Po čtyřech letech skončilo dokumentování mincovního pokladu ze Svitavska
Pardubice 26. června (ČTK) - Po čtyřech letech skončilo zpracování pokladu nalezeného v roce 2020 ve Vysokém u Jevíčka na Svitavsku. Odborníci dokumentovali přes 7000 mincí ze 17. století. Patřily zřejmě movitému obchodníkovi. K nálezu je vydaný katalog, řekli dnes novinářům zástupci muzeí v Litomyšli a Brně.
"Pro muzeum to byla mimořádná výzva. Poklady se nacházejí, ale mají desítky nebo stovky kusů, ne tisíce," řekl ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš.
Toto je největší poklad, který jsem zpracovávala. Je největším známým dochovaným depotem z novověku, pro mě to byla velká radost. Náročné to bylo zejména časově. Mince se musí určit, změřit, zvážit. Každá mince má svoji citaci v odborné literatuře...
Několik měsíců trvalo vyzvednutí depotu ze země. Nálezce na své polnosti uviděl rozrytou hlínu a v ní mince, našel jich 225. Spěchal s nimi za archeology, kteří pak zjistili, že jde o mimořádný poklad.
"Rychle se to rozneslo, volali jsme na pomoc policii, aby jsme místo ochránili před rabovači, kteří tam přišli. Naši najatí detektoráři, kteří nám pomáhali mince hledat, v noci drželi hlídky," řekla archeoložka Jana Němcová z litomyšlského muzea, spoluautorka katalogu.
Odborníci pak mince konzervovali, restaurovali a dokumentovali, vznikl tak rozsáhlý katalog. V místě nebylo osídlení, někdo si tam mince od 20. let 17. století několik desítek let zakopával do tenkostěnných nádob. Nejmladší mince jsou z roku 1671.
"Za třicetileté války vojska rabovala, protože nedostávala žold. Toto období je proto bohaté na depoty. Morava nebyla klidná ani po válce, stále hrozilo, že tam někdo vtrhne," řekla numismatička Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea v Brně, spoluautorka katalogu.
Poklad se nacházel v terénní vlně, severně od dnešní obce. Na mimořádný nález tam dnes poukazuje informační cedule. Místo se během několika staletí nezměnilo, polní cesty jsou na stejném místě, proto poklad také nenarušila stavební činnost. Půdu rozryly až zemědělské stroje a poklad odhalily.
V pokladu bylo 12 zlatých a přes 7000 stříbrných mincí. Šlo o slušný majetek, za který by se dalo pořídit 40 krav. Mezi mincemi je nejčastější tříkrejcar, který byl nejoblíbenějším platidlem té doby.
Jsou v něm také tolarové a dukátové ražby, protože vlastníkem mincí byl nejspíš obchodník, mince pocházejí z různých zemí. Razili je panovníci, soukromníci. Vzácné jsou mince Albrechta z Valdštejna, nejvzácnější je půltolar knížete Sedmihradska Gabriela Betlena.
"Toto je největší poklad, který jsem zpracovávala. Je největším známým dochovaným depotem z novověku, pro mě to byla velká radost. Náročné to bylo zejména časově. Mince se musí určit, změřit, zvážit. Každá mince má svoji citaci v odborné literatuře," řekla Grossmanová.
Poklad patří Pardubickému kraji, je to dané zákonem, protože se našel na jeho území. Jeho hodnota je vyčíslená na 14,1 milionu korun, nálezce dostal odměnu 560.000 korun. Vystaven byl v Litomyšli v roce 2021. "Poklad je ve správě muzea. Je stále v Brně, kde se bude dál zpracovávat, speciálně balit, v dohledné době doputuje do našich sbírek. Aktuálně neplánujeme výstavu, ale budeme ho průběžně využívat k výstavní činnosti," řekl Klimeš.
jlc kš - sdílejte článek
Následuje: Ve věku 92 let zemřel generál Čeřovský, disident a signatář Charty 77
Praha 26. června (ČTK) - Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77. Oznámil to na facebooku kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva. Čeřovský zemřel podle Duky v pražské Ústřední vojenské nemocnici. 'Plánovaný pohřeb by se měl odehrát v katedrále sv. Víta 3. července v 15:00,' sdělil kardinál a bývalý pražský arcibiskup. Zbyněk Čeřovský se narodil v Hořicích na Jičínsku. Po maturitě na gymnáziu studoval na vojenských akademiích a následně sloužil u dělostřeleckého pluku v Plzni, vedl Vyhodnocovací a fotografické středisko na letišti Mimoň a působil ve stíhacích bombardovacích leteckých plucích v Pardubicích a Hradci Králové. Právě u hradeckého pluku ho v roce 1968 zastihla na tamním letišti sovětská invaze. Okupační vojsko, které na letišti přistálo, po personálu vyžadovalo palivo, ubytování, potraviny a vodu. To však Čeřovský odmítl poskytnout. 'Kdo se postavil proti, tak si podepsal svůj ortel,' řekl v minulosti Čeřovský ČTK. (pokračování...)
Praha 26. června (ČTK) - Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77. Oznámil to na facebooku kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva. Čeřovský zemřel podle Duky v pražské Ústřední vojenské nemocnici. 'Plánovaný pohřeb by se měl odehrát v katedrále sv. Víta 3. července v 15:00,' sdělil kardinál a bývalý pražský arcibiskup. Zbyněk Čeřovský se narodil v Hořicích na Jičínsku. Po maturitě na gymnáziu studoval na vojenských akademiích a následně sloužil u dělostřeleckého pluku v Plzni, vedl Vyhodnocovací a fotografické středisko na letišti Mimoň a působil ve stíhacích bombardovacích leteckých plucích v Pardubicích a Hradci Králové. Právě u hradeckého pluku ho v roce 1968 zastihla na tamním letišti sovětská invaze. Okupační vojsko, které na letišti přistálo, po personálu vyžadovalo palivo, ubytování, potraviny a vodu. To však Čeřovský odmítl poskytnout. 'Kdo se postavil proti, tak si podepsal svůj ortel,' řekl v minulosti Čeřovský ČTK. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Po čtyřech letech skončilo dokumentování mincovního pokladu ze Svitavska' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat). ID zprávy: T2024062603316|510518. Vydána 26.06.2024 12:10:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Po čtyřech letech skončilo dokumentování mincovního pokladu ze Svitavska' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat). ID zprávy: T2024062603316|510518. Vydána 26.06.2024 12:10:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.