Robert Fico

Přehled zpráv spojený se subjektem "Robert Fico". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Robert Fico ve zprávách

Fico řekl v ruské televizi, že je připraven jednat s Putinem
Moskva/Bratislava 30. října (ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, ve kterém mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Slovensko za rok od voleb podle analytika zamířilo k neliberální demokracii
Bratislava 28. září (zpravodaj ČTK) - Slovensko se za rok od parlamentních voleb kvůli krokům nynější vlády premiéra Roberta Fica posunulo k neliberální demokracii. ČTK to řekl prezident nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. Slovenská vláda podle médií ničí spravedlnost, kulturu a zastrašuje kritiky
Bratislava 8. srpna (zpravodaj ČTK) - Slovenská vládní koalice uprostřed léta rozpoutala další smršť, kterou demontuje právní řád země, rozkládá instituce a zastrašuje kritiky; léto 2024 se zapíše jako pokus o převrat. Reuters: Slovensko a Maďarsko přes Ukrajinu stále nedostávají ropu od Lukoilu
Moskva/Brusel/Budapešť 23. července (ČTK) - Tranzit ruské ropy od společnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska přes území Ukrajiny stále nebyl obnoven. S odkazem na ruský zdroj z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Fico kvůli pozastaveným dodávkám ruské ropy volal ukrajinskému premiérovi
Bratislava 20. července (ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico telefonoval dnes kvůli problémům s dodávkami ruské ropy svému ukrajinskému protějšku Denysovi Šmyhalovi. Oznámil to úřad slovenské vlády. Fico varoval, že problém by mohl vést k zastavení dodávek nafty ze Slovenska na Ukrajinu. Fico se poprvé od atentátu objevil na veřejnosti, zúčastnil se oslav svátku
Bratislava 5. července (zpravodaj ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico se poprvé od květnového pokusu o atentát na svou osobu objevil na veřejné akci. Dnes večer se zúčastnil oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na hradě Devín na okraji Bratislavy, kde také vystoupil s projevem.

Komplikace při pomoci Ukrajině v Evropském parlamentu nečekám, říká analytik

Brusel 10. června (zpravodajka ČTK) - Nový Evropský parlament, ve kterém výrazně oslabila frakce Zelených a posílila krajní pravice, nebude nejspíš nakloněný prosazování témat spojených se změnami klimatu, míní experti. Naopak přitvrzení se očekává v otázkách migrace. Jak ale výsledek voleb ovlivní dosavadní pomoc, kterou EU poskytuje Ukrajině? Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor výraznější komplikace v europarlamentu nečeká, i vzhledem k tomu, že strany, které Kyjev podporují, dosáhnou na většinu v EP. Za Ukrajinci navíc stojí například i konzervativní frakce ECR. Krajní a nacionalistická pravice dosáhla významných zisků v mnoha částech Evropy, voliči se obávali zejména migrace, inflace a dopadů environmentálních reforem. Zda bude ale moci skutečně ovlivňovat budoucí politiku EU, není jasné, poznamenala ve svém komentáři britská BBC. Většina mandátů v Evropském parlamentu totiž zůstává v rukou centristických stran. Aby ovlivnila unijní dění, bude se muset krajní pravice spojit, což pro ni představuje obrovskou výzvu. Téměř každá ze stran má totiž podle BBC své odlišné národní priority a hluboce zakořeněné rozdíly. Týká se to například právě i podpory Ukrajiny. "Když se podíváme na výsledky voleb, nelze v rámci EP i přes lehké posílení krajní pravice očekávat výraznější komplikace pomoci Ukrajině," sdělil ČTK Faktor. "Jak současná velká koalice EPP-Renew-SD, tak i zelení či konzervativci, kteří by mohli do povolebního vyjednávání promluvit, se v tomto ohledu staví k podpoře Ukrajiny pozitivně a i sama Ursula von der Leyenová se několikrát vyjádřila, že EPP jakožto nejsilnější frakce bude hledat partnery pouze mezi stranami, které jsou proevropské a proukrajinské," dodal. Jak nicméně doplnil, výsledky voleb rovněž ukázaly, že se k podpoře extremistických stran stále častěji uchylují voliči napříč celým evropským kontinentem. "Dlouhodobě by tak tento trend mohl způsobit problémy pro podporu Ukrajiny i na úrovni Evropské rady. Již v současné době totiž EU často naráží na veta ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána, k němu by se v budoucnu stále častěji mohli přidávat i jiní lídři, například slovenský premiér Robert Fico či noví premiéři Nizozemska nebo Rakouska," uvedl Faktor. V novém europarlamentu bude 720 europoslanců, z toho 185 členů lidovecké frakce, 137 socialistické frakce a 79 europoslanců z liberální Obnovy Evropy (Renew Europe), dohromady by tedy měli 401 hlasů. Jde sice o většinu, nicméně nijak velkou a tři hlavní frakce nejspíš budou muset ještě hledat další spojence. V dosavadním EP měla EPP, SD a Renew Europe většinu 417 hlasů. Europoslanců z konzervativní ECR by nově mělo být 73 a ze skupiny Identita a demokracie (ID), kde jsou převážně nacionalistické strany, pak 58. Právě o spojení ECR, ve které je třeba česká ODS, a skupiny ID, kde je česká strana Svoboda a přímá demokracie (SPD), se poslední dobou hodně debatovalo. Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová již navrhla italské premiérce Giorgie Meloniové , jejíž Bratři Itálie jsou právě v ECR, aby s ní spojila síly. Le Penové Národní sdružení (RN) bylo přitom až dosud ve frakci Identita a demokracie. V dosluhujícím parlamentu měla ECR spolu s ID dohromady 118 hlasů, v novém sboru by měly mít 131 mandátů. Obě frakce jsou ale velmi nesourodé. Do frakce ID patří například i nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse či rakouská Svobodná strana Rakouska (FPÖ), zatímco v ECR jsou i polská strana Právo a spravedlnost (PiS) či španělský Vox. Frakce ID nedávno oslabila, ze svých řad totiž vyloučila německou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Otázkou zůstává, ke které frakci se přičlení strana Fidesz maďarského premiéra Orbána, který v roce 2021 vystoupil z lidovecké EPP. Kvůli politice Orbánovy vlády, která bývá označována za nacionalistickou a protiimigrační, mnozí za vhodnějšího spojence pro Fidesz na unijní úrovni považují konzervativní ECR. Jenže i některým členům ECR vadí protiukrajinské postoje zástupců vládnoucí maďarské strany. Někteří experti v této souvislosti zmiňují nikoli odvrat od podpory Ukrajiny, ale spíše větší názorovou roztříštěnost Evropského parlamentu, což by mohlo znamenat i pomalejší projednávání či schvalování jednotlivých politik či norem. "Existuje rovněž riziko rostoucích rozporů či dokonce chaosu v Evropském parlamentu a Evropské radě, což by mohlo ohrozit evropskou jednotu a schopnost dosahovat kompromisů, které jsou nyní velmi potřebné vzhledem k válce na Ukrajině a možnosti, že se americkým prezidentem stane opět Donald Trump," uvedl analytik Pawel Zerka z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Tereza Šupová mka

Slovenská policie podle médií obvinila šéfy tajné služby i bezpečnostního úřadu

Bratislava 17. srpna (zpravodaj ČTK) - Slovenská policie podle svého šéfa Štefana Hamrana obvinila pět lidí včetně současných a bývalých příslušníků civilní tajné služby SIS pro podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů. Podle médií je mezi nimi současný šéf SIS Michal Aláč a jeho předchůdce Vladimír Pčolinský. V další kauze byly obviněné dvě osoby, podle televize Markíza také šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Roman Konečný. Hamran jména obviněných na dnešní tiskové konferenci neuvedl. Postup policie zasáhl do probíhající kampaně před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. "Není obvyklé, když jsou zadržovány osoby v takovém postavení," řekl Hamran k dnešním policejním akcím, o kterých už dopoledne informovala slovenská média. Hlavou skupiny, která chtěla mařit vyšetřování a navozovat dojem, že elitní policejní jednotka NAKA manipuluje výpovědi svědků, byl podle policie jeden podnikatel. Kromě pěti obviněných policie v případu zadržela také člena NAKA a bývalého příslušníka policejní inspekce. Stíhání je vedeno pro trestné činy založení a podpory zločinecké skupiny, zneužívání pravomocí veřejného činitele a maření spravedlnosti. SIS v reakci uvedla, že Aláč se o obvinění dozvěděl z médií, následně přerušil zahraniční pracovní cestu a vrací se na Slovensko. Akce policie pod názvem Rozuzlení je pokračováním takzvané války ve slovenských bezpečnostních složkách. NAKA se už v minulosti zabývala podezřením ze snahy zpochybnit vyšetřování kauzy, ve které jsou stíháni kromě jiných členové bývalého vedení policie včetně někdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara. Činnost NAKA ohledně možného maření vyšetřování ale předloni zastavila generální prokuratura a policejní inspekce následně obvinila čtyři vyšetřovatele NAKA, kteří skončili ve vazbě. Bratislavský krajský soud ale posléze tuto čtveřici propustil z vazby a jejich stíhání označil za neopodstatněné. Prokuratura ale na obviněních trvala a vyšetřování se podle dostupných informací blíží ke konci. Nynější vedení slovenské policie se těchto vyšetřovatelů zastalo. V dalším případu policie obvinila ze zneužití pravomocí dvě osoby, podle médií šéfa NBÚ Konečného a také bývalého příslušníka SIS. Policie uvedla, že jsou podezřelí kromě jiného ze snahy zbavit se nepohodlných příslušníků NBÚ, který například vydává osvědčení lidem, aby mohli mít přístup k utajovaným informacím. List Denník N napsal, že policii se s Konečným spojit nepodařilo; Hamran před novináři řekl, že "jedna osoba nekomunikuje, je někde ztracena, nevědí o ní v práci, neví o něm paní manželka". Po policejních raziích prezidentka Zuzana Čaputová požádala premiéra Ľudovíta Ódora o svolání bezpečnostní rady státu. Ódor podle médií dopoledne uvedl, že o případném svolání bezpečnostní rady rozhodne až poté, co bude mít dostatek informací o vzniklé situaci. Pokud ovšem hlava státu oficiálně navrhne svolání bezpečnostní rady státu, premiér tak v souladu s příslušným zákonem bude muset učinit. Obvinění elitních vyšetřovatelů v minulosti opakovaně využil expremiér Robert Fico ke kritice práce NAKA, která se kromě jiného zabývá kauzami z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Ta je před nadcházejícími volbami nejpopulárnější stranou v zemi. Nynější akci NAKA označil Fico za pokus o policejní převrat s podporou předsedy úřednické vlády a prezidentky a za sabotáž a útok na základy státu. Minulý týden Fico zase kritizoval NAKA v souvislosti se zadržením a obviněním Gašpara, který je v první desítce kandidátní listiny Směru-SD pro nadcházející volby. Naopak, dnešní policejní razii ještě před tiskovou konferencí vedení policie hájili bývalí vládní politici, kteří po posledních volbách z února 2020 tvrdili, že kriminalistům rozvázali ruce. "Výkon spravedlnosti není žádný převrat. Opět blouzníte a pláčete, protože jste budoval monstrózní korupční systém a propojení každý den víc a víc směřují k vám,“ vzkázal Ficovi expremiér Eduard Heger, jehož vládu v polovině května vystřídal úřednický kabinet. Po posledních parlamentních volbách začala NAKA stíhat několik desítek soudců, pracovníků justice, podnikatelů a někdejších vysokých úředníků včetně bývalého vedení policie z období, kdy byl u moci Směr-SD. Někteří ze stíhaných ve sledovaných kauzách se mezitím přiznali, byli odsouzeni, nebo spolupracují s kriminalisty. Adrian Bobok jd

Bývalý šéf slovenské policie byl obviněn, podle médií kvůli korupci
Bratislava 11. srpna (zpravodaj ČTK) - Slovenská policie zadržela a obvinila bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara a v případu začala stíhat také další dvě osoby. Vyplývá to z informací, které dnes policie zveřejnila. Agentura Fitch potvrdila rating Slovenska na stupni A, výhled zůstal negativní
Bratislava 14. července (zpravodaj ČTK) - Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska na stupni A s negativním výhledem. ČTK o tom dnes informovalo slovenské ministerstvo financí. Fico pokračoval ve výpadech vůči prezidentce Čaputové, opět zmínil Sorose
Bratislava 10. května (zpravodaj ČTK) - Předseda nejsilnější slovenské opoziční strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico dnes pokračoval ve výpadech vůči prezidentce Zuzaně Čaputové v souvislosti s jejím rozhodnutím jmenovat úřednický kabinet. Sme: Soud na Slovensku nepravomocně uznal šéfa centrální banky vinným z korupce
Bratislava 13. dubna (zpravodaj ČTK) - Soud na Slovensku trestním rozkazem uznal guvernéra centrální banky (NBS) Petera Kažimíra vinným z podplácení, uložil mu za to pokutu 100.000 eur (2,34 milionu Kč).

INFO NAJÍT