Kalendárium 2012 stříbro.

HLADOVÁ KORUNA Letákové akce Rádia Svobodná Evropa
Komunistickým pučem v únoru 1948 se dosud lavírující Československo jednoznačně začlenilo na stranu socialistického bloku v čele se Sovětským svazem.

Represe nejen skutečných, ale i domnělých odpůrců režimu na sebe nedaly dlouho čekat. Čistky v armádě a veřejných institucích, které nenápadně započaly po osvobození, nabraly po převratu nebývalých otáček.

Už ve svém fultonském projevu v březnu 1946 označil Winston Churchill novou politickou situaci termínem „železná opona“, kdy se válka mezi někdejšími spojenci přenesla z bojišť k řečnickým pultům. Uzavřené hranice stěžovali komunikaci mezi oběma stranami a tím i šanci nejen oslovit, ale především ovlivnit veřejné mínění na druhé straně. V květnu 1951 tak v Mnichově vzniká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe), jejíž nedílnou součástí se stala i česká sekce, v jejímž čele stál až do roku 1961 Ferdinand Peroutka. Cílem stanice bylo šířit informace o mezinárodním dění z pohledu západních států na území východního bloku. Nová stanice zde nabízela plnohodnotný celodenní program se schématem podobným Českému rozhlasu, ale s diametrálně odlišným obsahem

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.

NÁLEZY BENÁTSKÝCH MINCÍ v Olomouci
Jedná se příznačně o místo, které bylo od konce 19. století několikrát zkoumáno archeology a může se tedy vykázat řadou nálezů, včetně mincí.

Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.

V průběhu výzkumů, prováděných na této lokalitě v osmdesátých letech 20. století pod vedením Víta Dohnala, byly kromě jiných artefaktů nalezeny i dva benátské groše – matapany ze 13. století. Starší typ (obr. 1), objevený v sekundární poloze při západním obvodu studňovité jámy v hloubce 155 cm pod povrchem spolu s větším množstvím chaoticky nahromaděných lid ských kostí a jejich zlomků, dal razit benátský dóže Marino Morosino (1249–1253), původcem mladšího typu (obr. 2) je Morosinův nástupce Ranieri Zeno (1253–1268). Uvedené benátské groše přitom nejsou jedinými z Olomouce známými středověkými ražbami italské provenience. V Benátkách má svůj původ také denaro piccolo, nejnižší mincovní nominál (12 denari picco li = 1 soldo), nalezený při výzkumu v Pekařské ulici ve vrstvě datované do 13. století. Další ražba z regionu Benátska byla objevena při výzkumu na Náměstí Hrdinů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

Zlatovna.cz - Velkoobchod s investičním zlatem a drahými kovy. Prodej a výkup investičního zlata. Zlaté mince. Švýcarské zlaté investiční slitky/cihly. Stříbrné investiční mince. Stříbrné investiční slitky. Limitované numismatické ražby a medaile, která vyrábí Česká mincovna, Pražská mincovna a Mincovna Kremnica. České dukáty. Mince České národní banky (ČNB) a Národnej banky Slovenska (NBS). Statistiky, grafy a vývoj ceny zlata. Kurzy. Ekonomické a finanční zpravodajství České tiskové kanceláře. Zprávy ze světa komoditních burz, drahých kovů, sběratelství a numismatiky. ©2011-2025 Zlatovna a.s.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...