Muzeum v Sušici otevřelo výstavu děl z ručně tvarovaného skla Martina Janeckého
Sušice (Klatovsko ) 25. června (ČTK) - Výstavu plastik sklářského výtvarníka Martina Janeckého otevřelo dnes Muzeum Šumavy v Sušici. Expozice osmi masek a tváří, kterým Janecký vdechl emoce a city, bude v muzeu k vidění do 1. září, řekl ČTK ředitel muzea Josef Hais.
'Výstava Martina Janeckého přináší na Šumavu ukázku prací jednoho ze současných světových sklářských výtvarníků, jehož práce se sklem v podstatě nemá ve světě obdoby. Janecký se stal v roce 2024 druhým autorem, který je zastoupen v naší utvářené jedinečné sbírce současné české skleněné plastiky, jež vzniká díky štědrým darům mecenášů,' řekl Hais.
'Na té technice pracuji 31 let, začínal jsem ve 13 letech. Ale je až strašidelné, jak čím dál víc toho o ní vím, stále se to nabaluje a objevují se mi nové a nové postupy, takže jestliže jsem dříve měl deset kroků, abych se dostal od začátku do konce, teď jsou to stovky krůčků při tvarování obličeje. Začíná se vlastně z takové kuželky, chce to mít dobrou představivost a předvídat při procesu tvoření,' řekl Janecký ČTK.
Techniku tvarování skla z volné ruky zevnitř žhavé baňky podle něj používá na světě minimum výtvarníků. 'Je to hodně složité a pracné a nikdo to moc dělat nechce. Sklo je ale moje vášeň a moje prokletí a teď, když jsem ho po těch letech trochu zkrotil, baví mě do něj vkládat pocity a emoce. Mám pocit, že některé z těch tváří mají moje výrazy. Ne mou podobu, ale výrazy a nálady ano,' řekl.
Plastiky, které váží od deseti do 30 kilogramů, zpracovává při vysokých teplotách. Sklo nabírá při teplotě 1180 stupňů, tvaruje ho pak při teplotě mezi 900 až 1000 stupni Celsia. Není nutné dokončit plastiku hned. 'Když na ní pracují třeba pět hodin, můžu ji pak uložit do prostředí se stálou teplotou asi 520 stupňů a vrátit se k ní druhý den,' uvedl výtvarník, jehož díla jsou v muzeích i soukromých sbírkách po celém světě.
Janecký začal foukat sklo jako třináctiletý ve sklárně svého otce, po otevření hranic strávil od poloviny 90. let dlouhou dobu na cestách po světě. Profesně se tak mohl rozvíjet díky svým pobytům v Africe, Indii, na Aljašce a dalších místech, zejména v USA.
lap dr
Expert: Moderní pohanství je nejrychleji rostoucí náboženství v USA a Evropě
Praha 25. června (ČTK) - Moderní pohanství je nerychleji rostoucí náboženství současnosti. V Česku nové náboženství, které rekonstruuje předkřesťanské tradice, praktikuje víc než 3000 lidí, například v Polsku je jich 10.000. V západní Evropě jsou čísla mnohem vyšší, ve Spojených státech je moderních pohanů přes milion. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR, to řekl Pavel Horák z Etnologického ústavu AV ČR, který se zabývá dějinami náboženství, magií a čarodějnictvím.
"Moderní pohanství je náboženství, které se snaží obnovit předkřesťanské zvyky a tradice – zejména keltské, germánské, slovanské. Snaží se navrátit k něčemu, co bylo dříve," uvedl Horák. Existují čtyři velké směry, mezi které patří moderní čarodějnictví wicca, druidi a severské a slovanské pohanství. Wicca je asi nejdůležitější a má nejvíc stoupenců. Je to mysterijní kult, který se snaží spojit člověka s přírodou.
Ve střední Evropě praktikují moderní pohanství lidé mezi 15. a 50. rokem života. Ve Spojených státech, Anglii a jiných západních zemích jsou rozvrstveni do posledních čtyř generací.
Modernímu pohanství holdují spíše ženy než muži. "Mezi moderními pohany je velké procento žen. Poslední výzkumy ukazují, že ve Spojených státech a Anglii mezi 70 až 82 procenty. Je tomu proto, že ženská spiritualita vyšla z moderního pohanství. Navíc zvedá témata jako feminismus a uctívání přírody. Spoustu lidí přitahuje bohyně, která je jiná než patriarchálně pojaté božstvo," řekl Horák.
Moderní pohané čerpají podle Horáka inspiraci z mnoha zdrojů, jako je folklor, archeologie, akademický výzkum, lidové zvyky, magické praktiky, feminismus a obrat k přírodě. "Moderní pohané uctívají přírodu, aby se s ní spojili a měli pocit, že mají svůj život ve svých rukou. Některé věci naopak mohou pustit, protože jsou v souladu s přírodními rytmy," uvedl Horák. Je tam velký důraz na zpomalení v životě a nebýt ve spěchu.
Horák ve své knize Návrat starých bohů rozebírá, jak moderní pohanství reaguje na potřeby současné společnosti. "V celé Evropě a Spojených státech se děje 30 let takzvaná spirituální revoluce, která představuje odklon od institucionalizované formy náboženství. Moderní pohanství dává člověku možnost zažít něco bezčasového a starého a zároveň je odpovědí na potřeby člověka dnešní doby," řekl. Pro moderní pohany jsou podle něj bohové bytosti, které jsou rovnocenné, nesoudí a netrestají. Naopak je vnímají jako zdroj inspirace.
puz snm
