Do Litvy zběhl další ruský důstojník, žádá o politický azyl, hlásí BBC
Vilnius 11. srpna (ČTK) - Do Litvy zběhl z ruské armády další důstojník. V pobaltské zemi požádal o politický azyl, uvedla dnes na svém ruskojazyčném webu britská BBC, která s uprchlíkem hovořila.
"Nechtěl jsem se zúčastnit krvavé války, kterou rozpoutal můj stát," vysvětlil své motivy poručík Ivan Koroljov.
Nelegálně překročil litevskou hranici a dostal se až do Vilniusu, než jej na autobusovém nádraží v hlavním městě ve čtvrtek zadrželi pohraničníci. Důstojník sloužil u jednotky velitelství východního vojenského okruhu, která má za mírových dob posádku ve vsi Tejsin v Chabarovském kraji u hranic s Čínou.
Po zadržení ve Vilniusu pohraničníci převezli dezertéra zpět na pohraniční přechod, kde pobyl 24 hodin a kde se spojil se zpravodajem BBC.
"Rozhodl jsem se 3. srpna opustit Rusko, protože jsem se nechtěl zúčastnit krvavé války, kterou rozpoutal můj stát. V tuto chvíli jsem v Litvě, kde jsem požádal o politický azyl," řekl.
Připustil, že se zúčastnil "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá svou agresi proti Ukrajině, ale tvrdil, že po celou dobu se jako zástupce náčelníka skladu dělostřelecké munice nacházel na ruském území, na Ukrajinu nevstoupil. "Měli jsme na starosti zásobování ruských vojsk municí. Dostávali jsme munici z celého Ruska, ze všech jednotek, ze všech skladů a přerozdělovali jsme ji brigádám a jednotkám přímo na Ukrajině," vysvětlil.
Nezávisle ověřit tuto informaci nebylo možné, poznamenala BBC. Dodala, že litevské úřady přijaly žádost o azyl k posouzení a Koroljova odeslaly do střediska pro migranty, kde setrvá, dokud nebude o jeho žádosti nerozhodnuto.
BBC požádala ruské ministerstvo obrany a litevské migrační úřady o vyjádření, na které dosud čeká.
BBC na počátku června zveřejnila rozhovor s poručíkem Dmitrijem Mišovem, který zřejmě jako první pilot ruského vojenského letectva dezertoval. Nejprve jako pilot, později jako operátor bitevního vrtulníku sloužil v Rusku u 15. brigády armádního letectva, která byla od prvního dne nasazena do války. Mišov tvrdil, že nikdy nebyl v boji a nikdy neletěl nad ukrajinským územím.
"Neodmítl bych splnit svou povinnost, kdyby byla má vlast v ohrožení, ale odmítám být spolupachatelem zločinu. Kdyby mě donutili bojovat a posadili do bitevního vrtulníku, musel bych zabíjet a nejspíše bych usmrtil desítky lidí, a to bych nechtěl, protože Ukrajinci nejsou moji nepřátelé," řekl poručík zpravodaji BBC ve Vilniusu, než se přihlásil litevským úřadům.
msk jd
Novým ředitelem Archivu bezpečnostních složek bude Miroslav Urbánek
Praha 10. srpna (ČTK) - Novým ředitelem Archivu bezpečnostních složek (ABS) bude Miroslav Urbánek, informoval o tom Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Urbánek chce zaměřit na digitalizaci archivních materiálů, atraktivnější prezentaci archivu, rozvoj zaměstnanců i domácí a zahraniční spolupráci s dalšími institucemi. Nový ředitel by měl být jmenován 1. září.
"Spolupráce s dalšími institucemi je jedním z předpokladů pro rozvoj Archivu. Přirozeným partnerem Archivu je Ústav pro studium totalitních režimů. Otevřená minulost by neměla zůstat prázdným heslem, ale naplněnou ambicí, ke které Ústav a Archiv společně směřují. Ambicí by měly být i společné publikace a webové prezentace," uvedl Urbánek v strategické koncepci.
Urbánek v koncepci dále uvádí, že se ústav musí více zaměřit na spolupráci se zahraničními institucemi, stanovil i cíle vzdělávání zaměstnanců a záměry badatelské činnosti archivu. Pozitivně hodnotil elektronický archiv na portálu e-badatelna - nazval ho jedním z nejúspěšnějších dlouhotrvajících projektů, který je zapotřebí dál uživatelsky a obsahově vylepšovat.
Urbánek je historikem, ve své badatelské praxi se zaměřuje na české a československé dějiny po roce 1945, Státní bezpečnost, dějiny tělovýchovy a sportu v Československu se zaměřením na sokolské hnutí a dějiny spolků v oblasti Českomoravské vrchoviny. Doposud pracoval v Muzeu paměti XX. století.
Výběrové řízení na ředitele ABS vypsal ÚSTR v návaznosti na novelu zákona o státní službě, která s účinností od 1. ledna 2023 stanovuje maximální délku funkčního období představených na pět let a s tím spojené povinné přesoutěžení těchto pozic. Do výběrového řízení se podle ústavu přihlásili tři kandidáti. V současné době je ředitelkou archivu Světlana Ptáčníková, která je ve funkci od roku 2013.
Archiv je správním úřadem, který je podřízený ÚSTR, spravuje archiválie, jako například písemnosti komunistické StB (Státní bezpečnosti), vojenské kontrarozvědky, Veřejné bezpečnosti nebo pohraniční stráže. V archivu se nachází i materiály ke kauze Olšanské hřbitovy, kterou se nyní zabývá ÚSTR v souvislosti s profesní minulostí soudce Roberta Fremra.
tej rdo