Stanjura: Vláda by do voleb neměla stanovovat termín zavedení eura
Praha 25. ledna (ČTK) - Vláda by do voleb neměla stanovovat termín pro vstup Česka do eurozóny, musí se zaměřit především na splnění kritérií pro přijetí společné evropské měny. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bez pevného termínu zavedení eura je podle něj také nevhodné vstupovat do systému směnných kurzů ERM II, protože by to v takovém případě znamenalo pro českou ekonomiku víc negativ než přínosů.
Vláda v současnosti jedná o společném materiálu ministerstva financí a České národní banky (ČNB), který hodnotí připravenost země na vstup do eurozóny. Stanjura očekává, že by měl kabinet přijmout společné stanovisko k dokumentu do konce února. Část ministrů v souvislosti s projednáváním materiálu apelovala na to, aby vláda stanovila termín pro vstup do eurozóny nebo přinejmenším pro vstup do ERM II, ve kterém země musí být dva roky před zavedením eura.
Podle Stanjury je nutné soustředit se především na plnění takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Loni Česko žádné z nich neplnilo, letos by mělo splnit přinejmenším kritérium veřejných financí, protože deficit by měl klesnout na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ministr předpokládá, že by Česko mohlo splnit i inflační a úrokové kritérium.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Teprve po splnění těchto kritérií, tedy v příštím roce, ale podle něj bude na pořadu dne debata o zavedení eura. Stanjura ale zároveň nepodporuje, aby vláda o termínu vstupu do eurozóny příští rok rozhodla. "Kdybychom měli příští rok rozhodnout o pevném datu vstupu do eurozóny, to považuji ve volebním roce za politicky neprozíravé," řekl. Podle něj může být otázka zavedení eura součástí volební kampaně jednotlivých stran.
Zároveň ministr financí apeloval na hledání společenské shody ohledně zavedení eura. Podle něj je v Česku společnost ohledně evropské měny rozdělená, přitom státy, které euro v posledních letech zaváděly, měly na tomto kroku velkou shodu.
Vláda se v programovém prohlášení zavázala usilovat o splnění maastrichtských kritérií. O stanovení termínu přijetí eura dokument nehovoří. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do Evropské unie v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.
str ptd
Průzkum: Češi mají největší obavy o zdraví, preventivní kontroly zanedbávají
Praha 25. ledna (ČTK) - Češi se nejvíce bojí o své zdraví. Pocit jistoty jim dávají pravidelné preventivní kontroly, které ale zanedbávají. Obavy rostou s věkem, nejvíc u lidí starších 55 let. Starosti si Češi dělají i o finance, kde se zhoršení finanční situace obávají především ženy. Vyplývá to z výzkumu index jistoty, který BNP Paribas Cardif Pojišťovna dnes představila novinářům. Uskutečnila jej agentura Ipsos, nyní má podle výzkumu index jistoty hodnotu 43 bodů ze 100.
Index jistoty vyjadřuje míru zabezpečení populace podle obav a pravděpodobností rizik. Zjišťuje také, jak jsou tato rizika kryta. "Jde o způsob mapování obav lidí a to, jak mají rizika zajištěna. Konkrétně se zaměřuje na domov, rodinu, práci, finance a aktiva, zdraví a životní styl. Z prvních výsledků sledujeme největší pocit jistoty u vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 35 až 44 let, kteří mají zároveň vyšší příjem. Obecně mají hodnoty napříč indexem vyšší muži,“ uvedl specialista agentury Ipsos Michal Straka.
Nejvyšší hodnoty v indexu dosahuje pilíř domova a rodiny, a to 47. Naopak nejhůře dopadl pilíř zdraví se 40 body. Téměř čtvrtina Čechů nenavštěvuje pravidelné prohlídky u stomatologa, ještě více lidí zanedbává prevenci u praktického lékaře, kam jich pravidelně chodí 61 procent.
Vyšší index v kapitole zdraví mají mladí lidé do 34 let, přesto se tato skupina cítí častěji emociálně nestabilní než starší populace. Ve věku od 18 do 24 let jde o 39 procent případů. Téměř třetina mladých také nesouhlasí s tím, že by byli psychicky zdraví. Více než polovina Čechů ve věku od 25 do 44 let uvádí, že nezvládá v klidu stresové situace.
"Statistiky ukazují, že roste počet mladých lidí, kteří žádají o invalidní důchod právě kvůli duševním nemocem. Více než polovinu hlášených pojistných událostí s diagnózou duševních poruch a poruch chování zastupují v BNP Paribas Cardif Pojišťovně neurotické, stresové a somatoformní poruchy, což jsou tělesné obtíže bez organických příčin,“ uvedl obchodní ředitel pojišťovny Martin Steiner.
I přes rostoucí povědomí a větší edukaci o kyberbezpečnosti Češi bezpečnost v on-line prostředí stále podceňují, což vede k nárůstu kybernetických zločinů. Podle indexu 63 procent Čechů necítí obavy při využívání veřejné wifi. S odcizením financí z účtu po útoku podvodníka má zkušenost 27 procent Čechů a 41 procent si proti tomu na základě takového zážitku zřídilo pojištění.
BNP Paribas Cardif Pojišťovna plánuje index jistoty dělat dlouhodobě a opakovaně. Aktuální výzkum se uskutečnil prostřednictvím on-line panelu agentury Ipsos Populace.cz a sběr dat byl v říjnu 2023. Účastnilo se ho 1000 respondentů starších 18 let.
fd ptd