Vláda v Berlíně vidí německou armádu jako pilíř evropské konvenční obrany
Berlín 14. června (zpravodaj ČTK) - Vláda spolkového kancléře Olafa Scholze dnes schválila národní bezpečnostní strategii Německa, která se hlásí k výdajům na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Koncepce, která je pro Německo první svého druhu, také počítá s německou armádou jako se základním pilířem evropské konvenční obrany a oporou pro spojence. Strategie, jak vyplývá z dokumentu, který ČTK získala od úřadu vlády, staví na třech prvcích - obranyschopnosti, odolnosti a udržitelnosti.
"Politikou integrované bezpečnosti se spolková vláda snaží o propojení a provázání všech prostředků a nástrojů tak, abychom posílili naši bezpečnost před vnějšími hrozbami," uvádí vládní materiál.
Dokument ale nezmiňuje vytvoření bezpečnostní rady, za konkrétními opatřeními mají stát příslušná ministerstva. "Spolková vláda bude pokrok v prosazování (opatření) pravidelně kontrolovat," dodává materiál.
Bezpečnost země podle vlády zaručují tři dimenze. Jednou z nich je obranyschopnost, která má zaručit pokračování života v míru a ve svobodě. "Proto se neochvějně hlásíme k NATO a k EU a posilujeme bundeswehr v jeho klíčovém úkolu obrany země a spojenců," uvedla vláda se zdůrazněním výdajů na armádu ve výši dvou procent HDP. K takovým investicím se státy NATO zavázaly už dříve, Německo ale tento cíl podobně jako jiné země včetně Česka zatím neplní.
V rámci odolnosti, kterou vláda označuje za další základní dimenzi národní bezpečnostní strategie, chce Německo lépe chránit své demokratické zřízení proti nelegitimním vnějším vlivům. Hlásí se také k zásadám mezinárodního práva a Chartě OSN. Součástí posílení odolnosti je podle dokumentu snížení jednostranné závislosti na surovinách a energiích diverzifikací dodavatelských vztahů a také vytvářením strategických zásob. "Posílíme také naši kybernetickou a vesmírnou bezpečnost," uvedla německá vláda.
Třetí základní dimenzí je udržitelnost, o kterou chce německá vláda pečovat bojem proti klimatické krizi, posílením celosvětové potravinové bezpečnosti a vybudováním protipandemické prevence.
Strategie zmiňuje řadu konkrétních opatření. Vedle investic do armády, které mají podle dokumentu dosáhnout ve "víceletém průměru dvou procent HDP", jsou to mimo jiné rozšíření kybernetických dovedností, posílení ochrany před špionážemi a sabotážemi či zaměření na dálkově řízené přesné zbraně.
Jako důležitou vnímá Německo ochranu vesmírného prostoru a kosmické infrastruktury včetně zařízení pro lety do vesmíru, satelitní komunikace i pozemních stanic.
Dokument se věnuje i migračnímu problému. Pro zvládání migračních krizí jsou podle Berlína nezbytná cílená migrační partnerství Evropské unie a rovněž bilaterální dohody se zeměmi původu migrantů, aby byly možné deportace.
Aleš Zápotocký spr
Průzkum: 73 procent lidí míní, že bude muset v důchodu omezit své výdaje
Praha 14. června (ČTK) - Ačkoli si sedm z deseti Čechů spoří a na penzi se připravuje, 73 procent lidí počítá s tím, že bude muset v důchodu omezit své výdaje. Zároveň se téměř dvě třetiny obávají toho, že jim ve stáří klesne životní úroveň. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti Broker Consulting od agentury Ipsos mezi 1015 respondenty, který firma dnes představila na tiskové konferenci.
Více než polovina populace přitom spoří pravidelně. Do 2000 korun za měsíc si na důchod odkládá 74 procent dotázaných, čtvrtina z nich potom méně než 500 korun. Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na rentu naspořeno méně než 100.000 korun. Lidé s čistým měsíčním příjmem od 40.000 do 50.000 korun mají nejčastěji naspořeno od 250.000 do 500.000 Kč. Je ale i 29 procent lidí, kteří na rentu ani nespoří, ani neinvestují, a to hlavně kvůli nedostatku financí.
"Průzkum prokázal, že na důchod si spoří především ti, kteří si to mohou vzhledem ke svým současným příjmům relativně nejvíce dovolit. Zároveň platí, že vzhledem k rovnostářskému nastavení prvního pilíře to ale budou nejvíce potřebovat pro zachování podobné životní úrovně, jakou měli v období před důchodem,“ uvedl poradce představenstva Allianz a bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru začnou až s úderem padesátky. Zvýšit měsíční úspory s ohledem na novou vládní úpravu se chystá 44 procent lidí. Mimo to si klidné stáří spojuje osm z deseti s vlastněním bytu či domu. Do důchodu plánuje mít zhruba polovina Čechů naspořeno do jednoho milionu korun, ideální by však podle nich bylo mít na stáří miliony dva.
Češi tedy mají reálnější představy o ideálním stavu než dříve, ale nedokážou je naplnit. Osm z deseti lidí se obává znehodnocení úspor vlivem inflace. Více než tři čtvrtiny lidí mají navíc obavy z nominálního snížení částky vypláceného důchodu.
"Průzkum ukazuje, že lidé jsou v úvahách o penzi celkem racionální a stojí nohama na zemi. Vědí, že je čeká jistý pokles životní úrovně, většinou se nějak a v mezích svých možností na to i připravují a taky zhruba tuší, jak moc by měli odkládat stranou a omezovat dnešní spotřebu, aby měli zajištěnou očekávanou míru standardu i v důchodu. V průměru jsou tedy lidé rozhodně racionálnější, než jak vypadá celá politická debata o úpravách důchodového systému,“ komentoval data předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Více si lidé zpravidla nespoří, protože jim to jejich finanční situace neumožňuje nebo proto, že je podle nich nastavená částka dostatečná. Současně platí, že by si chtěli lidé do budoucna začít spořit více. "Hranice, kdy k tomu reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje. Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinnou finanční slaboty penzistů," doplnil analytik Broker Consultingu Martin Novák.
fd snm
DALŠÍ ZPRÁVY
