní pokladně zajistit příští rok přibližně 2,6 bilionu rublů (zhruba 654 miliard Kč). Ruský stát tak bude moci dál zvyšovat výdaje, aniž by byla ohrožena fiskální stabilita, uvedla již dříve agentura Reuters. Letošní deficit státního rozpočtu má podle červnového odhadu ruského ministerstva financí činit 2,12 bilionu rubů (zhruba 539 miliard Kč).
Rusko se snaží navýšit příjmy státního rozpočtu, aby mohlo nadále financovat invazi na Ukrajinu, kterou zahájilo 24. února 2022. Představitelé OSN a západních států v úterý podle agentury AFP na zasedání Rady bezpečnosti OSN Rusko ostře kritizovali za pondělní rozsáhlé údery proti Ukrajině, které si vyžádaly nejméně 40 lidských životů. Jedna z raket, střela s plochou dráhou letu Ch-101, zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě.
Členské státy EU na konci června schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Sankční seznam se rozrostl o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některá odvětví. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu navzdory sankcím v letošním prvním pololetí meziročně vzrostly zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu Kč). Pro Kreml jde o klíčový zdroj finančních prostředků, který se v uplynulém desetiletí na celkových příjmech rozpočtu podílel zhruba třetinou.
boz zdp