Komplikace při pomoci Ukrajině v Evropském parlamentu nečekám, říká analytik

Brusel 10. června (zpravodajka ČTK) - Nový Evropský parlament, ve kterém výrazně oslabila frakce Zelených a posílila krajní pravice, nebude nejspíš nakloněný prosazování témat spojených se změnami klimatu, míní experti. Naopak přitvrzení se očekává v otázkách migrace. Jak ale výsledek voleb ovlivní dosavadní pomoc, kterou EU poskytuje Ukrajině? Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor výraznější komplikace v europarlamentu nečeká, i vzhledem k tomu, že strany, které Kyjev podporují, dosáhnou na většinu v EP. Za Ukrajinci navíc stojí například i konzervativní frakce ECR. Krajní a nacionalistická pravice dosáhla významných zisků v mnoha částech Evropy, voliči se obávali zejména migrace, inflace a dopadů environmentálních reforem. Zda bude ale moci skutečně ovlivňovat budoucí politiku EU, není jasné, poznamenala ve svém komentáři britská BBC. Většina mandátů v Evropském parlamentu totiž zůstává v rukou centristických stran. Aby ovlivnila unijní dění, bude se muset krajní pravice spojit, což pro ni představuje obrovskou výzvu. Téměř každá ze stran má totiž podle BBC své odlišné národní priority a hluboce zakořeněné rozdíly. Týká se to například právě i podpory Ukrajiny. "Když se podíváme na výsledky voleb, nelze v rámci EP i přes lehké posílení krajní pravice očekávat výraznější komplikace pomoci Ukrajině," sdělil ČTK Faktor. "Jak současná velká koalice EPP-Renew-SD, tak i zelení či konzervativci, kteří by mohli do povolebního vyjednávání promluvit, se v tomto ohledu staví k podpoře Ukrajiny pozitivně a i sama Ursula von der Leyenová se několikrát vyjádřila, že EPP jakožto nejsilnější frakce bude hledat partnery pouze mezi stranami, které jsou proevropské a proukrajinské," dodal. Jak nicméně doplnil, výsledky voleb rovněž ukázaly, že se k podpoře extremistických stran stále častěji uchylují voliči napříč celým evropským kontinentem. "Dlouhodobě by tak tento trend mohl způsobit problémy pro podporu Ukrajiny i na úrovni Evropské rady. Již v současné době totiž EU často naráží na veta ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána, k němu by se v budoucnu stále častěji mohli přidávat i jiní lídři, například slovenský premiér Robert Fico či noví premiéři Nizozemska nebo Rakouska," uvedl Faktor. V novém europarlamentu bude 720 europoslanců, z toho 185 členů lidovecké frakce, 137 socialistické frakce a 79 europoslanců z liberální Obnovy Evropy (Renew Europe), dohromady by tedy měli 401 hlasů. Jde sice o většinu, nicméně nijak velkou a tři hlavní frakce nejspíš budou muset ještě hledat další spojence. V dosavadním EP měla EPP, SD a Renew Europe většinu 417 hlasů. Europoslanců z konzervativní ECR by nově mělo být 73 a ze skupiny Identita a demokracie (ID), kde jsou převážně nacionalistické strany, pak 58. Právě o spojení ECR, ve které je třeba česká ODS, a skupiny ID, kde je česká strana Svoboda a přímá demokracie (SPD), se poslední dobou hodně debatovalo. Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová již navrhla italské premiérce Giorgie Meloniové , jejíž Bratři Itálie jsou právě v ECR, aby s ní spojila síly. Le Penové Národní sdružení (RN) bylo přitom až dosud ve frakci Identita a demokracie. V dosluhujícím parlamentu měla ECR spolu s ID dohromady 118 hlasů, v novém sboru by měly mít 131 mandátů. Obě frakce jsou ale velmi nesourodé. Do frakce ID patří například i nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse či rakouská Svobodná strana Rakouska (FPÖ), zatímco v ECR jsou i polská strana Právo a spravedlnost (PiS) či španělský Vox. Frakce ID nedávno oslabila, ze svých řad totiž vyloučila německou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Otázkou zůstává, ke které frakci se přičlení strana Fidesz maďarského premiéra Orbána, který v roce 2021 vystoupil z lidovecké EPP. Kvůli politice Orbánovy vlády, která bývá označována za nacionalistickou a protiimigrační, mnozí za vhodnějšího spojence pro Fidesz na unijní úrovni považují konzervativní ECR. Jenže i některým členům ECR vadí protiukrajinské postoje zástupců vládnoucí maďarské strany. Někteří experti v této souvislosti zmiňují nikoli odvrat od podpory Ukrajiny, ale spíše větší názorovou roztříštěnost Evropského parlamentu, což by mohlo znamenat i pomalejší projednávání či schvalování jednotlivých politik či norem. "Existuje rovněž riziko rostoucích rozporů či dokonce chaosu v Evropském parlamentu a Evropské radě, což by mohlo ohrozit evropskou jednotu a schopnost dosahovat kompromisů, které jsou nyní velmi potřebné vzhledem k válce na Ukrajině a možnosti, že se americkým prezidentem stane opět Donald Trump," uvedl analytik Pawel Zerka z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Tereza Šupová mka - sdílejte článek