V Klatovech si připomněli 90 let od odhalení posmrtné sochy Antonína Švehly
Klatovy 15. dubna (ČTK) - V Klatovech si dnes lidé připomněli 90. výročí odhalení sochy prvorepublikového premiéra Antonína Švehly. Bronzovou sochu na žulovém podstavci v Klatovech odhalili 15. dubna 1934, jen čtyři měsíce po Švehlově úmrtí, a byla tak jeho první posmrtnou sochou v Československu. Ode dneška ji na malém prostranství doplňuje vzpomínková lavička válečných veteránů, řekl ČTK předseda Společnosti pro moderní dějiny Klatovska Lukáš Kopecký, který připomínku výročí sochy i umístění lavičky inicioval.
Švehla neměl ke Klatovům žádný osobní vztah, jako dlouholetý předseda agrární strany, první československý ministr vnitra a premiér tří vlád byl ale v zemědělské oblasti uznávanou osobností. 'Pro spoustu lidí, sedláků na venkově i agrárníků byl Švehla ikona, agrární strana neměla ještě dva roky po jeho smrti zvoleného jiného předsedu,' řekl Kopecký.
Vznik sochy v Klatovech inicioval místní dragounský pluk, který nesl Švehlovo jméno už krátce po jeho úmrtí v prosinci 1933. Záhy po politikově úmrtí dostala v Klatovech jeho jméno i ulice. 'Byla tady tehdy i velká symbióza dragounů a agrárníků, zejména díky tehdejšímu řediteli hospodářské zemědělské školy a pozdějšímu ministru národní obrany Františku Machníkovi. Podařilo se téměř nevídané - do tří měsíců od Švehlova úmrtí nechat zhotovit sochu a odhalit ji v den Švehlových nedožitých 61. narozenin,' řekl Kopecký.
Autor sochy Jakub Obrovský zvolil netradiční podobu - nezobrazil celou postavu ani bustu, ale podle oficiální Švehlovy fotografie vymodeloval postavu jen po kolena. Podle Kopeckého není jasné, co k tomu autora vedlo, možná to byl výsledek spěchu na dokončení díla. Socha měla štěstí, že v dalších desetiletích přežila nacistický i komunistický režim. Odstraněna byla až v roce 1940, o tři roky později měla být roztavena, tomu osudu ale unikla. 'Není jasné, kde celou dobu byla. Neví se, kde přečkala válku a další roky. Víme jen, že určitě v 70. letech minulého století byla v klatovském muzeu,' uvedl Kopecký. Na své původní místo s kasárnami po pravici a s výhledem na panorama města s Černou věží po levé straně se vrátila v květnu 1992.
Prostranství u sochy ode dneška doplňuje vzpomínková lavička válečných veteránů z projektu Muzea generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši. 'Naše lavička má pořadové číslo 117 a symbolizuje spojení s vojáky minulými i současnými, kteří v Klatovech stále sídlí,' dodal Kopecký.
lap kš
Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví
Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 15. dubna (ČTK) - Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví. Je to poprvé, kdy tuto cenu získala pamětihodnost v jižních Čechách. Evropská komise ji zařadila do mezinárodní sítě Cisterscapes, což je spolupráce 17 cisterciáckých klášterních krajin z pěti evropských zemí - Česka, Německa, Rakouska, Polska a Slovinska. ČTK o tom informovala Marta Krejčíčková, předsedkyně spolku „Cisterciácké krajiny“ a koordinátorka projektu za region cisterciácké klášterní krajiny Vyšší Brod a místní akční skupiny Rozkvět.
Do této mezinárodní spolupráce se zapojily čtyři regiony v České republice, a to cisterciácké klášterní krajiny Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Plasy a Velehrad. Na nich odborníci dokumentují, jak cisterciácký řád krajinu obhospodařoval a co v ní vybudoval, například rybniční soustavy nebo ovocné sady. Z informací a dat čerpají různé tiskové materiály, které slouží ke vzdělávání, a mobilní aplikace, která turistům v dané lokalitě představí historii, vliv a vývoj řádu.
Hlavními cíli je podpořit cestovní ruch v těchto lokalitách a představit oblasti i místním. „Jednou ze společných aktivit je dálková turistická stezka 'Cesta cisterciáků' o délce 6400 km, která ve třech hlavních liniích propojuje všechna klášterní místa sítě Cisterscapes napříč Evropou. A postupně budeme budovat návštěvnická centra v místech zastavení,' řekla Krejčíčková. Takové centrum pro turisty se už staví ve Vyšším Brodě a hotové by mělo být do poloviny letošního léta. „Bude přibližně pro 120 lidí, budou se zde dělat přednášky, divadelní přestavení. A právě k tomuto projektu a představení působení našeho řádu zde bude výstava,' uvedl převor cisterciáckého opatství Vyšší Brod Justin Berka.
Podle Krejčíčkové příprava na podání nominace k Evropské komisi začala v roce 2018. Na mezinárodní spolupráci i s vybudováním malých návštěvnických center posloužila dotace jak z Rakouska, tak Česka ve výši přibližně čtyř milionů euro (asi 100 milionů korun). Evropská unie každé dva roky vybírá evropské kulturní památky, kulturní krajiny, kulturní místa a památníky. Slavnostní předání označení „Evropské dědictví“ se uskuteční 17. dubna v Antverpách. A slavnostní otevření centrální linie „Cesty cisterciáků“ bude 27. dubna 2024 ve Žďáru nad Sázavou.
jrc hj
ZLATOVNA .CZ