V aleji parašutistů na Třebíčsku přibylo 40 stromů, sázet pomohli jejich rodiny
Vladislav (Třebíčsko) 6. dubna (ČTK) - V aleji na Třebíčsku věnované československým válečným parašutistům dnes přibylo 40 stromů. Připomínají bojovníky z výsadků, které se v protektorátu uskutečnily v letech 1941 až 1944. Se sázením lip u polní cesty ze Střížova k Vladislavi dopoledne po úvodním pietním aktu pomáhali také členové rodin parašutistů a zástupci jejich rodných obcí a měst.
Spolek Veterans - Váleční veteráni České republiky začal alej tvořit vloni. Za muže, kteří byli v druhé světové válce vyslaní z Velké Británie plnit zadané úkoly na území státu obsazeného nacisty, bylo v aleji prvních devět stromů vysazeno v říjnu.
'Bereme to v podstatě jako takový společenský dluh. V této republice neexistuje žádný ucelený památník, který by se věnoval parašutistům, takže jsme se rozhodli takový památník vybudovat,' řekl ČTK Tomáš Sláma ze spolku. V aleji by nakonec mělo růst přes 90 stromů. Dokončené dílo by pak podle Slámy mělo získat status vojenského pietního místa.
Dnešní program spojený s jarní výsadbou aleje věnoval spolek 80. výročí výsadku Barium. Jeho členové se na území protektorátu dostali 4. dubna 1944, vysazení byli poblíž Vysoké nad Labem. Velitel Josef Šandera (1912 až 1945), rodák z Náměště nad Oslavou na Třebíčsku, se při zatýkání gestapem pokusil o sebevraždu, na následky zemřel. Strom má v aleji u Střížova už od podzimu. 'Čest a věčnou slávu hrdinům,' řekl Sláma v úvodu pietní akce.
Zazněla také zdravice od ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Mezi těmi, kteří položili květiny u úvodního pamětního kamene aleje, byli zástupci vojenských spolků, náměšťské vrtulníkové základny i výsadkových veteránů z Chrudimi.
Jedna z nově vysazených třímetrových lip je věnovaná Jaroslavu Švarcovi z Velkého Újezdu, příslušníku paravýsadku Tin. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zemřel v kryptě pražského kostela svatých Cyrila a Metoděje dobývané nacisty s dalšími šesti parašutisty 18. června 1942, bylo mu 28 let.
Švarcův odkaz za rodinu připomínala jeho sestra, prababička Kateřiny Hovězákové, která později tuto štafetu převzala. Účastní se pietních akcí, mívá i přednášky ve školách. 'Snažím se, aby Jaroslavův odkaz stále žil,' řekla ČTK.
Spolek Veterans sdružuje současné a bývalé vojáky, účastníky zahraničních vojenských misí. Věnuje se i akcím, které připomínají historické válečné události.
vst sd
Do ostravsko-opavské diecéze se vrátila pětice zvonů zabavených nacisty
Ostrava 5. dubna (ČTK) - Do ostravsko-opavské diecéze se vrátila pětice zvonů zrekvírovaných za druhé světové války. Ode dneška je lidé mohou vidět v ostravské katedrále Božského Spasitele. V polovině dubna se tam uskuteční i slavnostní bohoslužba s uvítáním zvonů, které se vrátí zpět do svých původních farností. ČTK to řekl mluvčí biskupství Ondřej Elbel.
Zvony před více než 80 lety zabavili nacisté a odvezli je do Německa. Zpět do diecéze se vracejí díky projektu Zvony míru pro Evropu. 'V něm se německá diecéze Rottenburg-Stuttgart rozhodla vrátit do střední a východní Evropy některé zvony, které v západním Německu zůstaly po druhé světové válce. Během konfliktu totiž nacistická válečná mašinérie rekvírovala různé zvony, které typicky skončily v tavících pecích. Některé vzácnější zvony ale válku přečkaly a v poválečném chaosu se ocitly v různých německých farnostech,' uvedl Elbel.
Návrat zvonů v minulosti podle něj nebyl možný i vzhledem k nástupu komunismu ve východní Evropě. 'Rottenbursko-stuttgartský diecézní biskup Gebhard Fürst se spolu se svými spolupracovníky rozhodl tuto historickou křivdu napravit a nechal vytipovat zvony, které se po válce nevrátily do východní Evropy,' řekl mluvčí.
Postupně se tak začaly zvony vracet zpět, kromě Česka například i do Polska. V roce 2021 už se svého zvonu z roku 1649 dočkali třeba v Píšti na Opavsku. 'Projekt je velmi náročný, protože pro uprázdněná místa ve věžích německých kostelů nechávají farnosti odlévat nové zvony,' doplnil Elbel.
Zvony získají zpět farnosti z Oldřišova a Třebomi na Opavsku, Věřňovic u Dolní Lutyně a Doubravy na Karvinsku i z Třanovic na Frýdecko-Místecku. Nejstarší zvony jsou z Oldřišova a Třebomi, odlité byly v roce 1507 a 1511, doubravský a věřňovický zvon pocházejí z 18. století.
'Nejmladší je třanovický zvon, který farnost pořídila v roce 1932. Jeho specifikem je, že nakonec nezamíří do domovských Třanovic, protože by s tamními novými zvony neladil. Přibude ale do zvonice v Hnojníku, odkud do Třanovic kněz dojíždí,' řekl Elbel. Ve zvonové komoře v Hnojníku se nachází bronzový zvon z roku 1932. Zvonová stolice má ale dvě volná místa pro další zvony, tudíž ji není třeba upravovat.
Slavnostní vítání zvonů spojené s bohoslužbou je v katedrále Božského Spasitele připraveno na 13. dubna od 15:30.
mtk hj
