Česko pošle na Ukrajinu odvlhčovače pro ohrožené umělecké sbírky
Praha 22. listopadu (ČTK) - Ministerstvo kultury připravuje s Národním muzeem další pomoc ukrajinskému kulturnímu dědictví. Plánuje dodávku odvlhčovačů pro zajištění klimatu ohrožených sbírkových předmětů. Zakoupilo se jich 40 a jedná se o jejich přepravě na Ukrajinu. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) o tom informoval ukrajinského ministra kultury prostřednictvím videohovoru, sdělilo dnes ministerstvo ČTK v tiskové zprávě.
Ministerstvo kultury už v dubnu vyčlenilo ze svého rozpočtu přes dva miliony korun na nákup a dopravu balicího materiálu pro evakuaci ukrajinských muzejních předmětů. Nákup a transport zajišťovalo také Národní muzeum, které má dlouhodobé zkušenosti s pomocí při záchraně kulturního dědictví v zahraničí. Obalový a restaurátorský materiál odjel na Ukrajinu v červnu.
Baxa se s ukrajinským ministrem kultury a informační politiky Ukrajiny Oleksandrem Tkačenkem bavil před jednáním Rady ministrů kultury v Bruselu. Baxa uvedl, že zúčastnění ministři kultury dostali seznam požadavků ukrajinské strany na zabezpečení ukrajinského kulturního dědictví před nadcházející zimou a také v souvislosti s opakovanými ruskými útoky na kritickou ukrajinskou infrastrukturu.
V Bruselu se tak bude debatovat nad konkrétními návrhy pomoci Ukrajině od jednotlivých zemí, aby byla koordinována. Diskuse bude i o generátorech, které jsou pro stávající zimu nutné pro ukrajinské kulturní instituce, jež čelí nedostatku energií v souvislosti s cílením ničením energetické infrastruktury v důsledku Putinovy agrese vůči Ukrajině, uvedlo ministerstvo.
"Informoval jsem svého kolegu také o nedávno schváleném Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině pro období 2023 až 2025. Koordinační role byla svěřena resortům zahraničních věcí a průmyslu a obchodu. Ministerstvo kultury usiluje, aby od roku 2023 byla možnost čerpání podpory také na záchranu ukrajinského kulturního dědictví. To je pro pomoc s financováním ukrajinské kultury velmi důležité," řekl Baxa.
Při srpnové konferenci Mezinárodní rady muzeí (ICOM) v Praze uvedla náměstkyně ukrajinského ministerstva kultury a informační politiky Kateryna Čujevová, že bombardování a útoky při ruské invazi poničily na Ukrajině téměř pět stovek muzeí, výstavních síní, historických budov či uměleckých škol. Tisícovky exponátů museli pracovníci převézt do bezpečí. Cennosti z Mariupolu a obsazených území odvezla okupační vojska. Ničení památek potvrdila i organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).
hrm mha
Na pražském Barrandově dnes odhalí bustu Charlese de Gaulla
Praha 22. listopadu (ČTK) - U kostela Krista Spasitele na pražském Barrandově dnes odpoledne odhalí bustu bývalého francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Text v češtině a francouzštině na podstavci busty bude připomínat, že Národní výbor Svobodné Francie pod de Gaullovým vedením v roce 1942 prohlásil jako zástupce prvního z účastnických států mnichovské dohody její neplatnost a že de Gaulle úzce spolupracoval s tehdejším československým prezidentem v londýnském exilu Edvardem Benešem. ČTK o tom informoval organizační výbor k uctění památky generála Charlese de Gaulla.
Busta, jejímž autorem je Milan Vácha, bude odhalena v den výročí de Gaullova narození v roce 1890. "Busta bude první mimo území Francie (jen ve Varšavě stojí generálova socha). Bustu umisťujeme na církevním pozemku rovněž jako přiznání generálova náboženského cítění," uvedl organizační výbor, k němuž patří také kardinál Dominik Duka. Nový kostel Krista Spasitele na sídlišti Barrandov posvětil Duka před dvěma lety.
Server Lidovky.cz nedávno upozornil, že na projektu busty nespolupracuje francouzská ambasáda v Praze. S odkazem na svůj zdroj z diplomacie server napsal, že pro velvyslanectví není místo pro bustu mimo centrum Prahy dostatečně reprezentativní a akce, jejímž iniciátorem je novinář a spisovatel Milan Syruček, se ambasádě nezdá dostatečně legitimní. Zástupci velvyslanectví se k věci nevyjádřili. Syruček, který o de Gaullovi napsal životopisnou knihu Dědictví generála, ČTK řekl, že na jeho a Dukův dopis s výzvou k účasti na odhalení busty z ambasády odpověděli, že velvyslanec je příliš vytížený.
O de Gaullovi (1890-1970) se říká, že byl největším francouzským státníkem 20. století, ale také složitou a rozporuplnou osobností. Dvakrát výrazně promluvil do dějin Francie, poprvé za války v protinacistickém odboji, a podruhé, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku a také prosadil v zemi prezidentský systém.
Po de Gaullovi je pojmenovaná ulice v pražské Bubenči. Před sedmi lety byla v zahradách pod Pražským hradem odhalena busta bývalého francouzského prezidenta Françoise Mitterranda, který se jako první západoevropská hlava státu sešel v roce 1988 s československými disidenty. Jazzová sekce, která památník nechala vytvořit, tehdy uvedla, že jde o první Mitterrandovu bustu v České republice a pravděpodobně i v zemích bývalé východní Evropy.
dvd ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
