Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v březnu poprvé za pět měsíců klesla
Frankfurt/Brusel 6. března (ČTK) - Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v březnu překvapivě snížila, pokles tak vykázala poprvé za pět měsíců. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Sentix. Ta podle analytiků spolu s dalšími dnešními údaji signalizuje přetrvávající zranitelnost ekonomiky eurozóny, která čelí negativním důsledkům vysoké inflace a rostoucích nákladů na úvěry.
Index důvěry investorů v březnu klesl na minus 11,1 bodu z únorových minus osmi bodů. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali nárůst indexu, a to na minus 6,3 bodu. "I když se zatím podařilo odvrátit recesi, celková situace zůstává křehká," uvedla společnost Sentix.
Dílčí index hodnotící současnou situaci pátý měsíc za sebou stoupl, zůstal však v záporném pásmu. To signalizuje, že ekonomika se v nejlepším případě nachází ve fázi stagnace. Podle analytika Manfreda Hübnera z firmy Sentix by se mohly brzy obnovit obavy z recese, pokud se naplní nepříznivá ekonomická očekávání.
Statistický úřad Eurostat dnes oznámil, že maloobchodní tržby v eurozóně v lednu meziročně klesly o 2,3 procenta. Meziměsíčně se zvýšily pouze o 0,3 procenta, zatímco analytici očekávali jednoprocentní nárůst. "Naznačuje to slabý start roku z hlediska spotřebitelů," uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING. "Ty údaje o tržbách příliš nenasvědčují tomu, že začalo hospodářské oživení. Očekáváme, že (hrubý domácí produkt) HDP bude v prvním čtvrtletí stagnovat," dodal.
Ekonomika eurozóny se už řadu měsíců potýká s negativními důsledky růstu cen energií a zvyšování úrokových sazeb. V loňském čtvrtém čtvrtletí se HDP eurozóny zvýšil pouze o 0,1 procenta proti třetímu kvartálu, ve kterém vzrostl o 0,3 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna předpověděl, že HDP eurozóny se v letošním roce zvýší pouze o 0,7 procenta po loňském nárůstu o 3,5 procenta. Výhled nicméně zlepšil proti říjnové prognóze, která na letošní rok počítala s růstem o 0,5 procenta. Evropská komise (EK) v polovině února zlepšila odhad letošního růstu na 0,9 procenta z dříve předpokládaných o 0,3 procenta.
Eurostat minulý týden oznámil, že meziroční míra inflace v eurozóně se v únoru snížila na 8,5 procenta z lednových 8,6 procenta. Analytici však počítali s výraznějším poklesem. Evropská centrální banka (ECB) začátkem února ve snaze omezit inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Banka zahájila zvyšování úroků loni v červenci a základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.
Všeobecně se předpokládá, že tento měsíc ECB zvýší úroky o další polovinu procentního bodu. Hlavní ekonom ECB Philip Lane dnes uvedl, že centrální banka bude úroky pravděpodobně zvyšovat i v dalších měsících. "Současné informace o základních inflačních tlacích naznačují další zvyšování sazeb ECB po březnu," prohlásil. Investoři předpokládají, že základní sazba ECB se letos vyšplhá na čtyři procenta.
pmh spr
Průměrná mzda v ČR loni dosáhla 40.353 korun, v reálném vyjádření klesla
Praha 6. března (ČTK) - Průměrná mzda loni v Česku dosáhla 40.353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Vzhledem k inflaci 15,1 procenta ale mzdy reálně klesly o 7,5 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bude pokles reálných mezd pokračovat i letos, i když mírnějším tempem. Vzhledem k vývoji mezd podle nich nevzniká riziko vytvoření mzdově-inflační spirály, které by přimělo Českou národní banku (ČNB) dál zvýšit základní úrokovou sazbu.
V samotném čtvrtém čtvrtletí se průměrná mzda nominálně zvýšila o 7,9 procenta na 43.412 korun. V reálném vyjádření se ale snížila o 6,7 procenta, klesala tedy páté čtvrtletí za sebou.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o devět procent na 37.463 korun. U mužů činil 40.232 korun, u žen 34.554 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18.666 korunami a 70.514 korunami měsíčně.
Nejvyšší průměrná mzda je dlouhodobě v Praze, ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta na 52.213 korun. Na druhém místě v regionálním srovnání byl Středočeský kraj, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 8,5 procenta na 43.730 korun. Nejnižší průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí v Karlovarském kraji, po meziročním růstu o 6,5 procenta dosáhla 38.019 korun. Následoval Pardubický kraj, kde se průměrná mzda meziročně zvýšila o 6,7 procenta na 39.345 korun. V žádném z krajů nepřekonal růst mezd inflaci, reálně se tedy mzdy snížily v celé republice.
Nejvíce v posledním čtvrtletí loňského roku rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Bylo to o téměř 15 procent. Naopak o 0,3 procenta klesly mzdy ve vzdělávání. "Ve zdravotní a sociální péči byl nárůst pouze 4,5 procenta," uvedli statistici.
"Čeští zaměstnanci prožili z pohledu mzdového vývoje vpravdě hororový rok. Ačkoliv česká ekonomika jako celek reálně narostla o 2,4 procenta, zaměstnanci z tohoto výkonu mnoho neměli, když jejich příjem reálně poklesl," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
"Průměrné (nominální) mzdy by měly v letošním roce růst o necelých osm procent, což stále bude vzhledem k očekávání dvouciferné inflace představovat mírný pokles reálných mezd," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Vzhledem k vysoké inflaci a zlepšující se hospodářské situaci ale mohou odbory tlačit na rychlejší růst. "Většina ekonomických prognóz v současnosti však počítá stále s relativně umírněnou mzdovou dynamikou, a riziko vzniku mzdově-inflační spirály se tak prozatím zdá jako omezené," doplnil.
str ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
