Východočeské muzeum výstavou rekapituluje tvorbu sklářky Jiřiny Žertové
Pardubice 2. června (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích dnes na pardubickém zámku uvedlo výstavu světově uznávané sklářské výtvarnice Jiřiny Žertové. Autorka v srpnu oslaví devadesátiny, u příležitosti jejího jubilea muzeum výstavu pořádá. ČTK to řekli kurátoři Ján Gajdušek a Jan Ivanega.
"Její díla jsou velmi silná, dokáží na sebe strhnout pozornost," řekl Gajdušek. Výtvarnice také k jubileu vydává svoji monografii, dodal.
Žertová vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru monumentální malby a skla Josefa Kaplického. Vytvářela kompozice z částí foukaných do forem, dotvářených malbou nebo brusem. První ocenění získala už v roce 1957 na Milánském trienále. V 60. letech spolupracovala se sklárnami ve Škrdlovicích a v Novém Boru.
V 70. letech se věnovala skleněné plastice, tímto obdobím výstava začíná. Vytvářela velké barevné foukané dutiny. Proniká jimi světlo, během denní doby se tak proměňují. Od 80. let kombinovala sklo s kovem, dřevem, drátem, tabulkovým sklem.
"Na objekty i podstavec používala dripping, s tím přišel Jackson Polock, pravidelnými, rytmickými tahy nanášel vrstvy barvy na objekt nebo plátno," řekl Gajdušek.
V té době také vznikl pojem ošklivé sklo, umělci chtěli skleněné umělecké objekty zbavit jejich vážnosti a dekorativnosti. K tomu právě používali barvu a jiné materiály. Výraz vymyslel sklář a pedagog Vladimír Kopecký. Žertová pak kromě barvy spojila sklářské objekty s nalezenými a vyhozenými věcmi.
Od 90. let Žertová přestala pracovat s foukaným sklem, které začalo být velmi drahé, a začala stavět z tabulového skla různé objekty, třeba Babylonskou věž. "Vršila ho na sebe takovým způsobem, kterým docílila zvláštního optického objektu, vytváří zvláštní architektury. Na každou výstavu se znovu skládají, vypadají tak pokaždé trochu jinak," řekl Gajdušek.
Její díla vystavovaly prestižní galerie po celém světě, v New Yorku, Chicagu, Londýně, Hamburku, Frankfurtu nebo Tel Avivu. Její dílo je trvale vystaveno i v pardubické expozici S.K.L.E.M. Ve sbírce pak Východočeské muzeum opatruje na tři desítky jejích plastik a váz.
"Krásně můžeme na výstavě vidět autorčin vývoj, na začátku nezapřela zájem o hutnicky tvarované sklo, s tím se seznámila ve sklárnách, jen technologii monumentalizovala, odpoutala od formy, aby sloužila k estetickému účelu," řekl Ivanega.
jlc hj
Výstava v Muzeu umění v Olomouci představí uměleckou skupiny BOSCH-BOSCH
Olomouc 2. června (ČTK) - Tvorbu neoavantgardní umělecké skupiny BOSCH+BOSCH, která se před více než 50 lety zrodila v srbském městě Subotica, představí poprvé v Česku na výstavě nazvané BOSCH+BOSCH GROUP/Marinko Sudac Collection olomoucké Muzeum umění. Vernisáž bude dnes v 18:30, řekl novinářům kurátor akce Ladislav Daněk. Výstava potrvá do 23. října a dramaturgicky navazuje na předchozí projekty Okamžité chrámy a Místo činu: Pécsi Műhely, které byly věnovány českým a maďarským akčním i konceptuálním uměním.
"Návštěvníci uvidí zhruba 150 různých exponátů. Převažují černobílé fotografie se záznamy akcí, ukázky vizuální poezie, projektového umění, ale také limitované edice autorských časopisů a knih, prostorové objekty či netradiční hudební partitury včetně radikálních konceptuálních děl," uvedl Daněk. Vystavené exponáty jsou ze sbírky Marinka Sudace. Výstava se koná ve spolupráci s Institute for the Research of the Avat-Garde Zagreb.
Revoltující uskupení mladých Srbů, Maďarů a Chorvatů vzniklo mimo hlavní jugoslávská kulturní centra. Veřejnými akčními i osobními konceptuálními aktivitami umělci reagovali často ironicky až sarkasticky na nelehkou existenciální situaci života v příhraniční zóně. "Skupinu BOSCH+BOSCH tvoří autoři z regionu, který se v minulosti potýkal s podobnou historickou a geografickou zkušeností jako my. Navíc zde česká a slovenská menšina dodnes tvoří podstatnou část obyvatelstva. Především česky mluvící Banát pro nás není úplně neznámý," uvedla kurátorka Štěpánka Bieleszová.
Mladí umělci opustili tradiční prostředky psaného textu, tedy pero, papír a knihu, a přiklonili se k tehdy velmi aktuálnímu formování nového vizuálního vědomí v duchu italského Arte povera a amerického land artu, který zahrnuje akce a projekty v krajině. Název jejich umělecké skupiny BOSCH+BOSCH vznikl spojením příjmení malíře Hieronyma Bosche a jména technologického gigantu Bosch, který autoři vnímali jako označení moderní technologické doby. Bieleszová připomněla, že někteří členové skupiny, která byla aktivní v letech 1969 až 1976, se po jejím zrušení vyprofilovali ve významné mezinárodní osobnosti, například Katalin Ladik či Bálint Szombathy.
beh hj
DALŠÍ ZPRÁVY
