Reuters: Centrální bankéře ve střední Evropě znepokojuje rychlý růst mezd
Budapešť/Varšava 26. června (ČTK) - Představitele centrálních bank ve střední Evropě znepokojuje vysoké tempo růstu mezd v regionu, které je výrazně nad průměrem celé Evropské unie. Centrální bankéři se obávají opětovného vzestupu inflace v době, kdy hospodářské oživení ve střední Evropě začíná nabírat na tempu. Ve své dnešní analýze to napsala agentura Reuters.
Podle analýzy se předpokládá, že Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zpomalí tempo snižování úrokových sazeb, a to právě kvůli inflačním rizikům spojeným s růstem mezd a spotřebitelské poptávky. Minulý týden zpomalila tempo snižování úroků maďarská centrální banka.
Inflace ve střední Evropě prudce vzrostla po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022, což mělo negativní dopad na hospodářský růst. Od té doby už ale inflace výrazně klesla, což centrálním bankám umožnilo zahájit snižování úroků.
Prudký růst mezd ve střední Evropě nicméně v poslední době vyvolává obavy ze zrychlení inflace. Centrální bankéři proto zmírňují vyhlídky na další snižování úrokových sazeb, které nadále zůstávají na relativně vysokých úrovních.
Podle údajů statistického úřadu Eurostat se tempo meziročního růstu hodinových mzdových nákladů ve střední Evropě v prvním čtvrtletí pohybovalo od 5,9 procenta v České republice po 16,4 procenta v Rumunsku. V celé Evropské unii přitom průměrný růst činil pouze 5,5 procenta a v eurozóně jen 5,1 procenta.
V Polsku mzdové náklady v prvním čtvrtletí vzrostly o 14,1 procenta. Přispělo k tomu výrazné zvyšování minimální mzdy, která se tak v Polsku v lednu dostala nad úrovně v Portugalsku a Řecku. Polská vláda navíc výrazně zvyšovala mzdy ve státním sektoru v rámci snahy o plnění předvolebních slibů, píše Reuters. "To, co se děje se mzdami, je velmi alarmující," uvedl tento měsíc člen měnové rady polské centrální banky Ludwik Kotecki.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová minulý týden agentuře Reuters řekla, že růst mezd v prvním čtvrtletí u ní nevzbuzuje nadměrné obavy. Poukázala však na riziko spojené s vysokými cenami služeb. Uvedla také, že se na čtvrtečním zasedání bankovní rady ČNB bude rozhodovat mezi snížením úroků o čtvrtinu a o polovinu procentního bodu.
"Nadále zvýšená inflace a její rostoucí dynamika tvoří spolu s nečekaně vysokou konečnou spotřebou a růstem mezd hlavní argumenty pro obezřetné snížení o čtvrt procentního bodu," uvedl analytik Georgi Deyanov ze společnosti Morgan Stanley.
Analytici, které oslovila ČTK, přisuzují mírně vyšší pravděpodobnost tomu, že ČNB ve čtvrtek základní úrok sníží o čtvrt procentního bodu, nevylučují však ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
V květnu ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Meziroční inflace v České republice v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta.
pmh spr
Třetina centrálních bank hodlá v příštích 12 měsících zvýšit zlaté rezervy
Londýn/Praha 26. června (ČTK) - Třetina světových centrálních bank hodlá v příštích 12 měsících zvýšit své zlaté rezervy, je to nejvíce od roku 2018. Vyplývá to z průzkumu Světové rady pro zlato (WGC) pro rok 2024. WGC průzkum prováděla od února do konce dubna letošního roku mez 70 centrálními bankami.
Zlato je podle rady centrálními bankami nadále příznivě vnímáno jako rezervní aktivum. Loni centrální banky přidaly 1037 tun zlata, což je druhý nejvyšší roční nákup v historii, a to po rekordních 1082 tunách v roce 2022.
"V těžkém geopolitickém a finančním prostředí je správa zlatých rezerv důležitější než kdykoli předtím. Plánované nákupy jsou motivovány především snahou o obnovení rovnováhy na preferovanou strategickou úroveň držby zlata, domácí produkcí zlata a obavami z finančních trhů včetně vyšších rizik krize a rostoucí inflace,“ řekl ČTK analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba.
Česko bylo v nákupech zlata v prvním čtvrtletí letošního roku na pátém místě na světě. Česká národní banka (ČNB) ho nakoupila pět tun, loni za stejné období skončila šestá se dvěma tunami. ČNB měla na konci prvního čtvrtletí v rezervách 35,58 tuny zlata, ve větší míře je začala nakupovat v roce 2022. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlaté rezervy centrální banky měly postupně zvýšit ke 100 tunám.
Světová poptávka po fyzickém zlatu letos meziročně vzrostla zatím o tři procenta, upozornila rada. Lze ale podle ní vidět rozdíl mezi západním trhem, kde lidé spíše vybírají zisky, a východním trhem, jako je Indie a hlavně Čína, kde lidé více nakupují.
"Mírný pokles poptávky jsme zaznamenali jen ze strany drobných investorů, a to zejména v Evropě. Nešlo o profesionálními investory, neudrželi nervy, zlato se zisky na úrovni desítek procent prodali a své zisky zamkli," upozornil Ryba. Jenom proto podle něj vzrostla poptávka po zlatě pouze o tři procenta. Poptávka ze strany centrálních bank, fondů a velkých investorů se ale zvýšila velmi významně, podotkl.
fd spr
