Dvacet největších hedgeových fondů loni vydělalo rekordních 67 miliard dolarů
New York 23. ledna (ČTK) - Dvacet největších hedgeových fondů na světě loni zajistilo svým akcionářům rekordní zisk v celkovém objemu 67 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč). K výsledku přispěl zejména pokračující růst na akciových trzích, uvedla v analýze společnost LCH Investments. Hedgeové fondy, na rozdíl od klasických investičních fondů pro veřejnost, mohou více spekulovat a více využívat vypůjčené peníze.
Odvětví jako celek vytvořilo za loňský rok zisk po odečtení poplatků 218 miliard dolarů (pět bilionů Kč). Nejlepšího výsledku dosáhl fond TCI Fund Management, na který připadá zisk 12,9 miliardy dolarů, pak je fond Citadel se ziskem 8,1 miliardy USD, třetí byl fond Viking se ziskem šest miliard USD, uvádí analýza podle agentury Bloomberg.
Roční průzkum se zaměřuje na správce soukromého majetku s nejvyššími celkovými zisky v absolutních částkách od svého založení. Největší a nejstarší hedgeové fondy tak mají obvykle tendenci dosahovat nejlepších výsledků. Prvních 20 firem, které mají ve správě asi 19 procent aktiv tohoto odvětví, loni vygenerovalo zhruba třetinu celkového zisku.
Měřeno tradičnějším způsobem hodnocení výnosů, pak skupina dvaceti nejlepších fondů loni zvýšila zisk o 10,5 procenta. Překonala tím průměrný hedgeový fond, který zvýšil zisk o 6,4 procenta. Za poslední tři roky pak 20 nejlepších fondů vygenerovalo 83 procent absolutních zisků všech správců hedgeových fondů, uvádí společnost LCH Investments. Ta je sama fondem hedgeových fondů.
"Ve většině případů to odráží schopnost omezit ztráty v nepříznivých podmínkách, a vytvářet zisk, když jsou podmínky příznivé, jako tomu bylo ke konci roku 2023," uvedl šéf společnosti LCH Investments Rick Sopher. "Tito správcové dosahují nadprůměrného výkonu desítky let, což je dokladem stability vynikajících výsledků," řekl k dvacítce předních hedgeových fondů.
Hedgeové fondy tak zlepšily hospodaření i proti roku 2021, který byl pro akcie rovněž úspěšný. V té době odeznívala pandemie a 20 nejlepších fondů tehdy za celý rok vydělalo asi 65 miliard dolarů.
spr
Kupka: ČR vykáže veřejný deficit k HDP 2,2 pct, tedy v limitu pro euro
Praha 21. ledna (ČTK) - Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
Podle Kupky je ozdravení veřejných financí důležitým krokem na cestě k přijetí evropské měny. Za další důležitý krok označil veřejnou debatu o výhodách a nevýhodách eura. Vláda podle něj naopak nejednala o obnovení pozice vládního koordinátora pro přijetí eura, kterou do roku 2017 vykonával Oldřich Dědek. Kupka zároveň řekl, že neví, zda za funkčního období vlády premiéra Petra Fialy (ODS) začne debata o stanovení kurzu koruny vůči euru během přechodu na něj.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je neobnovení pozice koordinátora pro euro vládou, kde mají čtyři strany z pěti v programu přijetí eura, těžko uvěřitelnou věcí. Jako pozitivní naopak označil zavedení možnosti pro firmy účtovat v eurech. Zájem firem o euro je vidět v tom, že úvěry českých podniků v eurech rostou o desítky procent, dodal.
Vládní ODS podle Kupky odmítne návrh zákona hnutí ANO o celostátním referendu, který chce opozice prosadit mimo jiné kvůli lidovému hlasování o přijetí eura nebo korespondenční volbě. "Jsem zastáncem principu zastupitelské demokracie, ODS odmítne návrh zákona hnutí ANO," uvedl Kupka. Podle jeho slov je důležitá debata o výhodách a nevýhodách přijetí evropské měny a jejich vysvětlování občanům.
Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.
jsa gcm
