Obourodá jména Nikola a René
Zákon požaduje, aby chlapec dostal jméno mužské a dívka ženské. Existují však jména, která mohou nosit muži i ženy. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí jako příklady obourodých jmen Nikola, René, Saša a Sáva. Slovník doporučuje připojit k obourodému jménu druhé jméno, které je z hlediska pohlaví jednoznačné. Taková jména mohou podle stejného zdroje sloužit také jako přechodné jméno pro transsexuální osoby během léčby. Ministerstvo vnitra v metodice z roku 2024 upozorňuje, že domácké podoby mohou měnit gramatický rod, jako je tomu u podoby Evík od jména Eva. Zákaz jména opačného pohlaví však platí i pro ně.
Nguyen mezi nejčastějšími příjmeními
Vietnamské příjmení Nguyen se v Česku vyšvihlo mezi nejčastější. Podle dat projektu Kde jsme, která v červnu 2011 citovaly iDNES a Česká televize, bylo s 21 020 nositeli deváté v celkovém pořadí, hned za dvojicí Dvořáková a Dvořák. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí stejný údaj a dodává, že jde o součet mužské i ženské podoby, protože se nepřechyluje. Mluvčí ministerstva vnitra vysvětlil jeho četnost příchodem Vietnamců do Česka, jejich usazením a narozením dětí. Nguyen je podle článku nejčastějším zahraničním příjmením v republice. Ve Vietnamu patří rovněž k nejrozšířenějším příjmením, takže jeho obliba v Česku není náhodná.
Nepřechýlené příjmení od roku 2022
Do konce roku 2021 mohla Češka získat příjmení v mužském tvaru jen ve výjimečných případech, například když měla za manžela cizince, hlásila se k jiné než české národnosti nebo trvale žila v zahraničí. Novela zákona o matrikách tyto podmínky zrušila. Od 1. ledna 2022 může o nepřechýlené příjmení požádat každá občanka bez udání důvodu, a to při sňatku i při zápisu narození dcery. Ústav pro jazyk český ve vyjádření z 25. září 2024 připomněl, že zákon upravuje jen zápis v matrikách a úředních dokladech. Běžné ani mediální užívání neřídí a jedno univerzální doporučení podle ústavu vydat nelze.
Moldanové slovník Naše příjmení
Nejrozsáhlejší populárně naučný výklad českých příjmení napsala jazykovědkyně Dobrava Moldanová. První vydání knihy Naše příjmení vyšlo roku 1983 a obsahovalo asi 12 000 příjmení. Druhé, podstatně rozšířené vydání z roku 2004 zpracovává přibližně 30 000 příjmení. Recenzentka Zuzana Hlubinková v časopise Naše řeč uvádí, že autorka využila dříve nedostupný registr obyvatelstva a částečně i materiál svého otce, jazykovědce Josefa Beneše. Podle knihy vzniklo nejvíce příjmení z křestních jmen, další velkou skupinu tvoří jména odvozená od míst a z obecných slov. Nepřehlédnutelná jsou i příjmení cizího původu, nejčastěji německá.
Dvě třetiny příjmení z křestních jmen
Josef Beneš odhadl v Naší řeči roku 1944 na základě pražského adresáře, že příjmení z křestních jmen tvoří asi dvě třetiny všech příjmení. Slovník Dobravy Moldanové uvádí, že se jména obměňovala pomocí přibližně 150 českých přípon: z Tomáše vznikl Toms, z Jana Janda. Miloslava Knappová třídí tato jména podle původu základu: slovanská Bláha, Borek a Vaněček, hebrejská Bartůněk a Kubišta, řecká Filipovský a Jurajda, latinská Beneš a Havlíček, germánská Bernášek a Zikeš. Mezi třiceti nejčastějšími příjmeními roku 2016 najdeme Marka, Beneše, Vaňka, Urbana a Blažka. Kdo nese takové příjmení, nese vlastně křestní jméno dávného předka.
Černý a Niger: tmavovlasý mezi plavovlasými
Příjmení Černý nosí podle Českého rozhlasu 36 239 osob. Vzniklo z přídavného jména a označovalo člověka s tmavými vlasy nebo tmavší pletí, který mezi převážně světlovlasým slovanským obyvatelstvem působil nápadně. Táž motivace se objevuje i v latině: v Knize smluv města Prahy je k roku 1497 zapsán Izrael Černý, syn Azrielův, jako Israhel Judeus Niger, a odtud se odvozuje příjmení Niger. Miloslava Knappová ukazuje, že slovanský základ sdílejí slovenský Čierny, ruský Černyj, polský Czerny, srbochorvatský Crnić i bulharský Černija. Německý překlad Schwarz pak vznikal přímo v českých kancelářích, kde se zapisovalo německy.
Čermák, Straka a Kavka: ptáci podle domovního znamení
Čermák je 26. nejčastějším českým příjmením s 16 330 nositeli. Josef Beneš vyjmenoval roku 1944 početnou skupinu příjmení podle ptáků: Ptáček, Čermák, Červenka, Slavík, Čížek, Stehlík, Strnad, Špaček, Sojka, Straka, Kavka, Havránek, Vorel, Čáp, Čapek, Jeřábek, Kohout, Hrdlička a Holub. Některá vznikla podle vlastnosti člověka, jiná podle domovního znamení, jímž se domy označovaly před zavedením čísel popisných; která přesně, Beneš nerozhodl. K rodině kavky patří i příjmení Kafka, jehož varianty Kaffka, Kawka a Kavka uvádí Wikipedie a které proslavil pražský spisovatel Franz Kafka. Ve Vídni měl podle Josefa Vintra Čížek 25 pravopisných podob.
Císař, Kaplan a Poddaný: hodnosti jako příjmení
Král je patnáctým nejčastějším příjmením v Česku s 20 390 nositeli, a přesto žádný z nich královskou korunu nezdědil. Miloslava Knappová řadí do okruhu příjmení podle sociálního postavení, feudálních, vojenských a jiných hodností jména jako Vejvoda, Dragoun, Kaplan, Sedláček nebo Poddaný. Podobně vznikla příjmení Císař, Hrabě či Biskup. Motivem nebyla hodnost sama, ale vztah k ní: služba u pána, role v lidové hře nebo ironická přezdívka. Sedláček se 18 074 nositeli patří k nejčastějším; zdrobnělina může napovídat, že šlo o menšího hospodáře, nikoli o velkého sedláka. Jméno tedy neříká, kým předek byl, ale jak ho viděli ostatní.
Jméno na Wikipedii: pravidla pro články o žijících lidech
Encyklopedie psaná dobrovolníky má pro jména živých lidí přísnější pravidla než pro panovníky. Doporučení české Wikipedie Články o žijících lidech, platné pro osoby narozené během posledních 115 let, u nichž není doloženo úmrtí, žádá, aby nedoložené informace byly bez odkladu vymazány, s odkazem na Jimmyho Walese, že žádná informace je lepší než spekulace. U bydliště lze uvést jen město, nikdy ulici a číslo, kontakty se nezveřejňují a rodné číslo za žádných okolností. Příklady pracují se zástupnými jmény XY a XX. Článek pod cizím jménem tak na Wikipedii vzniká snáze než článek o sousedovi, který si jej nepřeje.
Jméno bez diakritiky do USA: formulář ESTA
Na hranici Spojených států se z Jiřího Šťastného stává Jiri Stastny. Generální konzulát v Los Angeles na stránkách Ministerstva zahraničních věcí uvádí, že žádost o cestovní povolení ESTA je nutné vyplnit bez české diakritiky a že každé dítě potřebuje vlastní povolení na vlastní biometrický pas. Formulář sám vyzývá k zápisu příjmení tak, jak stojí ve strojově čitelné zóně pasu. Zákon o cestovních dokladech č. 329/1999 Sb. v § 6 stanoví, že se do této zóny zapisuje nejprve příjmení a pak jméno. Cestující si tak musí zvyknout na podobu svého jména, kterou doma nikdy nepoužívá.
Jméno, adresa a telefon v jedné knize: konec Zlatých stránek po 132 letech
Telefonní seznam byl největší veřejnou databází jmen v zemi. Český rozhlas v listopadu 2014 oznámil konec tištěných seznamů po 132 letech: Zlaté stránky vydával od roku 1992 Mediatel, vyšlo přes 70 milionů výtisků a pražský svazek z konce 90. let vážil 1,83 kilogramu. Adam Holl na Seznam Médiu připomíná, že bílé stránky k příjmení přidávaly křestní jméno, adresu i číslo a hledání pražského Nováka zabralo odpoledne, dnes by takový svazek zněl jako únik dat. Podle § 95 zákona č. 127/2005 Sb. smí být člověk v účastnickém seznamu jen se souhlasem. Jméno zmizelo z knihy a přesunulo se do vyhledávače.
Ježíšek a Fantomas jako odesílatel: podvržené jméno v SMS
Jméno odesílatele v SMS bývalo možné zfalšovat. Wikipedie v hesle SMS uvádí, že koncem srpna 2005 vznikla služba SMSspoofing.com, která umožňovala předstírat, že zprávu odeslal někdo jiný, fungovala i v sítích Eurotel, T-Mobile a Oskar a Eurotel doručování takových zpráv zastavil. Ještě roku 2009 šlo přes bránu Vodafone zadat nesprávné číslo, zpráva však nesla označení WWW. Aplikace Oskárek dovolovala nastavit odesílatele jako text o 11 znacích, například Fantomas, Jezisek nebo Operator, a skupina Ztohoven rozeslala 5. června 2012 falešné SMS mezi poslanci. Jméno na displeji není důkazem totožnosti.
Jméno cizince matrika neověřuje
Pravidla o správné pravopisné podobě jména v § 62 zákona o matrikách platí pro občany. Praktický průvodce Ministerstva vnitra uvádí, že u cizince se při zápisu jména do matriční knihy doklad o správné podobě jména nevyžaduje a jeho správnost se neověřuje. Matrika vychází z předložených cizozemských listin. Zákaz zkomolených a domáckých jmen, jména opačného pohlaví nebo jména žijícího sourozence se tak uplatní u dětí českých občanů, zatímco dítě dvou cizinců může dostat jméno, které by matrika Čechům nezapsala. Totéž platí o počtu jmen, který u cizinců není omezen na dvě.
Gardarsdóttir a Pauluskaitė v českém textu
Internetová jazyková příručka řeší i přechylování příjmení z jazyků, které mají vlastní ženské tvary. U řeckého Kedros s ženskou podobou Kedru lze v češtině psát Kedrosová, ponechat Kedru, nebo ve veřejné komunikaci připojit příponu i k ženskému tvaru, tedy Kedruová. Litevština rozlišuje dokonce příjmení svobodné a vdané ženy: od Pauluskas vzniká Pauluskaitė a Pauluskienė, česky Pauluskasová nebo původní tvar. Islandská patronymika typu Gardarsdóttir, utvořená z otcova jména, se podle příručky v češtině běžně přechylují na Gardarsdóttirová, přípustná je ale i původní podoba, kterou si Islanďanky ponechávají i po sňatku.
Garcia Weber před Soudním dvorem
Dne 2. října 2003 rozhodl Soudní dvůr ve věci C-148/02 Garcia Avello. Děti španělského otce a belgické matky žijící v Belgii měly obě občanství. Belgická matrika je zapsala jako Garcia Avello, zatímco podle španělské tradice jim náleželo první příjmení otce a příjmení matky, tedy Garcia Weber. Belgické úřady změnu odmítly a nabídly jen příjmení Garcia. Soudní dvůr dovodil, že právo Unie brání tomu, aby členský stát svým občanům s druhým unijním občanstvím odepřel příjmení podle práva a tradice tohoto druhého státu. Rozsudek ovlivnil matriční praxi v celé Unii.
Dvě jména pro občana, více jmen pro cizince
Zákon o matrikách v § 18 dovoluje zapsat dítěti dvě jména, která nesmějí být stejná. Dítěti, jež není občanem a jehož rodiče české občanství nemají, lze zapsat jmen více. Praktický průvodce Ministerstva vnitra doplňuje, že výjimku mají i děti občanů narozené v cizině. Kdo má zapsáno jedno jméno, může podle § 62 jednou provždy prohlásit, že bude užívat dvě, a kdo má dvě zapsána, je povinen užívat v úředním styku obě. Dva křestní patroni, jak je znal barok, tak zůstávají v českém právu horní hranicí pro většinu obyvatel.
