Šéf Exxonu kritizoval energetickou politiku EU, zašla podle něj příliš daleko
Houston (USA) 8. března (ČTK) - Generální ředitel americké ropné společnosti ExxonMobil Darren Woods kritizoval energetickou politiku Evropské unie. Podle něj zašla až příliš daleko a represivní opatření proti fosilním palivům v Evropě teď velké energetické společnosti nutí, aby přehodnotily své plány a případně investovaly jinde. Woods to řekl na každoroční konferenci CERAWeek, která se v těchto dnech koná v Houstonu.
Woods upozornil, že po letech odrazovaní od investic do ropy a plynu EU neměla jinou alternativu, než začít spalovat uhlí, aby vůbec mohla svítit, když na kontinent přestal proudit ruský plyn. Tím, že bude toto odvětví dál trestat opatřeními, která mu škodí, jako je například daň z neočekávaných zisků, věci jenom zhorší.
"To, co jsme viděli v Evropě, by nás mělo probudit," řekl Woods. Exxon podle něj přehodnotil investiční strategii v Evropě a rozhodl se držet zpátky. Mezitím pokračuje v nových projektech ve Spojených státech, kde nový zákon o snižování inflace IRA nabízí firmám spíš pobídky než represivní opatření.
Woods není jediný, kdo upozornil na rozdíly v přístupu vlád v EU a v USA. Na CERAWeeku se opakovaně objevuje metafora "amerického cukru a evropského biče". U manažerů amerických ropných firem je teď patrný zájem pustit se do nových projektů, a není to jen díky podpoře, kterou představuje zákon IRA. Svůj podíl na tom pravděpodobně mají i rekordní zisky a 128 miliard USD (2,9 bilionu Kč), které už za poslední rok energetické firmy vyplatily akcionářům. CERAWeek je největší setkání představitelů energetického průmyslu na světě.
V Houstonu je také cítit obrat v debatě o klimatu. Módním slovem pro ředitele firem při popisu transformace energetiky je nyní "rovnováha", protože mezi hlavní témata se vedle udržitelnosti dostala také slova "dostupnost" a "bezpečnost". Názor, že bude těžké skoncovat s fosilními palivy, posiluje i nedávná změna postoje u britských firem BP a Shell, které se rozhodly zvýšit investice do ropy a zemního plynu.
Přes všechnu kritiku, která se na ExxonMobil snáší, včetně kritiky vlastních akcionářů, Woods trvá na tom, že jeho rozhodnutí neustoupit od ropy a plynu bylo správné. A zdá se, že s ním souhlasí také investoři, uvedla agentura Bloomberg. Akcie Exxonu totiž od pandemie vzrostly o více než 130 procent, což je téměř dvojnásobek růstu akcií nejbližšího konkurenta Chevron.
irl spr
Hampl: Vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než příjmech rozpočtu
Praha 8. března (ČTK) - Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu. ČTK to dnes řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
"Obrovský problém našich veřejných financí je, že máme mnohem víc indexaci u výdajů, než bychom ji měli u příjmů," řekl Hampl ČTK na okraj konference společnosti Broker Consulting o dopadech inflace na investice do nemovitostí. Podle něj s inflací roste inkaso daně z přidané hodnoty, nepřímo se inflace projevuje i na výběru daně z příjmu fyzických osob kvůli růstu mezd. "Ale máme mnohem víc automaticky valorizovaných výdajů než příjmů. Jestli si někdo myslí, že vysoká inflace je automatická bonanza pro veřejné rozpočty, tak říkám, že není," zdůraznil.
Inflace podle něj komplikuje i sestavování rozpočtu. "Každý ministr financí by byl radši a sestavoval by se mu rozpočet snáz, kdyby byla cenová stabilita. Protože by existovala nějaká rozumná předvídatelnost, ne náhlé šoky, ke kterým neexistuje stejně náhlá možnost reakce," řekl Hampl.
Upozornil, že k růstu spotřebitelských cen přispívají i vysoké deficity veřejných financí. "Na druhou stranu tím, kdo je ze zákona odpovědný za dosahování nízké inflace, je centrální banka," řekl Hampl, který v minulosti zastával pozici viceguvernéra České národní banky (ČNB). Sám by uvítal další zpřísnění měnové politiky, a tedy i růst základní úrokové sazby, která je od loňského června na sedmi procentech.
Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer na konferenci řekl, že ještě na podzim také podporoval další růst základní úrokové sazby. V současnosti vzhledem k nečekanému posílení koruny ale míní, že sedm procent představuje dostatečně přísnou měnovou politiku. "Pokud ji bude třeba přitvrdit, bude se to ukazovat spíš za polovinou roku než teď," řekl.
Hampl uvítal odhodlání vlády snížit strukturální schodek rozpočtu v příštím roce o 70 miliard korun. "V dané situaci je to něco, co lze přivítat, Je to lepší než nedělat nic. Akorát to znamená, že další kroky budou muset následovat v jiných letech," řekl. Konkrétní podobu úsporných opatření zatím nezná, podle něj to je věc politického vyjednávání mezi stranami vládní koalice.
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 360,4 miliardy korun, byl to třetí nejhorší výsledek v historii Česka. Na letošek vláda plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun. V únoru skončil rozpočet v deficitu 119,7 miliardy korun, nejhlubším v historii Česka. Hampl ale upozornil, že výsledek ovlivnila například jednorázová výplata výnosů protiinflačních dluhopisů nebo skutečnost, že stát ještě neměl příjmy z mimořádných opatření na kompenzaci cen energií, ale tyto kompenzace už musel vyplácet. "To číslo není hezké, ale nemyslíme si, že to je číslo, které říká podstatnou zprávu o celém roce. To uvidíme za dva, za tři měsíce," řekl.
str rot
DALŠÍ ZPRÁVY
