Strážnicí prošel krojovaný průvod, festivalové publikum si získali verbíři
Strážnice (Hodonínsko) 24. června (ČTK) - Ulice ve Strážnici na Hodonínsku dnes zaplavili krojovaní tanečníci, zpěváci a muzikanti. Slavnostní průvod účinkujících patří k hlavním bodům mezinárodního folklorního festivalu. Průvod vycházel od Skalické brány, mířil na náměstí. Obyvatelé města dění sledovali z oken i ze židlí vynesených na zápraží, často se skleničkou vína v ruce.
Strážnický festival, největší setkání milovníků folkloru v Česku, začal ve čtvrtek, končí v neděli. Podobně jako v minulých letech dorazily tisíce návštěvníků. Loni festival přilákal 30.000 lidí.
Dnešek je také dnem verbířské soutěže, která patří k divácky nejoblíbenějším bodům na festivalovém programu. Nálada v amfiteátru Zámek připomínala fotbalové utkání, dokonce i s mexickými vlnami a podpůrnými transparenty pro jednotlivé soutěžící.
Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec zapsaný na seznam nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Soutěžící nejprve zpívají, poté tančí. Jednotlivé cifry, tedy taneční figury, musí odpovídat tradici regionu, ze kterého pocházejí, což hodnotí porota.
Dnešní klání verbířů ovládl Marek Salay z Břeclavi, který vyhrál už v roce 2020. Druhý skončil Karel Vlašic z Hlohovce na Břeclavsku, zopakoval tak umístění z loňského roku. Bronz bral Petr Polách z Kunovic na Uherskohradišťsku.
V pátek večer na festivalu předávali ocenění ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru. Cenu za rok 2022 získala Jana Polášková, pedagožka a choreografka z Uherského Hradiště. Působila v Hradišťanu i Hradišťánku. Ministerstvo ji ocenilo za zásluhy o uchování tradic lidové kultury a jejich zprostředkování široké veřejnosti, zejména mládeži.
Polášková řekla, že její cesta k folkloru začala už v rodině, protože ji rodiče vedli k lásce k domovu, rodnému kraji, tradicím a také k pracovitosti. "To co, mám ráda a čeho si vážím, jsem pak mohla předávat dětem ve škole, v souboru, dětem svým i vnoučatům," uvedla Polášková.
Festival dnes potrvá do pozdních nočních hodin. Končí v neděli v podvečer. Přesný program je na webu www.festivalstraznice.cz.
tmd gcm
Nové muzeum v Milovicích mapuje téměř 90 let historie vojenského újezdu
Milovice (Nymbursko) 23. června (ČTK) - V Milovicích na Nymbursku dnes ve zrekonstruovaném kulturním domě otevřeli Muzeum vojenského prostoru. Expozice se třemi stovkami sbírkových předmětů mapuje období od roku 1904 až do odchodu sovětské armády v roce 1991. Mezi exponáty je například podstavec k těžkému kulometu z jižní Ameriky nebo kožený oděv československého tankisty, které se na světě dochovaly zřejmě pouze tři. Při slavnostním otevření muzea to dnes řekl starosta Milovic Milan Pour (ANO).
Vybudování muzea město vyšlo zhruba na 2,5 milionu korun. V Milovicích, odkud s rozvojem města postupně mizí známky po desetiletích pobytu různých armád, má podle starosty připomínat historii bývalého vojenského újezdu.
"Jsme mladé město, sem se stěhují mladí lidé, máme průměrný věk v současné době 35 let, to znamená, že většina obyvatelstva už vůbec nepamatuje období, kdy tady byla sovětská armáda, natož nějakou další historii," řekl Pour. Vojenský újezd vznikl v Milovicích za Rakouska-Uherska v roce 1904.
K nejvzácnějším exponátům muzea patří podle kurátora Zdeňka Votavy například podstavec pro těžký kulomet vzor 37, který město do sbírky získalo z jižní Ameriky, nebo sako dělostřelce rakousko-uherské armády z roku 1910 nalezené v nedaleké Vlkavě. Většina předmětů pochází z Milovic a okolí, některé má město zapůjčené z Vojenského historického ústavu nebo soukromých sbírek. "Můžeme díky nim zachovat paměť místa a jsme tu i pro nové obyvatele, kteří se sem nastěhují a začnou se o historii zajímat, ale ve městě a okolí už toho moc nezbylo," řekl Votava.
Každé z období je prezentováno textovými panely, exponáty umístěnými ve vestavěných vitrínách a figurínou oblečenou do příslušného vojenského stejnokroje. Hlavní expozice v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních je rozdělena do pěti časových období.
Součástí muzea je i expozice mozaik dochovaných z období socialismu. Vedle velké nástěnné mozaiky, která obsahuje přes 440.000 kamenů, si lidé mohou prohlédnout například i zrestaurovanou skleněnou mozaiku z roku 1970.
Součástí bývalého vojenského prostoru Milovice - Mladá bylo letiště, rozsáhlý areál kasáren, civilních bytů a dalších objektů. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla v Milovicích umístěna jedna z největších základen střední skupiny vojsk sovětské armády v Československu. V Milovicích bylo zhruba 35.000 sovětských vojáků a civilistů. Poslední transport se sovětskými vojáky z Milovic odjel před 32 lety, 19. června 1991.
dkl kš
