JIŘÍ KOLÁŘ – návrhy mince 500 Kč - sada 3x zlato Proof
| průměr | 37 mm |
| hmotnost | 3 x 31,1 g |
| ryzost | 999,9/1000 Au |
| hrana | hladká, číslovaná |
| limit provedení proof | 1 ks |
| limit provedení b.k. | 1 ks |
| emise | 2014 |
| objednávkový kód | CRM2210 |
| průměr | 37 mm |
| hmotnost | 3 x 31,1 g |
| ryzost | 999,9/1000 Au |
| hrana | hladká, číslovaná |
| limit provedení proof | 1 ks |
| limit provedení b.k. | 1 ks |
| emise | 2014 |
| objednávkový kód | CRM2210 |
Sada obsahuje tři umělecké návrhy na minci z emisního plánu ČNB
500 Kč
Jiří Kolář (24. září 1914 – 11. srpna 2002) – český experimentální výtvarník a básník. Vůdčí osobnost Skupiny 42, která vznikla v době německé okupace.
Jiří Kolář se narodil v Protivíně jako syn švadleny a pekaře. V roce 1932 se vyučil truhlářem, ale vyzkoušel několik dalších profesí: byl například i číšníkem nebo závozníkem.
Jeho básnická prvotina Křestný list vyšla v roce 1941 s podporou Františka Halase. O rok později se stal členem Skupiny 42, která se umělecky zaměřovala na městskou periferii. Duch tohoto tvůrčího období se promítl v jeho sbírkách Sedm kantát, Ódy a variace, Limb a jiné básně a Dny v roce, které vyšly až po válce. Navazující sbírku Roky ve dnech už vydat nestihl.
V roce 1945 se stal redaktorem v nakladatelství Družstvo Dílo. V témže roce vstoupil do Komunistické strany Československa, ale vzápětí z ní zase odešel. Do konfliktu s novým režimem se dostal kvůli rukopisu Prométheova játra, který byl vyhodnocen jako politický pamflet a kvůli němuž byl Kolář v roce 1952 zatčen a devět měsíců pak strávil ve vyšetřovací vazbě. Od šedesátých let se zaměřil na výtvarné umění: experimentoval s kolážemi, pro něž vytvořil zcela nové techniky. V roce 1977 se stal signatářem Charty 77, za což mu československé úřady o dva roky později znemožnily návrat ze studijního pobytu v západním Berlíně. I s manželkou se pak odstěhoval do Paříže. Ve Francii založil Revui K, publikaci, která prezentovala české a slovenské umělce žijící v exilu. V roce 1984 získal francouzské občanství, po Sametové revoluci žil střídavě v Paříži a v Praze. Domů se i s manželkou natrvalo vrátil v roce 1997.
Jeho výtvarné dílo je ve světě, zejména pak ve Francii, velmi uznávané. V roce 1991 obdržel Jiří Kolář Řád T. G. Masaryka a Cenu Jaroslava Seiferta. Zemřel v roce 2002 v Praze.
