Státní cenu za literaturu letos získal Kolmačka, za překlad Hartlová
Praha 3. listopadu (ČTK) - Státní cenu za literaturu letos získal spisovatel Pavel Kolmačka. Porota ho ocenila za román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala Dagmar Hartlová za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury a za významné pedagogické působení. Ocenění ministerstva kultury si pak z dnešního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.
"Máme vynikající autory a tvůrce, kteří především v náročných dobách, a v takové nyní žijeme, přinášejí povzbuzení a naději. Právě ke kultuře a umění se obracíme ve chvílích šťastných i složitých. Jsou zdrojem radosti, energie a momentem sdílení pozitivních emocí," uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). "Státní cena za literaturu má navíc mezi jinými oceněními vzhledem ke svému statutu mimořádné postavení a vnímáme ji jako nenahraditelnou, především pro její novodobou specifickou tradici, která navázala na udělování státních cen v předválečné Československé republice," dodal.
Státní cena za literaturu se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury od roku 1995. Navazuje na tradici založenou v roce 1920 a přerušenou v roce 1948. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury, nebo dosavadní literární tvorby. Baxa Kolmačkovi poděkoval nejen za literární tvorbu, ale i statečné postoje. Kolmačka pak ocenil porotu, editory oceněné knihy a své blízké.
Za překlad získala cenu překladatelka převážně ze švédštiny Hartlová. "Tu největší zásluhu a podíl na té ceně má ta překládaná literatura samotná, protože severská literatura má od samého počátku na českého čtenáře zvláštní přitažlivost, která je až tajemná a nevysvětlitelná," řekla.
Cena ministerstva kultury za přínos divadlu byla udělena scénografce a kostýmní výtvarnici Martě Roszkopfové za osobitý a stále inspirativní přínos české scénografii s výrazným mezinárodním přesahem. Ocenění za přínos ve výtvarném umění dostala historička umění a kurátorka Hana Rousová, a sice za průkopnický interdisciplinární přístup, otevírající problematická témata a otázky, a za inspirativní neformální vliv na mladou generaci.
Za hudbu si ocenění odnesl dirigent Petr Altrichter za celoživotní dirigentskou činnost u domácích i zahraničních orchestrů, za uměleckou všestrannost a opravdovost. Cenu za něj převzal ředitel Symfonického orchestru města Prahy FOK Daniel Sobotka. V architektuře získal cenu architekt Miroslav Šik, a to za propojení domácí a světové tvorby, za inspirativní koncept analogické architektury a výrazný pedagogický otisk do myšlení několika generací architektů a architektek.
Za přínos v kinematografii a audiovizi byl oceněn scénárista a herec Karel Smyczek za dlouhodobý přínos českému filmu a televizní tvorbě s důrazem na autorskou odvahu, s níž v 70. a 80. letech obohatil československou audiovizi, a za zásluhy v práci pro děti a mládež. In memoriam stejnou cenu dostal režisér Karel Vachek za celoživotní přínos k tvořivému prozkoumávání možností dokumentárního filmu, ohledávání jeho hranic a přesahů, stejně jako za pedagogickou práci na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, jež výrazně ovlivnila několik generací filmařek a filmařů.
Zacílení nominace u Státní ceny za literaturu se mění, letos byla udělena za významný literární počin, příští rok bude cena udělena za celoživotní dílo.
kse ptd - sdílejte článek
Následuje: Bloomberg: Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA
Washington 3. listopadu (ČTK/Bloomberg) - Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg. Hodně bude záležet nejenom na tom, kdo v boji o Bílý dům zvítězí, ale také na tom, která z obou hlavních politických stran ovládne Kongres. To platí zejména pro daňové návrhy, které musejí schvalovat zákonodárci. Přesto má prezident nezávislou pravomoc přijímat významná rozhodnutí, zejména v oblasti obchodu a přistěhovalectví. Zde je pohled na pět nejvýznamnějších ekonomických dopadů výsledku nadcházejících voleb: Daně Trump staví snížení daní z příjmu do popředí své kampaně. Slíbil, že prodlouží daňové škrty schválené za jeho prvního funkčního období, které by jinak přestaly platit na konci příštího roku. Ještě více snížit by chtěl daně z příjmů právnických osob. V kampani nastínil i další návrhy na snížení daní, včetně ukončení zdanění spropitného, odměňování přesčasů a dávek sociálního zabezpečení. Tvrdí, že výpadek příjmů by částečně kompenzovala nová cla na dovážené zboží. Harrisová se jen zavázala prodloužit Trumpovy daňové škrty z roku 2017 pro ty, kteří vydělávají méně než 400.000 dolarů (9,4 milionu Kč) za rok. Říká, že zruší končící daňové škrty pro nejbohatší Američany, zavázala se zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob a zavést chce minimální daň pro miliardáře. Rozšířila by rodinám daňové úlevy na děti a nabídla by úlevy pro menší podniky. Blížící se konec platnosti daňových škrtů z roku 2017 si v příštím roce pravděpodobně vynutí změny v daňové legislativě. Žádná ze stran nechce převzít zodpovědnost za zvýšení daní pro střední třídu, takže daňová politika bude na příštím zasedání dominovat jednání Kongresu. Pro výsledek bude rozhodující složení Kongresu. Jasné volební vítězství, kdy stejná strana získá kontrolu nad prezidentským úřadem, Senátem a Sněmovnou reprezentantů, by uvolnilo cestu stranickému plánu. Rozdělená vláda by si naopak vynutila vyjednanou dohodu. Obchod Největší potenciální šok pro podnikání by přišel z Trumpova plánu prudce zvýšit cla, čímž by se Trump snažil donutit firmy k přesunu výroby do USA. Republikánský kandidát navrhuje minimální cla mezi deseti a 20 procenty na veškeré dovážené zboží a clo 60 procent nebo více na zboží dovážené z Číny. Organizace Bloomberg Economics předpokládá, že maximální verze plánu s celoplošným clem ve výši 20 procent by snížila hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států o 0,8 procenta a přidala 4,3 procenta k inflaci do roku 2028, pokud by k odvetným opatřením přistoupila jen Čína. Pokud by na Trumpova opatření zareagoval i zbytek světa, HDP by to snížilo o 1,3 procenta, avšak inflaci by to zvýšilo mírněji, a sice o 0,5 procenta. A to proto, že by americká ekonomika byla celkově slabší. Harrisová naznačila širokou kontinuitu s obchodní politikou administrativy současného prezidenta Joea Bidena a také varovala, že Trumpovy návrhy by pro spotřebitele znamenaly nutnost platit "národní daň z obratu“. (pokračování...)
Washington 3. listopadu (ČTK/Bloomberg) - Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg. Hodně bude záležet nejenom na tom, kdo v boji o Bílý dům zvítězí, ale také na tom, která z obou hlavních politických stran ovládne Kongres. To platí zejména pro daňové návrhy, které musejí schvalovat zákonodárci. Přesto má prezident nezávislou pravomoc přijímat významná rozhodnutí, zejména v oblasti obchodu a přistěhovalectví. Zde je pohled na pět nejvýznamnějších ekonomických dopadů výsledku nadcházejících voleb: Daně Trump staví snížení daní z příjmu do popředí své kampaně. Slíbil, že prodlouží daňové škrty schválené za jeho prvního funkčního období, které by jinak přestaly platit na konci příštího roku. Ještě více snížit by chtěl daně z příjmů právnických osob. V kampani nastínil i další návrhy na snížení daní, včetně ukončení zdanění spropitného, odměňování přesčasů a dávek sociálního zabezpečení. Tvrdí, že výpadek příjmů by částečně kompenzovala nová cla na dovážené zboží. Harrisová se jen zavázala prodloužit Trumpovy daňové škrty z roku 2017 pro ty, kteří vydělávají méně než 400.000 dolarů (9,4 milionu Kč) za rok. Říká, že zruší končící daňové škrty pro nejbohatší Američany, zavázala se zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob a zavést chce minimální daň pro miliardáře. Rozšířila by rodinám daňové úlevy na děti a nabídla by úlevy pro menší podniky. Blížící se konec platnosti daňových škrtů z roku 2017 si v příštím roce pravděpodobně vynutí změny v daňové legislativě. Žádná ze stran nechce převzít zodpovědnost za zvýšení daní pro střední třídu, takže daňová politika bude na příštím zasedání dominovat jednání Kongresu. Pro výsledek bude rozhodující složení Kongresu. Jasné volební vítězství, kdy stejná strana získá kontrolu nad prezidentským úřadem, Senátem a Sněmovnou reprezentantů, by uvolnilo cestu stranickému plánu. Rozdělená vláda by si naopak vynutila vyjednanou dohodu. Obchod Největší potenciální šok pro podnikání by přišel z Trumpova plánu prudce zvýšit cla, čímž by se Trump snažil donutit firmy k přesunu výroby do USA. Republikánský kandidát navrhuje minimální cla mezi deseti a 20 procenty na veškeré dovážené zboží a clo 60 procent nebo více na zboží dovážené z Číny. Organizace Bloomberg Economics předpokládá, že maximální verze plánu s celoplošným clem ve výši 20 procent by snížila hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států o 0,8 procenta a přidala 4,3 procenta k inflaci do roku 2028, pokud by k odvetným opatřením přistoupila jen Čína. Pokud by na Trumpova opatření zareagoval i zbytek světa, HDP by to snížilo o 1,3 procenta, avšak inflaci by to zvýšilo mírněji, a sice o 0,5 procenta. A to proto, že by americká ekonomika byla celkově slabší. Harrisová naznačila širokou kontinuitu s obchodní politikou administrativy současného prezidenta Joea Bidena a také varovala, že Trumpovy návrhy by pro spotřebitele znamenaly nutnost platit "národní daň z obratu“. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Státní cenu za literaturu letos získal Kolmačka, za překlad Hartlová' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2024110306515|512015. Vydána 03.11.2024 21:50:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Státní cenu za literaturu letos získal Kolmačka, za překlad Hartlová' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2024110306515|512015. Vydána 03.11.2024 21:50:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
