Ceny v ČR stouply za 20 let členství v EU o 29 bodů na 84 pct průměru zemí unie
Praha 25. dubna (ČTK) - Cenová hladina v Česku stoupla za 20 let jeho členství v Evropské unii, tedy mezi lety 2004 až 2024, o 29 procentních bodů na 84 procent průměru zemí unie. V posledních dvou letech vzrostla o tři body. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes novinářům představila hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Cenová úroveň soukromých výdajů domácností je podle ní na téměř 90 procent průměru EU. Naopak cenová úroveň služeb, které vláda poskytuje českým občanům ve vzdělání, zdravotnictví či státní správě nebo spotřebovává sama, nedosáhla ani tří čtvrtin evropské úrovně. "Jinými slovy, relativní cenová úroveň služeb poskytovaných státem je stále relativně nízká. Český stát poskytuje svým občanům tyto služby za velmi nízké ceny," upozornila.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů podle ní vyšplhaly téměř na průměrnou evropskou úroveň, hned po Slovensku druhou nejvyšší mezi zeměmi visegrádské čtyřky (V4), která sdružuje Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Rezidenční nemovitosti zatím nedosáhly cenového průměru v EU, ale staly se nejdražšími v regionu. Náklady na bydlení se kvůli růstu nájmů a energií dostaly na 78 procent průměru EU.
Za dvacet let od vstupu Česka do EU se podle Horské zvýšila životní úroveň měřená hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele z 81 na 91 procent průměru EU. Ze všech zemí, které přistoupily k unii také v roce 2004, dosahuje vyšších hodnot jen Malta a Kypr a ze zemí V4 je Česko výrazně nejblíže průměru EU. V Maďarsku to je 76 procent, v Polsku 80 procent a na Slovensku 73 procent. Posun je u těchto zemí ale značně vyšší, u Polska téměř o 30 bodů, podotkla analytička.
Ačkoli se česká ekonomika výrazně přibližuje ekonomické úrovni EU, mnohé regiony konvergenci spíše odolávají, upozornila Horská. Nadprůměrný růst, o 130 procent, zaznamenal Jihomoravský region a Praha o 120 procent. Naopak nejpomaleji se přibližuje Karlovarský kraj s růstem o 61 procent a Jihočeský s růstem o 80 procent.
Hlavní město se se svou ekonomickou úrovní vzdaluje ostatním regionům a zvyšuje průměr celé republiky. Dynamický vývoj podle Horské ale zaznamenal Jihomoravský kraj, který zahrnuje Brno, přičemž důvodem může být zvyšování podílů sektoru služeb a obchodu, zejména elektrotechnických a IT, a významná alokace evropských fondů do podpory vysokých škol, vědy a výzkumu.
fd ktp
Těžařská firma BHP chce rivala Anglo American, vznikl by největší producent mědi
Londýn/Melbourne 25. dubna (ČTK) - Těžařská společnost BHP Group učinila nabídku na převzetí menšího rivala Anglo American, kterého si cení na 31,1 miliardy liber (zhruba 915 miliard Kč). Spojením by vznikl globálně největší producent mědi s podílem na světové produkci kolem deseti procent. S odkazem na zdroje o tom informovala agentura Bloomberg a následně to dnes potvrdily obě firmy.
BHP je největším těžařem s akciemi na burze. Za jednu akcii Anglo American nabízí 25,08 libry, což představuje prémii 31 procent.
Společnost Anglo American uvedla, že od BHP obdržela nevyžádaný a nezávazný návrh na spojení, který vyhodnocuje. Podmínkou je podle ní oddělení aktiv v Jihoafrické republice, kde BHP nepůsobí. Podíly Anglo American v jihoafrických těžařích platiny a železné rudy mají podle údajů společnosti LSEG hodnotu 7,44 miliardy USD, respektive 5,4 miliardy USD.
Podle britských pravidel pro převzetí má BHP nyní na předložení závazné nabídky čas do 22. května. Pokud by se dohoda uskutečnila, získala by společnost BHP přístup k dalším zdrojům mědi, tedy jednoho z nejžádanějších kovů pro přechod na čistou energii, dále k důležité strategické komoditě potaš a ke zdrojům koksovatelného uhlí v Austrálii. Transakce by zřejmě také vyvolala další podobné dohody v celosvětovém těžební průmyslu, uvedla agentura Reuters.
V těžebním sektoru se teď objevuje řada fúzí a akvizic, jak firmy přehodnocují svá aktiva a snaží se získat větší napojení na kovy, které jsou považovány za důležité pro globální transformaci energetiky. Návrh přichází krátce poté, co Anglo American v únoru zahájila revizi svých aktiv, když jí klesl celoroční zisk o 94 procent. Za propadem byl pokles poptávky po většině kovů, které firma těží.
BHP je známá hlavně těžbou železné rudy, mědi, koksovatelného uhlí, potaše a niklu. Tržní kapitalizace firmy ve středu činila 149 miliard USD, tržní kapitalizace Anglo American pak 37,7 miliardy USD. Anglo American vlastní doly v zemích, jako je Chile, Jihoafrická republika, Brazílie či Austrálie.
Technologický vývoj, jako je například umělá inteligence (AI) či automatizace, a přechod k čisté energii, který zahrnuje elektromobily a obnovitelné zdroje energie, posilují výhled růstu poptávky po měděných kabelech. Anglo American má doly na měď v Chile a Peru, kde působí i BHP. Jejich společná produkce by činila zhruba 2,6 milionu tun ročně. To je více, než činí těžba americké firmy Freeport-McMoRan nebo chilské státní firmy Codelco.
Ceny mědi na burze v Londýně od začátku letošního roku vzrostly zhruba o 15 procent a přiblížily se dvouletému maximu díky nadějím na vyšší poptávku. K růstu přispívají i problémy s dodávkami způsobené nuceným uzavřením jednoho z největších povrchových dolů na měď Cobre Panamá loni v prosinci.
Pokud BHP transakci prosadí a úspěšně dokončí, zařadí se tento obchod pravděpodobně mezi deset největších transakcí v historii těžebního průmyslu podle hodnoty. Transakce by také mohla vést k vyřazení Anglo American z londýnského akciového trhu, což by pro tuto burzu byla velká rána. Londýnská burza se totiž snaží udržet si velké společnosti a přilákat nové primární nabídky. Pro BHP by to pak byla druhá velká akvizice za poslední rok po loňském převzetí těžaře mědi OZ Minerals. Transakce přispěla k prudkému růstu zájmu o fúze a akvizice.
K nedávným velkým dohodám v těžařském sektoru patří odkoupení australské firmy Newcrest Mining. Tu za 16,8 miliardy USD získal těžař zlata Newmont.
irl spr
