Münze Österreich 1 gram - Investiční zlatý slitek

Praha 16. listopadu (ČTK) - Pětina nákladů českého zdravotnictví jde na léčbu nemocí srdce a cév. Vyplývá to analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Náklady na péči a ekonomické ztráty způsobené nemocí mohou být ročně více než 125 miliard korun. S nějakým kardiovaskulárním onemocněním se léčí více než 2,9 milionu lidí, za deset let přibylo přes 200.000 nových. Zásadní je podle odborníků prevence a správná organizace péče. "Bavíme se o vysokých nákladech lékařské péče, ale i o tom, že lidé chybí v práci nebo se jim snižuje kvalita života," uvedl Aleš Rod z CETA. Je podle něj proto se zaměřit na ty nemoci, které generují největší náklady. Stárnutí populace bude situaci ještě zhoršovat, v nemoci podle něj žijí ženy 19 procent svého života a muži 23 procent života. Riziko vzniku nemocí srdce a cév zvyšuje kouření, obezita nebo vysoká hladina cholesterolu. V současné době je podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta podíl nemocí srdce a cév na všech úmrtích 41 procent. Navíc existuje poměrně těsná korelace mezi HDP a úmrtností na kardiovaskulární nemoci. "Polovina našich spoluobčanů v produktivním věku má nějaké chronické onemocnění," dodal s tím, že pečovat o ně nemohou jenom kardiologové, kterých není dostatek. Podílet se podle něj musí i praktičtí lékaři nebo internisté. Lékaři připravují nový dokument Národní kardiovaskulární plán na roky 2023 až 2033. Statisticky je totiž podle nich významnou část těchto úmrtí preventabilní. Cílem plánu je proto snížit v nadcházejících deseti letech tuto úmrtnost o pět procent. "Limity ale máme například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména mladých lidí," popsal Linhart. Zodpovědný přístup pacientů k léčbě nejsou podle Linharta lékaři navíc schopni nijak kontrolovat. Někteří předepsané léky neužívají nebo nechtějí měnit svůj životní styl. Ovlivnit chování pacientů je potřeba i podle zdravotních pojišťoven. "Český pacient je podle mě připravený na to, že dostane lék a ty jeho potíže se tím vyřeší," uvedla Alena Miková z Všeobecné zdravotní pojišťovny. Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomněl, že země jako Velká Británie nebo Finsko dokázaly výrazně snížit kardiovaskulární úmrtnost. "Neudělali to doktoři. Byla to práce společná, i politické reprezentace, výrobců potravin nebo edukátorů," vysvětlil. "Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, zato jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu," dodal. Podle Miloše Táborského z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci se odborníci snaží i za pomoci digitálních technologií usnadnit spolupráci s praktickými lékaři a narovnat cestu pacienta systémem. "Pacient by měl vědět, za kým má jít," doplnila Kristýna Čilíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění. van mha