V únoru do Prahy přijedou delegáti čtyř desítek biskupských konferencí
Praha 18. ledna (ČTK) - V únoru se v Praze setkají delegace biskupských konferencí z evropských zemí a další zástupci církve. V hlavním městě ČR se uskuteční kontinentální shromáždění Synody o synodalitě 2021 až 2024, kterou vyhlásil v roce 2021 papež František a která má přinést podněty k dalšímu organizování katolické církve či změnám v ní. Na první část kontinentálního setkání, 5. až 9. února, dorazí do hlavního města 200 účastníků z celé Evropy, z toho 156 osob budou tvořit delegáti z 39 biskupských konferencí. Uvedla to v tiskové zprávě Česká biskupská konference.
Synoda je označení pro různá shromáždění představitelů křesťanských církví, původně znamená společné putování. Synodální cesta či proces vyhlášená Františkem má obsahovat setkávání, naslouchání a rozlišování o společné budoucnosti věřících. Po vyhlášení synody uvedla Rada kardinálů, tedy poradní sbor papeže, že synoda má v církvi "překonat rozkolnictví a dílčí zájmy".
Nejprve se konala na úrovni místních církví, nyní postoupila na kontinentální úroveň a vyvrcholí říjnovým zasedáním biskupů ve Vatikánu. Účastníci kontinentálního setkání v Praze mají nyní předložit návrhy, jak by se v budoucnu mohli všichni věřící spolu s biskupy podílet na rozhodování v církvi.
Každá biskupská konference vyšle do Prahy čtyřčlennou delegaci složenou z předsedy dané konference a tří dalších členů. Dalších 44 hostů budou zástupci společenství či hnutí reprezentujících celou katolickou církev. Společně s nimi bude dalších 390 účastníků připojeno on-line.
Každá biskupská konference představí výsledky synodálního procesu ve své zemi. Delegáti budou rozděleni do menších pracovních skupin. Ve čtvrtek 9. února se předpokládá diskuse nad finální podobou dokumentu této synodální fáze.
Při Evropském synodálním setkání se v pražské katedrále svatého Víta uskuteční 8. února slavnostní bohoslužba za účasti delegátů z celé Evropy. Mši, která začíná v 18:00, bude předsedat sekretář Synody kardinál Mario Grech, spolu s ním ji budou sloužit předsedové evropských biskupských konferencí. Mše je otevřená pro veřejnost.
V druhé části setkání, 9. až 12. února, bude program pokračovat jednáním už jen 39 předsedů Rady evropských biskupských konferencí, kdy se budou zabývat mimo jiné i reflexí výsledků z předchozích dní.
hrm snm
Podle Švédska už Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu do NATO
Davos (Švýcarsko) 17. ledna (ČTK) - Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO. Na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu to dnes agentuře Reuters řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Jeho finský protějšek Pekka Haavisto zase vyjádřil naději, že pozitivní impuls v této věci přinese tento týden cesta šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavuşoglua do Spojených států. Z členských států aliance dosud severní rozšíření NATO nepodepsaly Maďarsko a právě Turecko.
Turecký parlament by podle Billströma měl začít ratifikovat loňské přihlášky Švédska a Finska do NATO, protože obě severské země podle něj splnily závazky, na nichž se dohodly s Tureckem. "Domníváme se, že jsme už dosáhli bodu, kdy Švédsko a Finsko učinily to, k čemu jsme se zavázali v tomto (trojstranném) memorandu, a nastal čas, aby turecký parlament zahájil ratifikační proces," řekl švédský ministr. "Velmi silně se domníváme, že jsme udělali, o co jsme byli žádáni, a nevidíme žádný důvod k tomu, aby ratifikační proces nezačal," dodal Billström.
Jeho finský protějšek doufá, že věci pomůže cesta tureckého ministra zahraničí do USA, plánovaná na středu. Washington se přitom podle Reuters chystá Turecku případně prodat stíhačky F-16 v hodnotě až 20 miliard dolarů (přibližně 430 miliard korun). Někteří pozorovatelé spekulují, že kontrakt by mohl být podmíněn změkčením postoje Ankary vůči švédské a finské žádosti o vstup do NATO.
"USA nemohou vyřešit všechny problémy, ale bylo by dobrým znamením, kdyby se Turecko a USA dohodly na tomto vojenském balíčku, který chystají," řekl Haavisto. "Pokud dají zelenou tomuto balíčku, snad to pomůže členství Švédska a Finska v NATO," potvrdil ministr.
Severské země se v memorandu z loňského června zavázaly k těsnější spolupráci v boji proti terorismu. Ankara přitom zejména na Švédsko naléhá, aby nejdřív rozhodněji postupovalo vůči teroristům, za které považuje kurdské radikály i skupinu, již viní z pokusu o puč z roku 2016. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že obě severské země musí vyhostit nebo Turecku vydat až 130 "teroristů", pokud má turecký parlament jejich členství v NATO ratifikovat.
zdp mka
DALŠÍ ZPRÁVY
