Průzkum: Firmy čekají vyšší inflaci i v roce 2024, tři čtvrtiny nad pět pct
Praha 28. prosince (ČTK) - Firmy a podnikatelé se domnívají, že vyšší inflace zůstane v české ekonomice i v roce 2024. Téměř tři čtvrtiny odhadují celoroční inflaci nad pět procent a každá desátá firma si myslí, že spotřebitelské ceny meziročním tempem růstu překonají dvoucifernou hodnotu. Vyplývá to z říjnového průzkumu ČSOB Index očekávání firem, jehož se účastnilo více než 400 malých a středních podniků a živnostníků.
Experti i instituce čekají inflaci mnohem nižší. "I když nejistota spojená s odhady zůstává vysoká, inflace by měla na začátku roku spadnout do nižších jednociferných pater a za celý rok 2024 se pak může pohybovat v blízkosti 2,5 procenta,“ odhadl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Největší část oslovených firem a živnostníků, a to 35 procent, předpokládá, že se inflace za rok 2024 bude pohybovat v rozmezí pět až 7,5 procenta. Jen necelá tři procenta dotazovaných věří v inflaci kolem dvou procent, což je dlouhodobý inflační cíl České národní banky. Ta prognózuje na příští rok zpomalení celkové inflace na 2,6 procenta po úrovni 10,8 procenta v letošním roce.
Takřka polovina firem a podnikatelů, 48,2 procenta, počítá podle průzkumu pro příští rok s mírným navýšením cen svých výrobků a služeb. Dalších 38,1 procenta chce ponechat ceny beze změny. Výrazně zvyšovat ceny plánuje 3,9 procenta a 2,2 procenta naopak připravuje zlevnění. Zbylých 7,6 procenta dotazovaných se ještě nerozhodlo.
“Podnikový sektor plně prožívá složitou realitu roku 2023 a vnímá, že i do roku 2024 přetrvává řada cenově rizikových faktorů. Protože jsem s firmami v průběžném kontaktu, mohu potvrdit, že zůstávají opatrné. Podle našich prognóz by se ale spotřebitelská inflace měla v roce 2024 i díky změně základny podstatně zpomalit. Já osobně očekávám pro příští rok úroveň kolem tří procent, nebudeme-li svědky neočekávaného vnějšího šoku,” uvedl výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop.
Obnovení růstu české ekonomiky očekává v příštím roce 35 procent firem a podnikatelů, naproti tomu 27 procent z nich předvídá pokračování současné recese. Největší část oslovených podniků a živnostníků, 38 procent, se přiklání ke stagnaci hrubého domácího produktu v roce 2024.
fd mha
Zemřel jeden z nejcitovanějších českých ekonomů Milan Zelený, bylo mu 81 let
Praha 27. prosince (ČTK) - Ve věku 81 let zemřel na Štědrý den ve Spojených státech česko-americký ekonom Milan Zelený. Emeritní profesor z newyorské Fordhamovy univerzity byl jedním z nejcitovanějších a nejrespektovanějších českých ekonomů, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN). Zelený dostal v roce 2017 od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy.
Zeleného úmrtí pro HN potvrdil majitel břeclavské chemičky Fosfa Ivan Baťka, jehož firma spolupracuje s nadací ZET, na jejímž založení se Zelený podílel. "Je to pravda. Umřel v USA 24. prosince," uvedl Baťka a dodal, že Zelený už měl rodinný pohřeb.
Milan Zelený se zabýval zejména obory produktivity práce, teorie řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. Je autorem více než 600 odborných článků a knih z oblastí ekonomie, managementu či kybernetiky. V češtině vyšly jeho knihy Cesty k úspěchu, Neučte se z vlastních chyb, Hledání vlastní cesty, Všechno bude jinak či To vám byl divný svět.
V roce 2012 zvažoval Zelený kandidovat v prezidentských volbách, svoji kandidaturu nakonec vzdal. Ostré spory vedl podle HN po revoluci v roce 1989 s tehdejším ministrem financí Václavem Klausem, který o něm mluvil jako o "nějakém neznámém panu profesoru Zeleném".
Zelený se narodil v roce 1942 v Kluckých Chvalovicích na Kutnohorsku. Po studiu na Vysoké škole ekonomické nastoupil u profesora Oty Šika do Ekonomického ústavu Československé akademie věd. V roce 1967 odešel na studijní pobyt do USA, kde se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa rozhodl zůstat. Ve Spojených státech dostudoval a získal americké občanství.
Stal se profesorem podnikového řízení na newyorské Kolumbijské univerzitě, působil na univerzitách v Číně, na Tchaj-wanu, v Indii a Brazílii a po roce 1989 také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Před třemi lety se Zelený stal členem vědeckého Institutu Equilibrium, který se zaměřuje na propojení odborníků z různých odvětví a diskusi o vzdělání, ekonomice a technologiích. Nadaci ZET spoluzaložil na zlínské univerzitě za účelem rozvoje národního podnikatelství a zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.
dvd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
