Reuters: Slovensko a Maďarsko přes Ukrajinu stále nedostávají ropu od Lukoilu
Moskva/Brusel/Budapešť 23. července (ČTK) - Tranzit ruské ropy od společnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska přes území Ukrajiny stále nebyl obnoven. S odkazem na ruský zdroj z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu přes své území, firmu si totiž přidala na svůj sankční seznam. Bratislava a Budapešť pak tento měsíc oznámily, že ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu přestaly dostávat.
Maďarsko a Slovensko proto v pondělí vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby se rozhodnutím Ukrajiny zastavit tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil začala zabývat. Kyjev podle slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára porušil asociační dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta má EK od pondělí tři dny na to, aby konala, pak se Budapešť a Bratislava obrátí na mezinárodní soud, který si samy zvolí.
Slovenský premiér Robert Fico kvůli jednostrannému rozhodnutí Ukrajiny přestat umožňovat tranzit ropy od Lukoilu o víkendu telefonoval svému ukrajinskému protějšku Denysi Šmyhalovi a krok Kyjeva kritizoval. 'Slovensko nemíní být rukojmím ukrajinsko-ruských vztahů,' uvedl Fico podle slovenského úřadu vlády. Rozhodnutí Ukrajiny podle Fica znamená, že bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří maďarské petrochemické skupině MOL, bude dostávat o 40 procent méně ropy, než kolik jí potřebuje.
Maďarsko dostává od Lukoilu ročně dva miliony tun ropy, což je asi třetina celkového dovozu ropy, uvedl ministr Szijjártó. 'Včera (v neděli - pozn. ČTK) jsem hovořil s ukrajinským ministrem zahraničí. Řekl mi, že oni umožňují tranzit veškeré ropy, to ale není pravda,' řekl v pondělí novinářům v Bruselu Szijjártó.
Evropská komise potvrdila, že společný dopis ministrů zahraničí Slovenska a Maďarska obdržela v pondělí a že jeho obsah nyní studuje, než přijme nějaké rozhodnutí. 'V současné době jsme nezaznamenali okamžitý dopad na bezpečnost dodávek ropy do EU. Jako obvykle monitorujeme situaci a jsme v úzkém kontaktu s maďarskými a slovenskými úřady. Komise je připravena podpořit členské státy v nalezení řešení společně s Ukrajinou. Jsme v kontaktu rovněž s Kyjevem,' řekl dnes na briefingu EK mluvčí komise Olof Gill.
Maďarsko očekává, že komise Ukrajinu přinutí, aby tranzit ropy od Lukoilu umožnila. Ministr Szijjártó dnes v maďarské televizi ATV řekl, že dokud se záležitost nevyřeší, Budapešť hodlá i nadále blokovat vyplacení tranše z Evropského mírového nástroje (EPF). Z něj unie platí podporu Ukrajině.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí na žádost agentury Reuters o komentář v pondělí bezprostředně nereagovalo, ačkoliv šéf ukrajinské energetické společnosti Naftogaz výpadek ropy od Lukoilu přiznal. 'Objemy přepravované ropy jsou v červenci stejné jako v předchozích obdobích. Není zde žádná ropa od Lukoilu, ale objemy jsou stejné,' tvrdil generální ředitel Naftogazu Oleksij Černyšov.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová dnes podle agentury TASS Ukrajinu obvinila, že záležitostí kolem tranzitu ropy zneužívá k manipulaci. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak potom řekl, že Moskva se snaží zajistit, aby ruská ropa dál přes Ukrajinu proudila. K přerušení dodávek se blíže nechtěl vyjadřovat.
Maďarsko je v tomto pololetí předsednickou zemí v Radě EU. Maďarský premiér Viktor Orbán začátkem července jednal v Kyjevě, Moskvě, Pekingu a ve Washingtonu, kde se snažil hledat cesty k ukončení války na Ukrajině. Evropská komise i další unijní instituce za to Orbána kritizovaly. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí oznámil, že srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Reagoval tím právě na postoj Maďarska k válce na Ukrajině.
Dodávky Lukoilu přes jižní větev ropovodu Družba představují asi 50 procent jeho objemu. Rafinerie MOL na Slovensku a v Maďarsku jsou na dodávkách ropy od Lukoilu zcela závislé. Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu pak do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Touto cestou vyvážejí ropu i další ruské firmy, kterým Ukrajina tranzit suroviny umožňuje. Dodávky do České republiky podle víkendového sdělení zdrojů Reuters pokračují normálně.
Klíčová slova - Rusko - Ukrajina - Maďarsko - Slovensko - EU - ropa - obchod - boje - firmy - Lukoil - Družba - sankce -
Druhým největším dodavatelem jižní větví Družby je ruská společnost Tatněfť, která také dodává ropu maďarské firmě MOL. Zbytek ropy touto trasou dodávají firmy Gazprom Něfť, Russněfť a několik menších nezávislých producentů.
Maďarsko může alternativně dovážet ropu z chorvatského přístavu Omišalj ropovodem Adria, ale Slovensko může ropu získávat jen přes Maďarsko. Od dubna se dovoz ropy přes Omišalj pohyboval kolem 500.000 tun každý měsíc, včetně ropy z Iráku, Ázerbájdžánu a oblastí u Kaspického moře.
Rusko pokračuje v dodávkách zemního plynu a ropy do Maďarska a na Slovensko přes Ukrajinu navzdory sankcím, které vůči Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu zavedla Evropská unie. Maďarsko, Slovensko a Česká republika jako vnitrozemské státy dostaly ze sankcí na ruskou ropu výjimku, aby měly čas zajistit si dodávky jinak. Slovensko a Maďarsko přitom dodávají energetické suroviny i na Ukrajinu. Maďarský ministr Szijjártó řekl, že jeho země v červnu Ukrajině pokryla 42 procent dovozu elektřiny.
tes spr - sdílejte článek
Následuje: Předsedkyní zemědělského výboru v EP se stala Veronika Vrecionová
Brusel 23. července (zpravodajka ČTK) - Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu byla dnes zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Evropský parlament má 20 výborů a čtyři podvýbory. Každý výbor si volí své vedení - předsedu a až čtyři místopředsedy - na funkční období dvou a půl roku, tedy na polovinu volebního období EP. Hlasování o vedení všech výborů se uskutečnilo v Bruselu právě dnes dopoledne. Podle Vrecionové je její pozice velmi důležitá nejen pro ODS a pro frakci ECR, ale i pro Česko zejména kvůli tomu, že EU čeká vyjednávání o nové podobě společné zemědělské politiky. 'Je třeba si uvědomit, že třetina evropského rozpočtu míří právě do zemědělství, což je ohromný balík peněz, a proto je velmi důležité, jak nastavíme další podmínky pro české i evropské farmáře,' řekla Vrecionová českým novinářům v Bruselu krátce po svém zvolení. Nedávné protesty zemědělců podle ní ukázaly, že 'farmáři mají problém poprat se se všemi novými povinnostmi, které na ně byly v důsledku Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) navaleny, je to v první řadě ohromný nárůst byrokracie'. Právě tomuto tématu je potřeba se věnovat, dodala. 'My od zemědělců jako společnost chceme, aby se chovali zodpovědně k vodě, půdě i krajině, nicméně je potřeba nastavit tyto věci spíše motivačně, ne různými zákazy a příkazy. Je rovněž potřeba s farmáři více komunikovat a je rovněž velmi důležité více podporovat malé a střední zemědělské farmy a rodinné farmy,' doplnila Vrecionová s tím, že chce řešit i téma, kterému se dlouhodobě věnuje a kterým jsou životní podmínky hospodářských zvířat. 'Být opět zvolen do vedení Hospodářského a měnového výboru (ECON) je pro mě závazkem i oceněním mé zde dosud odvedené práce,' uvedl po svém zvolení Niedermayer. Mezi ni patří podle něj například zamezení praní špinavých peněz v unii, změna fiskálních pravidel důležitých pro odpovědnější hospodaření zemí nebo úprava pravidel pro řešení bankovních krizí. Niedermayer zmínil nutnost větší konkurenceschopnosti ekonomiky EU. 'Konkurenceschopnost je klíč k růstu životní úrovně a jako Evropa zde máme co dohánět. Jedním z úkolů dne, na který se chci sám zaměřit, bude například podpora lepšího využití potenciálu společného trhu,' dodal. (pokračování...)
Brusel 23. července (zpravodajka ČTK) - Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu byla dnes zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Evropský parlament má 20 výborů a čtyři podvýbory. Každý výbor si volí své vedení - předsedu a až čtyři místopředsedy - na funkční období dvou a půl roku, tedy na polovinu volebního období EP. Hlasování o vedení všech výborů se uskutečnilo v Bruselu právě dnes dopoledne. Podle Vrecionové je její pozice velmi důležitá nejen pro ODS a pro frakci ECR, ale i pro Česko zejména kvůli tomu, že EU čeká vyjednávání o nové podobě společné zemědělské politiky. 'Je třeba si uvědomit, že třetina evropského rozpočtu míří právě do zemědělství, což je ohromný balík peněz, a proto je velmi důležité, jak nastavíme další podmínky pro české i evropské farmáře,' řekla Vrecionová českým novinářům v Bruselu krátce po svém zvolení. Nedávné protesty zemědělců podle ní ukázaly, že 'farmáři mají problém poprat se se všemi novými povinnostmi, které na ně byly v důsledku Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) navaleny, je to v první řadě ohromný nárůst byrokracie'. Právě tomuto tématu je potřeba se věnovat, dodala. 'My od zemědělců jako společnost chceme, aby se chovali zodpovědně k vodě, půdě i krajině, nicméně je potřeba nastavit tyto věci spíše motivačně, ne různými zákazy a příkazy. Je rovněž potřeba s farmáři více komunikovat a je rovněž velmi důležité více podporovat malé a střední zemědělské farmy a rodinné farmy,' doplnila Vrecionová s tím, že chce řešit i téma, kterému se dlouhodobě věnuje a kterým jsou životní podmínky hospodářských zvířat. 'Být opět zvolen do vedení Hospodářského a měnového výboru (ECON) je pro mě závazkem i oceněním mé zde dosud odvedené práce,' uvedl po svém zvolení Niedermayer. Mezi ni patří podle něj například zamezení praní špinavých peněz v unii, změna fiskálních pravidel důležitých pro odpovědnější hospodaření zemí nebo úprava pravidel pro řešení bankovních krizí. Niedermayer zmínil nutnost větší konkurenceschopnosti ekonomiky EU. 'Konkurenceschopnost je klíč k růstu životní úrovně a jako Evropa zde máme co dohánět. Jedním z úkolů dne, na který se chci sám zaměřit, bude například podpora lepšího využití potenciálu společného trhu,' dodal. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Slovensko a Maďarsko přes Ukrajinu stále nedostávají ropu od Lukoilu' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Obchod (obo) - Politika (pol) - Slovenika (slo) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024072303040|510859. Vydána 23.07.2024 14:13:05. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Slovensko a Maďarsko přes Ukrajinu stále nedostávají ropu od Lukoilu' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Obchod (obo) - Politika (pol) - Slovenika (slo) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024072303040|510859. Vydána 23.07.2024 14:13:05. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.