Na 50 ropných společností se v Dubaji zavázalo do 2030 přestat s emisemi metanu
Dubaj 2. prosince (ČTK) - Na 50 ropných společností, které dohromady tvoří polovinu celosvětové produkce, se dnes na klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji zavázalo dosáhnout do roku 2030 téměř nulových emisí metanu. Přestanou také se spalováním nepotřebného plynu získaného při těžbě. Informovala o tom agentura AP. Řada ekologických sdružení dohodu ihned kritizovala. V dopise podepsaném více než 300 skupinami se uvádí, že závazek je "kouřovou clonou, která má zakrýt skutečnost, že musíme postupně přestat používat ropu, plyn a uhlí".
Emise metanu významně přispívají ke globálnímu oteplování a jejich výrazné snížení by tudíž mohlo pomoci zpomalit růst teploty. Pokud společnosti splní své závazky, mohly by podle výpočtů klimatologa a ředitele společnosti Climate Analytics Bill Hare pro agenturu AP snížit budoucí oteplování o jednu desetinu stupně Celsia. Je to přibližně tolik, o kolik se Země v současnosti oteplí každých pět let.
K závazku se připojily velké národní ropné společnosti, jako je Saudi Aramco, brazilský Petrobras a Sonangol z Angoly, a nadnárodní společnosti jako Shell, TotalEnergies či BP.
O opatřeních týkajících se metanu se diskutovalo měsíce před konferencí COP28. Úniky metanu spolu se spalováním tohoto při těžbě přebytečného plynu přispívají ke změně klimatu, ovšem tuto praxi je možné do značné míry odstranit už za pomoci současných technologií a také změnami postupů.
Metan unikající při těžbě ropy a zemního plynu představuje pouze 23 procent světových emisí metanu, přičemž větší podíl připadá na zemědělství a odpadové hospodářství, upozornil klimatolog Bill Hare. Podle něj by dohoda v případě své realizace představovala "významný, nikoliv však zásadní příspěvek" k tomu, aby průměrná teplota nestoupla o více než 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Aby se svět udržel v tomto limitu, musí podle něj do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého asi o 40 procent a metanu asi o 60 procent.
abl ank
Zařazení modrotisku na seznam UNESCO přilákalo japonské turisty
Brno 26. listopadu (ČTK) - Zařazení modrotisku na seznam nehmotného dědictví UNESCO před pěti lety přineslo oběma jihomoravských dílnám, které jsou jediné v Česku, větší zájem japonských turistů. Jak ČTK řekli zástupci obou dílen, další vlivy tohoto kroku nepociťují.
"Jsou určité skupiny turistů, které vyhledávají zajímavosti ze seznamu UNESCO, zejména jde o japonské turisty. Tam určité zvýšení zájmu vidíme," řekl ČTK Jiří Danzinger, majitel dílny v Olešnici na Blanensku.
Zájem japonských turistů zaznamenali i ve Strážnici na Hodonínsku, ukončily jej ale restrikce spojené s pandemií covidu. Na dřívější úroveň se zatím nevrátil.
"Nemůžeme říci, zda je to v souvislosti se zápisem na seznam UNESCO, ale letos byl enormní zájem o exkurze, ale také o workshopy nebo pronájem naší dílny. Je vidět, že lidé potřebují nějakou terapeutickou činnost při ruční práci, kdy se uklidní a soustředí se na jiné věci než na své starosti," podotkla Iva Bartošková z modrotiskové dílny Jochových ve Strážnici na Hodonínsku.
Ve Strážnici se v posledních letech soustředí na to, aby zvýšili povědomí o tom, že modrotisk není jen folklorní záležitostí.
"Začali jsme dělat konfekci, šijeme šaty na míru. Pořádáme také módní přehlídky, které ukazují, že z modrotisku se dají šít moderní nositelné šaty, že nejde jen o záležitost na kroje," uvedla Bartošková.
Ani jedna z dílen neplánuje žádný větší růst, technologické změny vzhledem k zápisu na seznamu UNESCO ani nejsou možné. "Myslím, že udržování výroby v zakonzervovaném stavu je jedním z důvodů, proč se lidé o techniku zajímají. To, že se u nás zastavil čas, se jim líbí," podotkl Danzinger.
Modrotisková plátna vznikají obvykle pomocí desek se vzory, které se natřou speciální hmotou, takzvanou reservou, jež zabrání barvě v obarvení vlákna. Teprve potom se plátno namáčí do barvy indigo a barví se obvykle na sytě modrou. Reserva se pak z plátna odstraňuje v kyselé lázni.
Seznam nehmotného dědictví zahrnuje více než čtyři stovky různých zvyků, tradic nebo kulturních událostí. Doplňuje tak známější soupis světového kulturního a přírodního dědictví o více než 1000 položkách, mezi nimiž jsou hory, jezera, národní parky, budova, ale i celá města.
ska dr